ANO hledá nepřítele našich poctivých pracujících
V programu hnutí ANO se objevil návrh převést vyplácení sociálních dávek a dávek v hmotné nouzi na obce. Jedním z účinků, které si hnutí od této změny slibuje, má být lepší kontrola a zamezení zneužívání dávek. Vyjímáme podstatné části z článku o tom, jak hnutí hledá vnitřního nepřítele, který vyšel na webu Alarm.
„Obce musí rozhodovat o tom, komu a v jaké výši budou dávky vyplaceny,“ říká ANO. Samosprávy by podle ANO měly mít lepší přehled o situaci v obci a tedy větší kompetenci rozhodovat o tom, kdo má na dávky nárok a kdo nikoliv, podle kritiků je však představa o dobré znalosti místních příjemců dávek ze strany samospráv mýtem. Nárok na dávku navíc určuje zákon, a nikoliv úvaha starosty či místních úředníků.
Návrh, který je v mnoha ohledech nesystémový, a to například už v tom, že obce jednoduše nemají na něco podobného administrativní kapacity, dobře zapadá do trendu posledních měsíců, kdy vládní hnutí po boku ODS, SPD a KSČM ve sněmovně podporuje jeden asociální návrh za druhým. Před necelým rokem hnutí ANO společně s ODS prosadilo zrušení superhrubé mzdy, což v postcovidové fázi nutně povede ke škrtání v sociálních výdajích. Následně ANO, opět společně s ODS, prosadilo možnost strhávat dlužné částky za pokuty přímo z dávek, přičemž toto opatření může mít dopad na celé domácnosti, nejen na pokutované jednotlivce. Pokuty navíc mohou být ukládány za prohřešky, jako je znečišťování a vyrušování, jejichž výklad je velmi často subjektivní…
V roce 2018 přišla ODS s návrhem (a ani tehdy to nebyla žádná novinka) podmínit výplatu sociálních dávek souhlasem obce. Už tehdy také navrhovala, aby nárok na dávky zanikl těm, kteří byli dvakrát či vícekrát během jednoho roku „řešeni v přestupkovém řízení pro rušení klidu či jiný přestupek“. O tři roky později zákon „třikrát a dost“ umožňující radnicím zabavovat dávky občanů žijícím v dané obci ODS úspěšně schvaluje i díky hlasům hnutí ANO. A v programu vládního hnutí pro další čtyřleté období se objevuje také návrh ještě více posílit pravomoci samospráv vůči svým chudým.
Jak ale pro Alarm připomněla Alena Zieglerová, celá argumentace tímto směrem stojí na falešném předpokladu. „Pohádka o tom, že obce znají své občany lépe než stát, a mohou tedy o přiznání dávek vhodněji rozhodovat, se nezakládá na praxi ani na tom, co je v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Zákon byl a dodnes je stejný v tom, že stanovuje pro sociální pomoc jasná pravidla postavená na administrativní i místní kontrole situace žadatelů a na sociálním šetření, které provádí jak úřady práce, tak sociální pracovníci pověřených obecních úřadů. Chtějí-li tedy obce více mluvit do toho, jak vypadá vyplácení sociálních dávek, mají možnost se více zapojovat do sociálních šetření,“ uvedla Zieglerová.
Cílem, který si osvojila ODS v období škrtů a který je přirozený pro ultrapravicovou demagogii SPD, a směr, jímž se nyní přiznaně vydává i hnutí ANO, je házení viny na chudé a hledání domácího, politického nepřítele. Podobné návrhy nebo opatření jako v případě antilavičkové vyhlášky nebo možnosti vyhlásit bezdoplatkové zóny se můžou ukázat jako protiústavní, narážejí u veřejného ochránce práv a sklízejí kritiku neziskových organizací působících v sociální práci v terénu.
Politika vůči nejchudším se často rámuje zájmem o poctivě pracující. Jenže ve skutečnosti tyto praktiky represivního sociálního státu dopadají i na ně. Vyhlášení celého města za bezdoplatkovou zónu tak například postihlo řadu seniorek s nízkým důchodem, které celý život poctivě pracovaly. Extrémní složitost sociálních dávek znemožnila jejich efektivní čerpání lidem, kteří se vinou covidové krize ocitli ze dne na den bez prostředků.
Zdroj: Alarm
