ROZHOVOR: Zásilkový výdej léků je riziko pro zdraví, říká lékárnice

Zásilkový výdej léků na předpis může na první pohled působit jako moderní způsob, jak zvýšit dostupnost léčiv. Podle lékárnice Heleny Slámové však nejde o pokrok, ale o zásadní ohrožení celého systému lékárenské péče. V rozhovoru pro Zdravotnický deník upozorňuje, že důsledky takového kroku mohou být nevratné.

Kritizuje také roli státu i regulačních orgánů, jejichž návrhy podle ní nahrávají velkým hráčům na úkor pacientů i nezávislých lékáren.

Jaký hodnotíte úvahy Ministerstva zdravotnictví zavést zásilkový výdej léků na předpis?

Jde o cílenou likvidaci lékárenského oboru pouze pro profit zejména nadnárodních firem. Pokud bych byla mírná, řeknu, že stát začíná od konce, je neinformovaný, zbrklý, nedomýšlí následky a z nevědomosti nebo populismu může napáchat mnoho škod v celém zdravotním systému, nejen v jeho lékárenské části. Zásilkový výdej ani zdaleka není nejpalčivějším problémem zdravotnictví, který je třeba řešit. Přesto se tyto pokusy objevují pravidelně a intenzita snah narůstá. V posledních letech byl vliv farmaceutických firem a lobby korporátních lékáren vidět tak okatě, že je jasné, že státní správa je prorostlá zástupci vlivných soukromých subjektů a realizují se zákony pouze v jejich prospěch.

Vnímáte tento záměr jako ohrožení tradiční role lékáren, nebo šanci pro lepší dostupnost léčiv pro pacienty?

Jednoznačně jde o ohrožení tradiční role lékáren. Ale nejen to. Jde o vážný zásah do celého systému, následky budou nevratné pro celé zdravotnictví a hlavně pro dostupnost a kvalitu péče o zdraví populace. Vyměníme určitou pohodlnost části obyvatel za zdraví většiny. Uznávám, že zásilkový výdej se může na první pohled zdát jako neškodný super nápad, znamenající jen zvýšení dostupnosti. Opak je pravdou.

Bohužel téma je složité a bez znalostí fungování lékárenské péče lze problematiku veřejnosti jen těžko vysvětlit, obzvlášť, když se jisté subjekty dlouhodobě snaží tento typ péče bagatelizovat a snižovat lékárny pouze na obchod a léky na zboží. Neexistuje žádná zkratka, jak jednoduše varovat před dopady zásilkového výdeje, téma je komplexní. Jeho zastánci však záměrně říkají pouze A, aniž by řekli B.

Máte obavy o kvalitu skladování a přepravy léků v rámci zásilkového výdeje – například u antibiotik nebo jiných citlivých přípravků – nebo je to řešitelný problém?

Vzhledem k tomu, jaké velmi přísné nároky se kladou na lékárny nejen v rámci skladování, ale i dalších činností, které zajišťují bezpečnost a kvalitu léků, a které jsou SÚKLem velmi přísně kontrolovány, jsem překvapena, že je to právě SÚKL, který se mnoho let vměšuje do této záležitosti a snaží se při každé příležitosti navrhovat zásilkový výdej léků na recept a uvolnit tak léky, které se svou povahou dají přirovnat ke zbraním, do rukou komukoliv.

Přesto dodržení přepravních podmínek a teplotního řetězce považuji snad za nejmenší problém. Technicky se to určitě zajistit dá, jde o to, zda to kurýr bez vztahu ke zdravotnictví a pacientovi bude všechno dodržovat a kdo a jak to bude kontrolovat. Do lékáren chodí SÚKL například jednou za 4 roky. Jsem zvědavá, kde vezme kapacitu na kontrolu kurýrů, vozidel a množství expedičních skladů, které budou vznikat, pokud se to nenaváže alespoň výlučně na kamenné lékárny ve spádové oblasti.

Myslíte si, že současný systém eReceptu by mohl být vhodnou základnou pro bezpečný online výdej léčiv, jak navrhuje Česká lékárnická komora?

Nevím. Jelikož mi nepřijde bezpečný návrh jako takový, nezkoumám zatím detaily, o podobě se bude stejně teprve diskutovat a žádné konkrétní návrhy jsem zatím neviděla. Z hlediska historické zkušenosti se bohužel ukázalo, že zneužitelné je prakticky cokoliv. Nemám důvod se domnívat, že jakmile se v tomto uvolní ruce velkým hráčům, že tomu bude jinak. Jak se to povolí v jakékoliv podobě, dokáží si to v budoucnu z pozice síly, moci a peněz už snadno přizpůsobit dle svých potřeb, obzvlášť při provázanosti soukromé a státní sféry.

Každopádně i zde platí, že eRecept má obrovské rezervy a mouchy, které nebyly dosud odstraněny, nebyl nijak rozvíjen ani funkcemi, které by mohly být pro pacienta a zdravotníka skutečně potřebné, ale hlavně, že na něj budeme navěšovat zcela zbytné funkcionality, to najednou problém není.

Jak by se změnil způsob poskytování farmaceutického poradenství, pokud by pacient léky nepřebíral osobně?

Osobní kontakt pacienta se zdravotníkem považuji za klíčový a zrušení tohoto kontaktu pro mě neznamená pokrok. Člověk je od přírody tvor líný. Když se mu nabídne pohodlná varianta, tak se k ní často uchýlí bez ohledu na následky, obzvlášť, když si není vědom rizik. Takže již teď je mnoho pacientů „léčeno“ na dálku, lékař pacienta vůbec nevidí a jen dle historie on nebo sestra zasílá kód eReceptu.

Dosud jsme tady měli alespoň lékárníka, který při osobním kontaktu dokáže odhalit, zda je vše v pořádku, zda pacient léky užívá správně, zda je zdravotní stav neměnný, zda je třeba doporučit návštěvu lékaře nebo zda nedošlo při předepsání k chybě. Každý den zachycujeme chyby, které mohou způsobit škodu na zdraví nebo ekonomickou.

Pokud tento článek odstraníme a nahradíme rádoby pohovorem na chatu nebo telefonu, pacient se dostává do černé díry online prostředí. Může za to zaplatit zhoršenou kvalitou života ze zbytečných nežádoucích účinků léčiv, kterým šlo zabránit, nesprávným léčením nemoci, nezachycením vážného problému včas, zbytečnými neschopenkami, hospitalizací nebo zbytečnými návštěvami pohotovostí. Nebude žádná kontrola nadspotřeby léčiv a jejich zbytečného plýtvání. Takže lékárníka samozřejmě vynechat lze. Otázka je, zda je stát a zdravotní systém připraven zaplatit tuto cenu.

Jaký dopad by zavedení zásilkového výdeje mohlo mít na ekonomiku lékáren?

Samozřejmě obavy jsou velké, ale skutečný odhad škod lze jen těžko predikovat. To záleží na tom, jakou podobu bude mít návrh a v jaké podobě se to schválí.  Některé predikce hovoří o 30 procentech, o které by byl propad tržeb kamenných lékáren. To je hodně a pravděpodobně by to způsobilo smrt mnoha nezávislých lékáren. Také by záleželo, zda a kdy sem vtrhne o mnoho větší hráči než jsou současní dravci, například Amazon, který si již brousí zuby.

Zdroj: Zdravotnický deník