pečuj doma

Brněnské dětství Nataši Gollové. Výročí jejího narození

2.3.2022

Před 110 lety se v Brně narodila česká herečka Nataša Gollová. Rodina pozdější slavné herečky oplývala významnými intelektuálními osobnostmi i blahobytem. Nádherná, inteligentní a talentovaná herečka s výjimečným nadáním i pro komické role.

I přes tyto veskrze pozitivní předpoklady Nataša Gollová prožila život, kde velkou slávu a uznání vystřídala léta bolesti, opovržení i přehlížení – což ostatně kopíruje osudy většiny prvorepublikových velkých filmových hvězd, především také Adiny Mandlové a Lídy Baarové.

Snad jen dětství se v podání Gollové tomuto trudnému scénáři vymykalo. V těchto dnech uplynulo 110 let od okamžiku, kdy se malá Nataša Hodáčová narodila do intelektuální a dobře postavené rodiny v domě v Údolní ulici. Dnes tento brněnský činžák nese číslo popisné 7, tehdy Talgasse 3 a od října roku 2016 je na něm mezi okny restaurace Elpíčko umístěná i pamětní deska.

Že byl Natašin dědeček Jaroslav Goll slavným historikem, univerzitním profesorem a všestranně veřejně činným člověkem, který se zasloužil také o odhalení nepravosti Královédvorského i Zelenohorského rukopisu, není žádné tajemství. 

Že jeho dcera, Natašina maminka Adéla, byla nejnadanější žačkou malíře Antonína Slavíčka, se ví o něco méně. A opravdu jen málokdo tuší, že Natašin tatínek, národohospodářský politik František Xaver Ferdinand Hodáč, řídil třeba brněnskou pobočku Maffie, hlavního orgánu českého domácího odboje během první světové války. A to byla ostatně jen malá ukázka jeho nejrůznějších, velmi pestrých zájmů. Nakonec i on je měl po kom dědit. Jeho otec František Hodáč, Natašin dědeček, byl proslulý brněnský zemský advokát a národovec. A Natašina babička Gabriela, rozená Kallinová, pocházela z dobře postavené německé rodiny, jíž v Brně patřil jeden z největších obchodů s kávou a čajem.

Když Aleš Cibulka, nejznámější z životopisců Gollové, pátral po lidech na fotografii zvěčněné roku 1914 právě na zahradě domu v Údolní ulici, přihlásila se mu Květuše Dvořáková, která se vdala za syna Natašiny tety. Nejenže ztotožnila všechny další rodinné příslušníky na snímku, ale také nabídla podrobnosti o skutečně pozoruhodném rodinném zázemí vzdělané herečky.

„Rodina dala Nataše základ,“ svědčila. „Měla možnost studovat v cizině, doma mohla odpozorovat všechny způsoby, nasát kultivovanost toho prostředí. Jen si to vezměte, babička Gollová – klavíristka, pan profesor Goll – historik...“

A jak už zaznělo, to zdaleka nebylo vše. Natašin tatínek byl poslancem, publicistou a tajemníkem kdekteré přední prvorepublikové státní organizace. K dokreslení jeho charakteru je však třeba zmínit, že v době hospodářské krize sympatizoval s fašistickým režimem Benita Mussoliniho v Itálii a tehdejší uměleckou avantgardu obvinil z kulturního bolševismu.

Úsměvnou perličkou pak je, že své dceři od miminka až do své smrti v roce 1943 zásadně vykal, zatímco ona mu tykala, pro což měl kuriózní vysvětlení. Tvrdil totiž, že Nataša je dcerou poslance a vnučkou univerzitního profesora, zatímco on sám se narodil do rodiny, která takové postavení ještě neměla.

Kromě toho musel být také svérázným i vášnivým mužem. O tom prvním svědčí historka, jak si na dovolenou do Bechyně objednával speciální železniční vagon, v němž si z trvalého bydliště dopravoval svého koně a klavírní křídlo. 

„Svého koně Franca a klavír zkrátka miloval,“ zjistil Cibulka. Na nástroj denně hrával, jak říkal, „mezi polévkou a dalším“. A na rodinné dovolené „ani jednoho nebyl ochoten se vzdát. Bez nich by si prý vůbec neužil“.

O vášnivosti a možná také šarmu Františka Xavera Ferdinanda Hodáče pak svědčí, že svým „zákonitým“ dětem Nataše a o dva roky staršímu Ivanovi – později jednomu z našich prvních profesionálních automobilových závodníků, jenž se účastnil i čtyřiadvacetihodinového Le Mans – pořídil v roce 1926 nevlastní sestru Marcellu Sedláčkovou. A to ne jen tak s někým.

