pečuj doma

Po mrtvici hrozí pacientovi deprese i epilepsie

3.8.2026

V léčbě mrtvice si Česko vede dobře. Rezervy jsou ale v následné péči. Zatímco od roku 2010 jsme aktivně pracovali na tom, aby se akreditovala iktová centra a akutní péče byla tak dobrá, jak nyní je, dnes se soustředíme na strukturovanou následnou péči. Pacienti se totiž trochu ztrácí v systému a máme poměrně velké procento opakujících se mozkových příhod.

To říká v rozhovoru pro Deník.cz neuroložka z pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka Dagmar Součková.

Pokud se člověk, který prodělal mrtvici, včas dostane do nemocnice, bývá léčba v Česku úspěšná?
Česká republika je na tom v tomto směru velmi dobře. Za poslední léta se trvale pohybujeme na špičce evropského žebříčku, a to jak v počtu intervencí, tak v celkových výsledcích akutní péče. Čím dřív člověk do nemocnice přijde, tím samozřejmě líp. Ideální je, když léčba začne do hodiny. V takovém případě má člověk sedmdesátiprocentní šanci, že bude mít jen minimální následky. Každých patnáct minut prodlení v začátku znamená, že se šance na dobrý výsledek snižuje asi o pět procent. Pro představu: čas od příjezdu do nemocnice do zahájení léčby se za poslední léta trvale pohybuje v průměru kolem dvaadvaceti minut. V posledních deseti letech se navíc do praxe zavedla takzvaná mechanická trombektomie, kterou provádí kolegové radiologové.

V čem spočívá?
V případě, že je uzavřena velká tepna, radiologové ji nasondují a trombus mechanicky vytáhnou. U těžkých mozkových příhod tato metoda výrazně zvýšila šanci na dobrý výsledný stav. U nás je jí léčen zhruba každý osmý pacient. A zhruba každý třetí s ischemickou mozkovou příhodou, tedy příhodou z nedokrvení, dostává takzvanou trombolýzu, což jsou léky na rozpuštění trombu, který je třeba v menší tepně.

Co následuje poté, kdy člověk léčbou projde? Sledují jej lékaři, aby kupříkladu mrtvici neprodělal znovu?
Zatímco od roku 2010 jsme aktivně pracovali na tom, aby se akreditovala iktová centra a akutní péče byla tak dobrá, jak nyní je, v současnosti se soustředíme na strukturovanou následnou péči. Pacienti se totiž trochu ztrácí v systému a máme poměrně velké procento opakujících se mozkových příhod. Důvodů je celá řada – někteří lidé si neuvědomují závažnost situace, přestanou brát léky nebo je berou v nedostatečných dávkách, přestanou chodit na kontroly. Přitom mají například nález na tepnách, který je třeba sledovat a včas zasáhnout.

Celý článek je dostupný pouze pro předplatitele

Co se v článku dále dočtete?

Jaký je současný stav?
Kdo se stará o pacienty po propuštění z nemocnice?
Jaká je prevence?
Proč jsou klíčové preventivní prohlídky?

Zdroj: denik.cz

Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte si návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.

Články

ROZHOVOR: Po mrtvici hrozí pacientovi deprese i epilepsie

3.8.2026 V léčbě mrtvice si vedeme dobře. Rezervy jsou ale v následné péči. Zatímco od roku 2010 jsme aktivně pracovali, aby se akreditovala iktová centra a akutní péče byla tak dobrá, jak nyní je, dnes se soustředíme na strukturovanou následnou péči. Pacienti se totiž trochu ztrácí v systému a máme poměrně velké procento opakujících se mozkových příhod. více...

INFO: Táborský končí v Ústí. I tam pokračoval ve své činnosti

2.8.2026 Profesor Miloš Táborský končí ve funkci přednosty Kardiologické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Webu Seznam Zprávy to potvrdil senátor Ondřej Štěrba (ANO), člen představenstva Krajské zdravotní, pod kterou ústecká nemocnice spadá. Táborského jméno je spojeno s kauzou implantací defibrilátorů lidem, kteří je nepotřebovali. více...

Krátce

Důležitý lék bude mít mimořádný výpadek. Nedostupný bude nejméně půl roku, oznamuje SÚKL. Jde o léky, které obsahují léčivou látku kvetiapin. Ty pomáhají mimo jiné při léčbě negativních příznaků u deprese… V některých lékárnách ho ještě mají naskladněn.

Západonilská horečka, způsobující vážné horečnaté onemocnění, může být podle Romana Prymuly brzy strašákem pro ČR. Přispívá k ní šíření nakažených komárů a vlhko a teplo.

Podporují nás

Ministerstvo zdravotnictví
Statutární město Brno
Jihomoravský kraj
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.