Co by se stalo, kdyby Ukrajinci odešli z našich nemocnic?
V odborných kruzích v poslední době často zaznívá názor, že by se tuzemské zdravotnictví bez ukrajinských pracovníků na zdravotnických, ale především nezdravotnických pozicích mohlo propadnout do personální krize. Kolik Ukrajinců ale skutečně pracuje v tuzemských nemocnicích a co by pro ně chod znamenal jejich případný odchod?
Zdravotnický deník se zeptal fakultních nemocnic a přináší vám personální sondu. Odhalila, že situace je podstatně jiná v Praze a mimo hlavní město.
„V Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) pracuje celkem 79 ukrajinských zdravotníků, nejčastěji na pozicích sanitářů, ošetřovatelů, všeobecných a praktických sester a lékařů,“ uvedla pro Zdravotnický deník tisková mluvčí nemocnice Adéla Davidová.
ÚVN zaměstnává také 37 zaměstnanců na nezdravotnických pozicích. Nejvíce z nich tam pracuje jako pomocní pracovníci, malíři, dělníci v prádelně, kuchaři, pracovníci v sociálních službách a technicko-hospodářští pracovníci. Vzhledem k celkovému počtu 630 nezdravotníků, které nemocnice zaměstnává, tvoří ti ukrajinští téměř 6 %.
Silným faktorem byl přitom u ÚVN začátek války. „Od začátku migrační vlny se počet ukrajinských zaměstnanců zdvojnásobil,“ popsala Davidová. Zaměstnanci z Ukrajiny – zejména zdravotníci, ale i nezdravotníci – jsou podle ní pro ÚVN důležití, stejně jako zaměstnanci ze Slovenska.
„Jejich odchod by mohl způsobit výrazné provozní problémy, protože už dnes je nedostatek zejména nelékařského zdravotnického personálu, ale i zaměstnanců dělnicko-provozních profesí. Platí obecné tvrzení, že zaměstnanci z Ukrajiny často zastávají práce, o které nemají Češi zájem,“ upozornila mluvčí.
Ještě výrazně více, konkrétně 226 lidí s ukrajinským státním občanstvím, zaměstnávají dnes v pražské Fakultní nemocnici Bulovka. Ukrajinští pracovníci tam tvoří 6,5 % zaměstnanců z celkových 3 425. Kromě toho pracuje v nemocnici ještě 24 Ukrajinců na dohodu.
Ze 105 zdravotnických zaměstnanců z Ukrajiny jich většina pracuje na pozicích všeobecného sanitáře a všeobecné sestry, lékařů z Ukrajiny nemocnice zaměstnává 10. Ze 122 Ukrajinců na nezdravotnických pozicích jasně převažují uklízečky a uklízeči, kterých je 82. Následují kuchaři a řidiči. Na Bulovce v souvislosti s vlnou migrace kvůli válce k velké změně nedošlo. Zatímco před válkou nemocnice zaměstnala nových Ukrajinců 30 v roce 2022 a 21 v roce 2023, po vypuknutí konfliktu to bylo 31 lidí v roce 2022 a 27 v roce 2023.
„Všichni zastávají pozice, které pro nemocnici představují významnou pomoc, například v úklidu. Máme ale i Ukrajince na pozicích zdravotnických, kde odchod sestry nebo šikovného sanitáře není likvidační, ale může zabolet. Jen to není o národnosti,“ odpověděla na dotaz o (ne)postradatelnosti těchto kolegů tisková mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová.
V mimopražských fakultních nemocnicích je procentuální zastoupení ukrajinských pracovníků o poznání menší. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v současné době zaměstnává 3 lékaře, 10 sester (všeobecné a praktické) a 34 sanitářů. Na nezdravotnických pozicích pracuje v této nemocnici 19 zaměstnanců. „Průřezově na pozicích v kuchyni, úklidu, údržbě a energetice,“ upřesnil tiskový mluvčí Jiří Erlebach. Vzhledem k celkovému počtu přes 3 500 zaměstnanců zastávají Ukrajinci necelá 2 % pracovních pozic.
„Kolegové z Ukrajiny pracovali u nás již dříve, nicméně největší zájem evidujeme v letech 2022 a 2023,“ upozornil Erlebach na zásadní vliv s válkou spojené migrační vlny. Co se týče důležitosti ukrajinských pracovníků pro chod nemocnice, je podle něj stejný jako u všech ostatních. „V nemocnici vnímáme všechny pozice jako nepostradatelné,“ sdělil Zdravotnickému deníku.
Ve Fakultní nemocnici Brno je počet ukrajinských pracovníků ještě nižší. Lékař původem z této země tam pracuje jen jeden z celkových zhruba 1 500. Mezi sestrami, kterých podle údajů z října loňského roku v nemocnici pracovalo 2 802, jich z Ukrajiny bylo jen 29. 26 z nich přitom nastoupilo až po začátku války. Šlo o 19 všeobecných sester, 9 praktických sester a 1 všeobecného záchranáře. Údaje o počtu sanitářů nemocnice neposkytla.
Nízký je počet ukrajinských pracovníků také ve Fakultní nemocnici Ostrava. Tam v současné době pracuje 13 ukrajinských lékařů (1,9 % z celkového počtu 755) a 7 ukrajinských nelékařských pracovníků (0,2 % z celkového počtu 3 120). Nezdravotnické pracovníky zaměstnává nemocnice podle svého vyjádření dokonce jen dva.
Ze všech uvedených pracovníků ve FN Ostrava před válkou pracovali jen 2, zbylých 19 přišlo v rámci migrační vlny vyvolané válkou. „Obecně není snadné získat kvalifikované lékařské i nelékařské zaměstnance. Jsme rádi, že u nás ukrajinští kolegové a kolegyně pracují,“ uvedla tisková mluvčí nemocnice Petra Petlachová.
Podobně nízká čísla nabízí i pohled na strukturu zaměstnanců Fakultní nemocnice Hradec Králové. Lékařů původem z Ukrajiny je v nemocnici 8 (0,8 % z celkového počtu 1 000), sester 21 (1,1 % z 1 944) a sanitáři 4 (0,7 % z 571). Nezdravotnických pracovníků z Ukrajiny eviduje nemocnice 34 (2,2 % z 1 523). Třetina z nich pracuje ve stravovacím provozu, dvě třetiny v úklidových službách.
Také v Hradci přišla většina stávajících ukrajinských zaměstnanců spolu v migrační vlně odstartované v roce 2022 – konkrétně 55 z 67. „Podíl ukrajinských pracovníků není tak velký, aby jejich případný odchod ohrozil chod nemocnice, přesto bychom o ně neradi přišli. V případě jejich hromadného odchodu předpokládáme, že bychom volné pozice obsadili v řádu týdnů až měsíců,“ okomentovala (ne)postradatelnost ukrajinských zaměstnanců tisková mluvčí FN Hradec Králové Nikola Bánská.
Stručně se k věci vyjádřila Fakultní nemocnice Olomouc. „Pro FN Olomouc není zaměstnávání občanů Ukrajiny zásadní a jejich případný odchod bychom zvládli,“ reagoval tiskový mluvčí nemocnice Adam Fritscher.
Zdroj: Zdravotnický deník