Její matkou byla vůbec první česká herecká hvězda ještě z dob němého filmu Anna Sedláčková. Tato uhrančivě krásná dáma ze slavné herecké rodiny měla jednu dobu dokonce vlastní divadlo i filmovou společnost, a přestože k jejím nohám padal kdekterý muž a ona byla vdaná za architekta a filmaře Maxe Urbana, dítě měla až s Natašiným tatínkem.

Jeho křehká manželka svému záletnému muži nejspíš všechno odpustila, ale jeho nemanželské dítě nakonec nedopadlo nejlépe. Marcella se sice také stala herečkou, ale jezdila prý ponejvíce po estrádách a živila se i pronájmem starožitného nábytku americkému velvyslanectví. Kvůli tomu ji také v době bolševické totality zatkli a obvinili ze špionáže. 

Nějaký čas pobyla ve vězení a po návratu začala pít, takže ji po několika malérech vyhodili i ze sboru Národního divadla. Když její matku Annu Sedláčkovou zatáhl v roce 1967 její pes na křižovatce pod projíždějící motorku, Marcella ji přežila jen o dva roky. Na její sebevraždě měl prý podíl i rozchod se ženatým mužem, s nímž se několik let stýkala.

A Nataša? Ani jí se po skonu jejího manžela Karla Konstantina v roce 1962 nevyhnulo pití spojené s potížemi v divadlech a až na výjimky jen malé role a přehlížení filmařů. A nakonec 29. října 1988 smutný osamělý odchod v jednom z domovů důchodců.

Nataša Gollová (1912–1988)

Narodila se v Brně jako Natálie Hodačová, pseudonym Gollová zvolila podle svého dědečka. 
Studovala dívčí gymnázium, filozofickou fakultu v Praze i v Anglii. Kromě češtiny Gollová plynně mluvila a psala francouzsky, anglicky, německy a rusky. 
Stala se jednou z nejobsazovanějších hereček prvorepublikového filmu. Komedie točila zvláště za protektorátu (Roztomilý člověk, Kristián, Eva tropí hlouposti, Hotel Modrá hvězda). 
Za války se milostně sblížila s Wilhelmem Söhnelem, německým dohlížitelem českého filmu. Po válce na Gollovou obvinění z kolaborace dopadlo stejně jako na další prvorepublikové filmové hvězdy. 
Za nových poměrů točila už méně (Císařův pekař, Pekařův císař, později Drahé tety a já, své poslední takřka neznámé filmy zvládla pro televizi v Brně). 
Její láskou byl rumunsko-židovský zakladatel dadaismu Tristan Tzara, s nímž se seznámila v roce 1932 v Paříži a styk s ním udržovala až do roku 1948. Provdala se ale za divadelníka Karla Konstantina.
Autor: Jana Soukupová

Zdroj: idnes

Moravskoslezský kruh, z. s. zahájil nový projekt.
Hlaste se na podpůrné skupiny pro pečující, které pořádáme od září v Brně.
Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte se návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Všechna čísla novin najdete na webu.

Články

ZPRÁVY: Probíhá již šestnáctý Týden sociálních služeb ČR

9.10.2024 V pondělí 7. října 2024 byl zahájen Týden sociálních služeb ČR pořádaný Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, jenž se letos koná již pošestnácté. Týden sociálních služeb je obdobím prezentací, setkávání se a odborných diskuzí a jeho hlavní událostí je tradičně kongres v Táboře. více...

PTÁTE SE: Opatrovaný syn pije alkohol na léky, jeho otec v tom nebrání

8.10.2024 Opatrovníkem našeho syna je otec, u kterého syn bydlí, u mě je občas a má u mě svůj pokoj. Syn pije alkohol k psychiatrickým lékům. Otec měl zkoušet testerem, zda syn pil alkohol. Já tester mám a syn při návštěvě u mě nadýchal 0,6 promile. Požití alkoholu zdůvodnil tím, že s tátou pili 40 let staré víno a že si táta tester nepořídil. Žádala jsem, aby syn docházel více...

ZPRÁVY: Ceny NRZP ČR MOSTY za rok 2024 byly vyhlášeny

7.10.2024 Republikový výbor NRZP České republiky na svém jednání vyhlásil 22. ročník cen Národní rady osob se zdravotním postižením ČR MOSTY 2024. Předávání cen se uskuteční koncem května 2025 v Moravskoslezském kraji. Oceňovány budou projekty a osobnosti ve čtyřech kategoriích, jak je uvedeno v nominačním archu. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.