pečuj doma

Stát zadupává trasování. Hygieně chybí jasný plán

10.11.2020

Na to, aby trasování fungovalo, je nyní příliš mnoho nakažených. Epidemie se napříč ČR šíří nekontrolovatelně a zdroje nákazy je složité dohledávat. Až denní přírůstek začne být příznivější, bude trasování pro zvládnutí situace nezbytné. Přitom má stále velké rezervy. Pojednává o tom článek Elišky Nové v Lidovkách.

Pokud člověku vyjde pozitivní test, měla by se mu ozvat hygiena. Zjistit by měla nejen to, kde se dotyčný pravděpodobně nakazil, ale zejména, s kým byl v poslední době v kontaktu, a vyhodnotit, zda to byl styk rizikový. Pakliže ano, měla by se hygiena ozvat i všem, koho nakažený uvedl jako rizikový kontakt.

Když ministerstvo zdravotnictví vydalo 21. září první souhrnný přehled chytré karantény, data ukazovala na 872 pozitivních lidí, jimž v posledních dvou týdnech nezvládla hygiena zavolat. A jestliže nestíhala volat ani pozitivním případům, je jasné, že těm rizikovým už vůbec ne.

V druhé polovině září hygieny nedořešily 1494 rizikových kontaktů. Poslední čísla jsou samozřejmě mnohem vyšší. Jenže v září bylo vyřešení případů důležitější. Tehdy dávalo ještě trasování smysl. Teď, když se nákaza šíří komunitně, už takovou roli nehraje.

„Všechna zavedená opatření epidemii neřeší, jen zpomalí denní přírůstek nakažených. V nějakou chvíli se budou muset opět rozvolnit. A pak bude trasování, vedle případné vakcíny, naše jediná šance,“ řekl pro Lidovky.cz jeden z iniciátorů Chytré karantény Petr Šimeček ze společnosti Keboola.

S trasováním nyní pomáhá armáda, policie i celníci, ale také několik firem – státních i soukromých. Jsou mezi nimi ČEZ, České dráhy nebo Allianz, Danone, Direct, Generali, O2 či Raiffeisenbank. Další firmy pomáhají s poskytováním informací na lince 1221, mezi nimi ČSOB, E.ON nebo Equabank. 

To všechno je bohulibé, ovšem k tomu, aby trasování fungovalo, to podle Šimečka nestačí, protože to má i vedlejší efekty, například to, že firmy nedělají o víkendu. „Komerční call centra nejsou detektivové s dobrou motivací na to, aby opravdu vyhledávali spoustu kontaktů,“ líčí Šimeček. Řešením je podle něj profesionální call centrum, o němž sdružení Covid19cz, tvořené IT firmami a dobrovolníky, mluví už od jara.

Call centrum za stěžejní považuje i Jan Kulveit, expert na modelování a globální riziko z britské Oxfordské univerzity, který je zároveň v mezinárodní poradní skupině ministerstva zdravotnictví pro otázky kolem covidu.

O tom, že by „někdy na podzim“ mělo hygienám pomoci právě profesionální call centrum, mluvil v září dnes už bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). O podzimu hovořil přesto, že stát na něco takového musí uspořádat veřejnou soutěž, což vyžaduje déle než pár týdnů.

Otázka je, v jakém stadiu tendry jsou. Šimeček uvádí, že nic takového se neděje, a částečně mu dává za pravdu i vládní materiál k chytré karanténě. Uvádí, že epidemiologické šetření bude nutné zajistit skrze externí profesionální call centrum. Ovšem mluví až o příštím roce. „Nynější řešení takzvaného trasování prostřednictvím dobrovolné spolupráce vybranými subjekty není dlouhodobě udržitelné,“ píše se v něm.

Call centrum by vyšlo zhruba na 700 milionů korun ročně, ale nikdo nechce těch 700 milionů zaplatit, což je poměrně bizarní vzhledem k tomu, že podle Národní ekonomické rady vlády vyjde denní lockdown ekonomiky zhruba na čtyři a půl miliardy,“ dodává Šimeček.

Celý systém má i další problémy. Data chytré karantény ze 4. listopadu uvádějí, že na jednoho nakaženého nyní dopadá 2,21 rizikového kontaktu – jinými slovy jeden člověk může nakazit v průměru 2,21 osoby. Před měsícem to bylo 3,14 člověka. „Díky opatřením, mezi kterými je i omezení pohybu, mnoho občanů pracuje z domova a mobilita se obecně snížila. Zároveň jsou zavřené školy, kde v době otevření mohlo být 20 až 30 kontaktů v jedné třídě. Uzavření škol v tuto chvíli snižuje průměrný počet kontaktů,“ sdělila pro Lidovky.cz mluvčí ministerstva.

Je logické, že počet rizikových kontaktů se zavedením opatření klesl. Ministerstvo ovšem neodpovídá na otázku, zda je zmíněné číslo reálné. Průzkum technologické firmy Ipsos ukázal, že zatímco na jaře omezovaly osobní styky se známými dvě třetiny Čechů, teď už je to jen třetina. Takže není 2,21 rizikového kontaktu na jednoho nakaženého málo?

