Sociolog Prokop: Vláda musí pomoci chudším

Naše vládní pomoc se často míjí účinkem, neboť necílí dostatečně na ty nejpotřebnější. Třeba úsporný tarif u energií více přispěje bohatým domácnostem s více nemovitostmi. Česká vláda se spíš musí zaměřit na chudší lidi přes dávky či slevy na dani a zavést výraznější progresi ve zdanění zaměstnanců.

Právu to řekl sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop. Z rozhovoru vyjímáme:

V průzkumech se zabýváte příjmovou situací domácností i opatřeními, která by jim v nynější krizi měla pomoci. Jak inflace, která vystoupala už na 18 procent, dopadá na domácnosti? A které skupiny jsou na tom nejhůř?

Domácností, které po zaplacení výdajů nic neušetří, jedou na nulu nebo občas těsně pod ni, bylo před rokem asi 20 procent a dnes je to nějakých 36 procent. Narostlo to v létě, kdy se k tomu přidaly i mimořádné výdaje jako cestování. V září byly významné výdaje za vzdělávání, což zhoršilo situaci řady rodin s dětmi. Možná kdyby se zastavila nebo zpomalila meziměsíční inflace, tak by mohlo dojít k jistému zlepšení. Na druhou stranu se nám ukazuje, že pokud by všichni dodavatelé energií zvýšili ceny nad stropy stanovené vládou (od Nového roku), tak výdaje na bydlení ještě narostou, a rodin, které jsou zatíženy v bydlení a v problémech, může přibýt. Ze zmíněné třetiny rodin, která nic neušetří, jede většina na zhruba nulu, ale asi osm procent vydává víc, než jaké má příjmy. Před rokem to byla jen čtyři procenta. Takže narostlo riziko zadlužení. Ty ekonomické problémy se samozřejmě liší podle typů rodin a domácností. Dlouhou dobu na tom byli velmi špatně chudší a samostatně žijící důchodci a důchodci obecně.

Těm letos pomohla červnová a zářijová valorizace důchodů.

Letošní tři valorizace v lednu, červnu a září stály asi 56 miliard a obecně pomohly. Průměrný důchodce se má skoro tak dobře jako před rokem, ale část důchodců se má hůř, protože nízkopříjmovým důchodcům, obzvláště těm samostatně žijícím, mimořádné valorizace – na to, jak jsou nákladné – moc nepomohly. Nezvyšuje se v nich základní složka důchodu, jen zásluhová. Takže mnohem více získávají lidé s vyššími důchody.

Důchodci ale nejsou jedinou zranitelnou skupinou…

Druhou skupinou, která je podle mě v současnosti ještě ohroženější, je chudší část rodin s dětmi. Více než polovina rodin s příjmem po medián dnes nic z příjmu neušetří. Okolo 59 procent z nich. Obecný problém je, že inflace zejména v potravinách a v energiích více poškozuje chudší domácnosti. Máme hodně plošných opatření, která podobně jako mimořádné valorizace důchodů a daňové slevy posledních let výrazně pomáhají pracovníkům a důchodcům s vyššími příjmy. Chybí nám pilíř opatření, který by byl relativně široký, mířil na spodní čtvrtinu ohrožených a pomohl i rodinám s dětmi. I tzv. úsporný energetický tarif přispěje více bohatším domácnostem, těm, které mají hodně nemovitostí. Máme sice opatření v dávkovém systému, jako je přídavek na děti nebo příspěvek na bydlení, ten ale stále čerpá velmi málo lidí. Cílená opatření jsou za jednotky miliard a ta plošná a pomáhající více středně- a vysokopříjmovým jsou za stovky miliard.

Zlepšuje se využívání dávek? Od října se taky zvedly normativy, aby se zvýšil příspěvek na bydlení a dosáhlo na něj více lidí.

Podle dat, která ministerstvo práce zveřejnilo na Twitteru, narostl počet žadatelů o příspěvek na bydlení asi na 190 tisíc ze 150 tisíc, ale je to pořád hrozně málo proti tomu, na kolik se normativy uvolnily. Nárok na tento příspěvek má až 20 procent domácností.

Kolik to je lidí?

Ten nárok má přes 800 tisíc domácností. Kdyby příspěvek na bydlení čerpali všichni, kterým může výrazně pomoci, je to okolo půl milionu lidí. Dobré přitom je, že elektronická žádost o příspěvek není už tolik složitá. Co trvá, jsou bariéry v jejich zpracování.

O kolik nyní platí domácnosti na nezbytných výdajích víc než před rokem?

Za bydlení a potraviny je to zhruba o 3300 korun měsíčně víc než před rokem. Na bydlení a potraviny přitom dávají větší procento ze svých příjmů chudší domácnosti a zdražení hypoték, nájmů a zejména energií je samozřejmě zasáhne víc. Když máte dva důchodce, kteří mají příjem 15 až 20 tisíc korun, tak jim valorizace pomohla tolik, že často pokryla i více než růst výdajů na bydlení a jídlo. Ale když máte jednoho samostatně žijícího důchodce, který má důchod 14 tisíc korun, tak ten v letošních mimořádných valorizacích dostal přidáno relativně málo, řádově stokoruny. To mimořádné valorizační schéma je udělané chybně, relativně procentuálně více zvyšuje vysoké důchody. Naštěstí řádná valorizace v lednu pomůže i chudým důchodcům.

Zdroj: Právo