pečuj doma

Roušky nesnáší lidé bez zábran, tvrdí američtí vědci

30.9.2020

Lidé, kteří odmítají roušky, bezpečnostní opatření a další omezení, které mají populaci chránit., se v této koronavirové době nutně museli stát centrem zájmu psychologů a psychiatrů. Zejména ti, co křičí o omezování svobody, že nikdy nepoužijí vakcínu apod. Podle vědců je za jejich postoji velká míra narcismu… A když se podíváme na ty konkrétní osoby, které známe v českém prostředí, tak se zjištění amerických vědců na ně skutečně docela hodí.

Jedinci, jejichž osobnost charakterizuje vyšší míra narcismu, hůře přijímají opatření v zájmu veřejného zdraví. To je resultát nové studie týmu, vedeného americkým psychologem Pavlem Blagovem z Whitman College ve Washingtonu, o které píše web Psychology Today. Blagov během pandemie koronaviru zkoumal vzorek lidí a zjišťoval, jak různé typy osobností reagují na vládou zavedená omezení. Zjistil, že dotazovaní s vyšší mírou svědomitosti a úzkostnosti mají tendenci na opatření reagovat vstřícně. Lidé s nedostatkem zábran a se sklony k bezohlednosti podle výzkumu naopak inklinují k chování, kterým mohou zdraví druhých ohrozit. Narcismus se projevuje mimo jiné zahleděností do sebe a nedostatkem empatie k potřebám jiných lidí. Podle Blagova je logické, že lidé s touto osobnostní charakteristikou i v době koronaviru jednají neuvážlivě a že se mohou stavět k nutným opatřením cynicky. "Narcističtí jedinci těžko snáší, když je něco omezuje," dodal psycholog. Zmínil také, že narcisté mnohdy zaujímají podobný přístup v případě rizikového sexuálního chování. Starší studie totiž prokázaly, že lidé s touto osobnostní charakteristikou častěji lžou svým sexuálním partnerům o tom, jestli jsou HIV pozitivní.

Zjevně jde o lidi pro společnost nebezpečné, kteří ovlivňují veřejné mínění, protože se nacházejí leckdy v nejvyšší patrech společnosti. A nepochybně i u nás je tam nacházíme. Například mezi senátory, lékařskými kapacitami, známými vědci a umělci apod.

Zdroj: Aktuálně, red

 

Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte si návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.

Články

INFO: Po více než deseti letech přibyla nová léčba na plicní fibrózu

6.9.2026 Dušnost při námaze, dlouhodobý kašel nebo nezvyklý křupavý zvuk při poslechu plic mohou upozornit na idiopatickou plicní fibrózu, závažné onemocnění, při němž se zdravá plicní tkáň postupně mění v jizvy. V Česku jí podle pneumologů trpí přibližně 1 500 lidí. Letos navíc po více než deseti letech přibyla v Evropě nová možnost léčby. více...

PTÁTE SE: Končím v zaměstnání kvůli péči. Jak je to s výpovědní lhůtou?

5.9.2026 Pečuji dlouhodobě o matku, které byl nyní přiznán příspěvek na péči 4. stupně, na průkaz OZP stále čekáme. Po konzultaci s praktickým lékařem matky, je nutné, abych odešel ze zaměstnání a o matku se staral nepřetržitě. Zaměstnavatel mi místo nebude držet, taktéž ho nechci blokovat. Hospitalizovat matku nyní nejde. více...

Krátce

Publicistická díla do soutěže zaměřené na téma zdravotního postižení lze přihlašovat do 30.9.2026 na MPSV, Oddělení práv osob se zdravotním postižením, Na Poříčním právu 376/1.

Od ledna 2027 má v Česku začít jednotný postup vyšetření sluchu u lidí od 50 let. Praktik sluch orientačně prověří a při podezření na nedoslýchavost odešle pacienta na ORL nebo foniatrii. Cílem je zachytit zhoršování sluchu ještě předtím, než začne komplikovat život.

Podporují nás

Ministerstvo zdravotnictví
Statutární město Brno
Jihomoravský kraj
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.