Zoufalé volání i arogance brněnské hygieničky paní Ciupek
Přestaňte denně děsit lidi, nestíháme na jižní Moravě testovat ani trasovat, jen tak skončí návaly, systém je neudržitelný, musí se změnit. Tyto výkřiky epidemioložky Renaty Ciupek jsou směřovány k občanům, médiím, a zřejmě i k vládě. Zřejmě je to výraz jejího zoufalství, ale žel i arogance úředníka, který z různých důvodů nezvládá svůj úřad.
Chtěla by snad paní Ciupek, aby lidé nebyli zodpovědní a nechodili se otestovat? Aby virus roznášeli mezi ostatní? Má pravdu v jediném, že systém je zcela neudržitelný, ale to není chyba v žádném případě těch, co žádají v současné situaci testy, ale hygieniků, případně vlády, na kterou měla hygiena už dávno tlačit, protože hygienici věděli nebo si aspoň uměli představit, co může nastat. A to nejpozději před čtrnácti dny, kdy začal výrazně stoupat počet nakažených a jiné země nás zařadili na červený seznam. A není to určitě ani chyba médií, které v těchto dnech konečně dělají velmi dobrou práci. Cílem hygieniků by mělo být vpustit mezi lidi minimum nákazy, ale toto zjevně už bohužel vzdali.
(ah)
A ještě dodatek: My citujeme často Jaromíra Flegra, od kterého se dnes většina zodpovědných, ale i jeho kolegů odborníků distancuje a tvrdí, že jeho pesimistický scénář není na místě. Patří k nim i samotný předseda vlády Andrej Babiš, který zdůrazňuje, že se nemáme čeho bát, že nejsme žádná riziková země. Ale předpovědi J. Flegra zatím bohužel vždy vyšly. Ve svém posledním příspěvku, právě publikovaném, se shodou okolností vyjadřuje k tématu tohoto článku o paní Ciupek a také lehkomyslnosti odpovědných: „Ti lidé ve frontách na vyšetření nejsou žádní hypochondři – podíl osob s pozitivním výsledkem mezi nimi totiž neklesá, ale roste. Nápor se bude zvyšovat, protože se infekce šíří zrychlujícím se tempem. To, co by s vypětím sil centra zvládla dnes, nemohou zvládnout za pár dnů, kdy bude nápor dvojnásobný nebo za dalších pár dnů, kdy už bude pětinásobný. Jenže ona už ve skutečnosti nezvládají nyní – při čekací lhůtě týden na vyšetření ztrácí boj epidemiologů s nemocí už jakýkoli smysl. Místo aby příslušné orgány okamžitě posílily trasovací a vyšetřovací kapacity (třeba povoláním vojáků) na pětinásobek a následně na desetinásobek, postupně rozvolňují pravidla pro trasování a pro karanténu. V důsledku toho se infekce nutně začne šířit mnohem rychleji než dosud a kolaps zdravotnictví nastane mnohem dříve, než by nastat musel.“ Dále popisuje, co je kolaps zdravotnictví. „To jsou pacienti umírající na chodbách nemocnic nebo před jejich branami, zoufalí lékaři, kteří musí rozhodovat, koho připojí na ventilátor a koho nechají bez pomoci zemřít.“ A to je podle Flegra pouze začátek. Tvrzení, že trasování a testování je zbytečné, je podle něj sprostá lež. „Počty nemocných jsou u nás přímo úměrné počtům pozitivních před 10 dny! Když si vyneseme do grafu tato dvě čísla, dostaneme jasnou přímku. To znamená, že naši lékaři zatím stíhají jen díky tomu, že je zde onen 10denní odstup. I počty mrtvých budou růst úměrně počtu dnes diagnostikovaných případů – data z jara jasně ukazují, že je zde jen delší časový odstup a že musíme korelovat počty umírajících s počtem pozitivně testovaných před více než 20 dny. Ti, kdo by měli dnes u nás řídit boj s epidemií, tak tento boj už vzdali a veškerou energii nyní soustřeďují na to, aby se o tom veřejnost co nejdéle nedozvěděla,“ říká nešťastný a víceméně osamocený Flegr.
