pečuj doma

Best in Covid? Snad přestaneme být aspoň nejhorší

1.2.2021

„Mohli jsme si vybrat mezi nízkým počtem obětí za cenu drastických restrikcí a vysokým počtem obětí za cenu pokračování normálního života. Ve výsledku máme ale vysoký počet obětí při drastických restrikcích, tedy to nejhorší,“ uvedli v pondělí vědci z České statistické společnosti vc zásadním prohlášení.

Česká republika pro reakci na koronavirus neumí získat a zpracovat podstatná a správná data, politici rozhodují na základě dojmů, emocí, pocitů a přání. Vědci z České statistické společnosti proto zřídili odbornou skupinu, která by měla přispět k nápravě situace. Zavádění omezení proti šíření nemoci covid-19 by měla podle nich předcházet analýza přínosů a nákladů. Vyslovili se také pro důsledné zveřejnění všech dat o epidemii.

Odborná veřejnost musí podle prohlášení skupiny zatáhnout za záchrannou brzdu, protože nynější způsob řešení epidemie Česko ohrožuje víc než virus.

Modely, na jejichž základě politici činí zásadní rozhodnutí, je třeba zveřejňovat a podrobovat nezávislé odborné oponentuře.

„Při předkládání každého nového návrhu opatření trvejme na analýze jeho přínosů proti šíření viru a nákladů i na ekonomiku a společnost. Trvejme též na předkládání odhadů udržitelnosti každého opatření. ‚Best in Covid‘ už nebudeme, ale aspoň bychom mohli přestat být nejhorší,“ doplnili vědci s odkazem na hodnocení loňské jarní první vlny epidemie, jak ho prezentoval Andrej Babiš.

Z „houštiny“ vzájemně se vylučujících názorů, predikcí a úsudků politici podle vědeckých statistiků retrospektivně vybírají ty, které konvenují jejich emocionálním rozhodnutím. Po mnoha měsících platnosti různých restrikcí má přitom stát jen mizivou představu o jejich účinnosti a nemá ani téměř žádné relevantní informace o výskytu protilátek v populaci a může jen hádat, jaká část obyvatel už infekcí prošla, uvedli. To přitom znemožňuje usuzovat na smrtnost infekce v Česku a komplikuje debatu o očkování, poukázali.

Odborná diskuse by se podle vědců měla vést o tom, jaká data mohou vést k zodpovězení otázek o epidemii a jaká data má smysl zaznamenávat. Za sběr dat, jejich kvalitu a veřejnou dostupnost musí podle nich být zodpovědná centrální instituce, například Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), predikce s využitím zveřejněných relevantních dat může vedle státních úřadů dělat také odborná veřejnost, akademici nebo nevládní organizace.

„Čím více dobře zdokumentovaných modelů, tím větší šance, že se přijde na nesrovnalosti v datech, vliv skrytých předpokladů, ale i chyby a předsudky,“ doplnili. Konečné rozhodnutí je podle nich na politicích, kteří jediní k nim mají mandát a nesou za ně zodpovědnost.

Členy Odborné skupiny statistiků k epidemii covidu-19 jsou vědci z oboru matematické analýzy i aplikované matematiky a statistiky z Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického, brněnské Masarykovy univerzity a olomoucké Univerzity Palackého.

Zdroj: irozhlas

 

Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje projekt.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.
Poslouchejte, odpočívejte a zacvičte si...
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

PTÁTE SE: Příspěvek na péči na účtu pečujícího nebo opatrovníka

27.11.2025 Starám se o maminku ve 4. stupni postižení – má Alzheimerovu chorobu s demencí. Již pět let. Mám maminku u sebe doma. Příspěvek na péči chodí na můj účet, ze kterého platím terénní pečovatelskou službu. V případě maminčina úmrtí, bude nějaký problém, když příspěvek na péči chodí na můj účet? 
více...

INFO: Případ Péťa. Miliardy místo do sociálních služeb jdou na zbrojení

26.11.2025 Velkou pozornost vzbudil film mladého scénáristy, kameramana a režiséra Martina Trabalíka „Co s Péťou?“ Emotivní snímek pojednává o životě rodiny dospívajícího chlapce s vážnou poruchou autistického spektra. Včera byl tento oceňovaný film uveden ve večerním čase v premiéře Českou televizí. Jeho producentem je Jan Bodnár. více...

ZPRÁVY: Kdybych nebyl VIP, jsem už mrtvý, říká Topolánek

25.11.2025 Rakovina slinivky břišní je stále tabu, postěžoval si expremiér Mirek Topolánek, který sám touto nemocí trpí. „Musíme koncentrovat kapacity, specialisty, výzkumníky a zdroje do jednoho centra a dát tomu absolutní prioritu ze strany státu,“ řekl a nazval se ambasadorem výzkumu rakoviny slinivky. Chce založit nadační fond na výzkum screeningu této rakoviny. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.