pečuj doma

ROZHOVOR: Proč u nás umírá oproti Švédsku víc onkologických pacientů

13.5.2023

O rozdílech v onkologické péči mezi Českou republikou a Švédskem si zdravotnický časopis Medical Tribune povídal s onkologem doc. MUDr. Janem Novotným, který v současnosti pracuje na částečný úvazek jako onkolog ve Švédsku. Částečně pracuje stále i u nás, a tak může dobře obě země srovnávat. Z rozsáhlého rozhovoru vyjímáme jeho nejzajímavější část.   

Můžete porovnat český a švédský zdravotní systém z pohledu spolupráce onkologa s praktickými lékaři?
Pokud jde o úroveň praktického lékařství, tím, že praktičtí lékaři ve Švédsku pracují poměrně odlehle a mají daleko do dalších větších zdravotnických zařízení, jsou schopni pro svůj daný region zabezpečit daleko větší spektrum péče. To znamená, že provádějí základní oční, ušní, nosní, krční vyšetření, rektoskopii, spirometrii, zjišťují plicní funkce atd. Svého pacienta tedy vnímají v daleko větší šíři, než je zvykem u nás, kde je jednoduché nemocného někam odeslat.

Jak vypadá ve Švédsku spolupráce praktického lékaře s ambulantními specialisty v praxi?
Ta je přímočaře vedena. Pacienty, které nám praktičtí lékaři odesílají, přebíráme tak, jak je potřeba. Podstatné je, že ve Švédsku existují právně závazné časové normy, do kdy já jako ambulantní specialista musím udělat další léčebný krok. Pošle‑li mně praktik žádanku s tím, že má pacienta s podezřením na karcinom tlustého střeva, je stanoven počet dnů, do kdy ho musím coby specialista onkolog zhlédnout, stanoven je i počet dnů, do kdy musím zařídit doplňující vyšetření, v tomto případě koloskopii, CT atd. A do určitého času musí být vyšetření popsáno a v rámci multidisciplinárního týmu rozhodnuto, jaké budou první léčebné kroky. Ty zase musí od vyslovení podezření praktickým lékařem nastat do určité doby. V tom je rozdíl od Čech, kde pracuji jako soudní lékař a setkávám se s případy, kdy všechny kroky jsou sice udělány dobře, ale vše trvá příliš dlouho. Během té doby dojde pacient ze stadia I až do stadia IV, a pak je samozřejmě bohužel léčba svízelná a nakonec pacient nádorové nemoci podléhá. Podle vyjádření soudu nebylo uděláno nic špatně – papírově samozřejmě ne, ale vše mělo být ze švédského pohledu 2,5krát rychlejší, a pak bychom místo IV. stadia léčili pacienta v I., maximálně II. stadiu.

Řekl byste, že jednoduchost je rys typický pro celý švédský zdravotní systém?
Určitě, právě jednoduchost je tam základem. Vede k tomu, že se provádí co nejmenší počet návštěv, vyšetření a zákroků, které přinesou potřebný výsledek léčby. A funguje to. Naopak v ČR primáři pod tlakem zřizovatelů zdravotnických zařízení provádí co nejvíce návštěv, vyšetření atd., protože musejí kromě potřebného výsledku léčby dbát i na to, aby bylo dosaženo co nejlepšího ekonomického výsledku oddělení/kliniky/nemocnice. Jako příklad uveďme radioterapii karcinomu rekta, kde ve Švédsku pacient dostane pět vyšších dávek v jednom týdnu, zatímco v ČR 25 malých dávek v pěti týdnech. U karcinomu prsu je situace obdobná – 15 dávek za tři týdny ve Švédsku proti 25 dávkám v pěti týdnech v ČR. U chemoterapie volí kolegové ve Švédsku v pooperační léčbě 3× infuzi léku docetaxel ve třítýdenních intervalech, v Česku 12× po týdnu infuzi léku paklitaxel. Zdravotnicky tím přitom nic nezískáte, výsledky léčby jsou stejné, nemluvě o kvalitě života pacientů, ale rozdíly jsou v délce trvání, obsazenosti ozařovače, hospitalizaci, které samozřejmě vyžadují více financí.

Jaké jsou podle vás důvody, proč onkologická léčba v ČR u některých diagnóz nedosahuje takových výsledků jako ve Švédsku?
Důležitým problémem, proč výsledky pacientů s některými nádory v České republice jsou stále do určité míry pod úrovní západních zemí, je, že zde například chybí centralizace chirurgických oborů. Velkou část nádorových pacientů totiž může vyléčit chirurg, a to i přesto, že máme k dispozici systémovou léčbu, radioterapii a můžeme používat nové léky. Většina nových přípravků, které přicházejí do klinické praxe, totiž prodlužuje přežití oproti standardní léčbě jen třeba o měsíce nebo týdny…

Při pohledu na oficiální česká data ÚZIS vidíme, že v krajských a fakultních nemocnicích, je pětileté přežití pacientů po operaci karcinomem rekta 66,1 procenta. Když je pacient operován v okresní nemocnici, činí toto přežití jen 59 procent. Vzhledem k tomu, že v ČR nemáme dostatečně zorganizovanou péči, lze jen u tohoto onemocnění kvalifikovaně odhadnout, že na nádor konečníku zemře do pěti let od stanovení diagnózy kolem 200 pacientů zbytečně. A podobné odhady zbytečných úmrtí můžeme provést pro každou onkologickou diagnózu.

Ptejme se, proč pojišťovny platí výkony, které nejsou kvalitní. Ve Švédsku existují určité kvóty pro každou diagnózu, a pokud nemocnice není schopna určité parametry splnit, neoperuje…

Zdroj: Medical Tribune

 

Moravskoslezský kruh, z. s. zahájil nový projekt.
Seriál videí s ukázkami správného a chybného postupu v různých situacích.
Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte se návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Všechna čísla novin najdete na webu.

Články

PTÁTE SE: Stala jsem se opatrovníkem. Kam je to nutné nahlásit?

1.3.2024 Dcera byla tedy omezena ve svéprávnosti, právní moci to nabylo v prosinci 2023, invalidní důchod 3. stupně ji přiznali od plnoletosti, čili od dubna. Výplata důchodu je zasílána na její účet, který v osmnácti přešel z dětského účtu na běžný. Kam všude vlastně to omezení svéprávnosti musím hlásit, že jsem opatrovník... do banky, na OSSZ, ČSSZ? více...

INFO: Pečující o nemocné příbuzné nemá kdo vystřídat

29.2.2024 Žena pečující o vážně nemocného manžela usiluje o to, aby pečovatelky a osobní asistenti mohli pomáhat i s péčí o děti. Ministerští úředníci slibují, že to s nimi projednají. Návrh novely zákona o sociálních službách nyní mají na stole poslanci. Lucie Ovsenáková z Libiše pečuje o manžela s amyotrofickou laterální sklerózou přes pět let. více...

PTÁTE SE: Souběh invalidního a sirotčího důchodu

28.2.2024 Chlapec je narozen v srpnu 2004, omezen na svéprávnosti, byl mu ustanoven opatrovník. Studuje na střední praktické škole. Od 2.9.2020 je mu vyplácen sirotčí důchod. V říjnu 2023 bylo požádáno o invalidní důchod a ČSSZ ho přiznala ID I. stupně od 2.9.2020. ČSSZ sdělila, že sirotčí důchod nemá vliv na invalidní důchod. Podle rozhodnutí z ČSSZ se ukázalo více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.