Problémy s plicemi bohužel často přetrvávají

Co se děje v těle 3, 6 a 12 měsíců po prodělání koronaviru? Právě o to se od jara zajímají lékaři z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Zjistili, že třetina pacientů má i čtvrt roku po nemoci potíže s dýcháním. „Lidé, u kterých přetrvávají symptomy, cítí také větší úzkost,“ řekl pro iROZHLAS.cz pneumolog a vedoucí výzkumu Mikuláš Skála.

V Hradci Králové se svým týmem pracujete na studii dlouhodobých následků, které se mohou projevit po prodělání koronaviru. Nejdříve jste zkoumali pacienty po třech měsících, nyní máte průběžná data po šesti měsících. Co se z nich dá odvodit?
Jedná se dlouhodobou prospektivní studii, na které stále pracujeme. Zatím máme kompletní data po třech měsících sledování. Další kontrolu mají pacienti šest měsíců od nemoci. Zde máme již většinu pacientů vyšetřených, ale některé vyšetření teprve čeká, proto data ještě statisticky zpracována nejsou a můžeme se zatím bavit spíše o našich pocitech a zkušenost, než o konkrétních číslech.

A jaké tedy jsou vaše pocity?
Začněme možná těmi fakty. My jsme postupně oslovili všechny pacienty z Královéhradeckého kraje, kteří prodělali covid-19 v rámci „první vlny“ na jaře a v létě letošního roku. A to jak ty, co byli léčeni ambulantně, tak i ty, co měli těžší průběh a byli hospitalizováni. Celkem se nám do studie přihlásila asi polovina všech lidí a tyto pacienty dále sledujeme. Vzhledem k velmi mírnému průběhu první vlny covidu v Česku se jedná převážně o ambulantní pacienty. Celkově jde o pacienty, kteří nemají žádné větší komorbidity (výskyt více nemocí najednou - pozn. red.) a jejich věkový průměr je něco málo nad 45 let. Po čtvrt roce onemocnění má více než polovina z nich obtíže, které předtím neměli. Pokud bychom se bavili pouze o respiračních symptomech, jako jsou dušnost, kašel nebo bolesti na hrudi, tak je to asi třetina.Zatím nemáme kompletní data po šesti měsících, ale z našich dosavadních zkušeností se ukazuje, že u velké části těchto pacientů obtíže vymizely nebo se výrazně redukovaly. Je tu ale skupina pacientů, u kterých obtíže zůstávají a u některých jedinců se dokonce v čase horší.

Skutečně horší? Víte, proč se to děje?
To zatím s jistotou nevíme, ale ty pacienty samozřejmě dál vyšetřujeme a bedlivě sledujeme. Dle dostupných dat i našich zkušeností se ukazuje, že dominantním problémem nemusí být nevratné poškození plicní tkáně jako takové - tedy, že v tak velké míře nevzniká jizvení a nerozvíjí se plicní fibróza. Jde spíše o poškození drobných cév v plíci, případně přetrvávající zánětlivé změny v okolí plicních sklípků. Postižení drobných plicních cév a okolí plicních sklípků může být způsobeno zánětem či zvýšenou srážlivostí krve. To může vést k obtížnému transportu kyslíku do krve, tím pádem se sice kyslík dostane do plic, ale již hůře se dostává z plic do buněk lidského těla.

Pokud následky neodeznívají a třeba se i zhoršují, jaké problémy u těch pacientů nejčastěji zůstávají?
Nejčastěji trpí námahovou dušností, tedy že zadýchávají se při činnostech, při kterých se předtím běžně nezadýchávali. Záleží samozřejmě na tom, v jaké byli pacienti před onemocněním kondici. A samozřejmě i na tom, jak těžký průběh nemoci měli. Pokud mám uvést příklady, tak typicky pacient říká, že vyjde dvě patra do schodů a nahoře se musí vydýchat, což dříve nemusel. Nebo že není schopný pracovat na zahradě nebo sportovat, i když obojí dříve zvládal.

Pokud se odkloníme od plic, pojí se s tím i další dlouhodobé problémy, třeba týkající se srdce nebo psychiky?
Jsem rád, že zmiňujete právě psychiku. Ta je totiž jedním z parametrů, které se také u pacientů snažíme sledovat, a to konkrétně pomocí validovaných dotazníků. Jednoznačně nám vychází, že lidé, u kterých přetrvávají symptomy, mají větší sklon k úzkosti a depresím.

I po těch šesti měsících?
Jednoznačně to víme u pacientů po třech měsících, ale předpokládám, že po šesti měsících to nebude jiné.

Stává se i to, že během nemoci nemám žádné příznaky, ale postupně, třeba i po měsících, se projeví?
Většina lidí, kteří měli minimální nebo vůbec žádné příznaky, se i teď cítí zcela normálně a příznaky nemají. Neznamená to ale, že nutně musí mít zcela normální nález na vyšetřeních plic.

Tudíž se cítí dobře, ale mají poškozené plíce?
Ano, mohou. Typicky je to skupina mladých pacientů kolem dvaceti až třiceti let, kteří mají obrovské funkční rezervy. Vidíme, že někteří takoví lidé se cítí zcela zdraví a nemají dechové obtíže, přesto když jim naměříme plicní difuzi, tak je snížená.

Co to tedy pro ně znamená, když prakticky nic nepociťují, ale mají poškozené plíce? Může se to třeba projevit ve stáří?
Na to je velmi obtížné odpovědět. Nelze říct, co s nimi bude za deset nebo dvacet let.

Proč jste začali sledovat pacienty až po třech měsících po prodělání nemoci? Rakušané sledovali pacienty už dříve...
Je to ze dvou důvodů. Zaprvé v časné fázi po jakékoli nemoci, třeba po chřipkovém nebo po bakteriálním zápalu plic, je normální, že se ještě několik týdnů necítíte dobře. Právě bezprostředně po zápalu plic se téměř každý zadýchává a je unavený.

Zdroj: irozhlas