Podle Kulveita ano a může za to i trasování. „Jeho současná kvalita je v průměru špatná. Jasným důkazem je počet vytrasovaných kontaktů, kterých je nyní méně než tři. Reálně dosud lidé mají v průměru významných kontaktů spíš kolem deseti, a před platností současných opatření jich měli patnáct až dvacet,“ uvádí expert.

Ostatně rizikoví lidé, prosí ty, kterým vyšel pozitivní test na covid, ať je nehlásí na hygienu.

O tom mluví i Šimeček. Podle něj Češi do karantény nechtějí, a to z prostého důvodu – znamená to, že budou pobírat šedesátiprocentní náhradu mzdy. Pro spoustu z nich to může znamenat existenční problémy.

„Řešení jsou, jenom je vláda není v konečném důsledku schopná implementovat. Uvedu jeden, krystalicky čistý a pro každého pochopitelný. Nákaza covidem není pro doktory a sestry pracovní úraz. Sestřičky, jimž je 23 let a statisticky pro ně není covid nebezpečný, se nechtějí starat o nakažené pacienty, protože kdyby byly pozitivní a ony šly do karantény, tak nemusejí mít na nájem,“ říká Šimeček. Dobrým příkladem je podle něj Anglie, kde lidé dostanou dotaci na karanténu jako náhradu za ušlou mzdu.

Kulveit dodává, že problém je i na straně hygien. „Víc napsaných kontaktů slibuje více práce, nutnost dalších hovorů, a jedním z parametrů, který se v chytré karanténě sleduje, je počet nevyřízených hovorů – pokud se kontakty do systému nezadají, tento parametr se zlepší,“ píše Kulveit.

 
Problém hygien spočívá ještě v jedné věci. Podle odborníků chybí jasné zadání, které by pomohlo rozlišit, zda se úkol plní, či ne. „Nikdo to neřekl. Přitom ministerstvo zdravotnictví je metodické ministerstvo a mělo by to udělat, aby bylo jasné, kdy má přijít odměna a kdy trest. Je to únavné, je to frustrující, a zároveň ani nevědí, jestli to dělají dobře. 

Kdyby bylo jasné, kolik lidí mají za den obvolat, do jaké doby mají kontaktovat nakaženého, jestli do hodiny, nebo do pěti hodin. Kdyby takový plán byl, mohly by se vést validní diskuse, kdy by hygiena řekla, že nestíhá. Proč? Protože má nakažené expaty z ciziny. Dobře, řešení je posílení telefonistů, kteří umějí anglicky. Ale nic takového není,“ líčí Šimeček.

Jediný termín, který je nyní na stole, je 48 hodin – pokud vás během nich hygiena nekontaktuje nebo se prostě nedovolá, protože i to se stává, pak přijde nakaženému SMS zpráva. 

Stojí v ní: „Dobrý den, z důvodu přetížení systému vás bohužel nemohla kontaktovat hygienická stanice do 48 hodin, za což se velmi omlouváme. Bylo u vás prokázáno onemocnění covid-19, proto dodržujte pravidla izolace minimálně po dobu deseti dnů od testu. V případě zdravotních potíží kontaktuje telefonicky praktického lékaře nebo pohotovost. Více v sekci Otázky a odpovědi nebo na lince 1221.“

Zdroj: Lidovky

 

Skončily Chvilky v kruhu, ale zůstávají na webu a máte možnost si je přehrát. Audio.
S Radkou Pešlovou vám vytváříme zázemí. Abyste si byli jistější! Právní poradna pro opatrovníky
MS kruh zveřejnil dvě další videa pro pečující. Projděte si je, videa vás určitě budou zajímat.
Zajímavou knížku rozhovorů vydal Moravskoslezský kruh. Najdete ji v internetových knihkupectvích.

Články

INFO: Rakousko přerušilo očkování AstrouZeneca. Důvod: úmrtí

8.3.2021 Rakousko očkuje AstrouZeneca hlavně zdravotníky. Nyní rakouské úřady pozastavily očkování jednou šarží vakcíny proti koronaviru od společnosti AstraZeneca poté, co Spolkový úřad pro bezpečnost ve zdravotnictví (BASG) začal vyšetřovat možnou spojitost mezi aplikací očkovací látky a vážným onemocněním vedoucím k úmrtí jedné zdravotní sestry. více...

INFO: Pokud vznikne paralelní ministerstvo, Blatný rezignuje

7.3.2021 Pokud by se plánovaná paralelní skupina v čele s epidemiologem Petrem Smejkalem měla stát paralelním ministerstvem zdravotnictví při Úřadu vlády, nynější ministr Jan Blatný by rezignoval. „Kdyby ministr neměl vliv na to, jak se bude vyvíjet zdravotní politika v této zemi, rezignoval bych,“ uvedl v neděli České televizi. více...

ZPRÁVY: Očkování proti covidu - jak to jde v jiných zemích?

7.3.2021 Jak v zemi vašeho pobytu probíhá očkování proti COVID 19? V čem se může Česká republika inspirovat a je naopak něco, co by neměla následovat? Jaká je nálada a postoj veřejnosti k očkování proti COVID 19, věří lidé vakcinaci, chtějí/ nechtějí se nechat očkovat a proč? Výborná anketa časopisu Medical Tribune. více...

Podporovatelé v roce 2020

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Nadace Charty 77
Nadace ZDRAVÍ PRO MORAVU
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.