pečuj doma

Čtyři věci, které budou od ledna 2026 ve zdravotnictví jinak

20.12.2025

Posílení některých screeningových programů, rozšíření obsahu preventivních prohlídek nebo doplnění hrazených výkonů v péči o duševní zdraví – to jsou některé změny, které čekají české zdravotnictví od 1. ledna 2026.  Web AKTUÁLNĚ přináší shrnutí nejdůležitějších novinek, které se dotknou pacientů ve všech věkových kategorií.

V roce 2025 spustili lékaři pilotní program, jenž měl za úkol odhalit závažné oční vady u nejmenších dětí. Screening pomáhá zachytit především tupozrakost, kterou v pozdějším věku nelze léčit. Vyšetření provádějí praktičtí lékaři pro děti a dorost pomocí speciálního přístroje. Poprvé by touto kontrolou vidění měly děti projít mezi 6.–12. měsícem věku, podruhé pak v případě nejasného či negativního výsledku přibližně v 18 měsících. Vyšetření je zcela bezbolestné.

Od 1. ledna 2026 má tento program oporu v zákoně. Stal se tak součástí běžných preventivních prohlídek dětí jako screeningové vyšetření plně hrazené ze zdravotního pojištění.

Screening kolorektálního karcinomu bojuje proti nepříznivým statistikám týkajícím se výskytu a úmrtnosti na tato onemocnění již 25 let. Program nabízí dvě varianty: jednou za deset let kolonoskopické vyšetření nebo test okultního krvácení, který je však nutné opakovat každé dva roky. Dosud se tato pravidelná kontrola týkala pacientů ve věku od 50 let.

Od 1. ledna 2026 se věková hranice mění na 45–74 let. Novinka tak reaguje na doporučení, jež v roce 2022 vydala Rada Evropské unie, ale také na data, podle kterých dlouhodobě roste počet pacientů s nádory tlustého střeva nebo konečníku ve věku 45–49 let.

Turbulentní změnou prošla také podoba preventivních prohlídek u praktických lékařů, kterou nově upravuje vyhláška č. 403/2025 Sb. Podle ní se od 1. ledna 2026 budou pravidelná vyšetření zaměřovat na potenciální zdravotní rizika konkrétního pacienta.

Laboratorní testy, jako je měření cukru a tuků v krvi nebo například měření srdeční aktivity, budou praktiční lékaři provádět častěji. Nově budou praktičtí lékaři po preventivní prohlídce připravovat pro pacienty osobní plán péče o zdraví.

Pacienti s depresemi a úzkostmi budou mít od 1. ledna 2026 nově k dispozici digitální formu kognitivně-behaviorální terapie. Patří do ní interaktivní moduly a individualizovaná cvičení, která si pacienti projdou vlastním tempem.

Součástí tohoto způsobu léčby se stane také zpětná vazba od odborníka, kterým může být terapeut, klinický psycholog či psychiatr. Výkon zahrnující jeden terapeutický modul hradí zdravotní pojišťovna. Lékař jej smí vykázat až 26× ročně.

Zdroj: Aktuálně

Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje projekt.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.
Poslouchejte, odpočívejte a zacvičte si...
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

PTÁTE SE: Souvislost mezi hospitalizací pacienta a posuzováním invalidity

29.3.2026 Mám bipolární poruchu a dostal jsem plný invalidní důchod na čtyři roky. Stav je přes užívání velkého množství léků stále nestabilní. Chodím dvakrát až třikrát měsíčně na kontrolu. Střídají se mi mánie a deprese. Za celou dobu jsem nebyl hospitalizován, řešíme to s paní doktorkou ambulantně. Tak bych chtěl vědět, zda absence hospitalizace může mít více...

INFO: Když právo na nezávislý život existuje jen na papíře

28.3.2026 Lidé s těžkým zdravotním postižením v ČR často nežijí samostatně — přežívají. Nový výzkum iniciativy Žít po svém ukazuje, že nedostupnost osobní asistence nutí lidi omezovat základní potřeby, spoléhat výhradně na rodinu a žít v permanentní nejistotě. Na jeho zjištění navazuje petice „Bez asistence není život“, která vyzývá vládu k systémové změně. více...

PTÁTE SE: Příspěvek na péči při pobytu v odlehčovací službě

27.3.2026 Starám se o maminku, která má 89 let a přiznaný příspěvek na péči ve IV. stupni, vyžaduje celodenní péči. Občas ji dávám do zařízení odlehčovací péče – maximálně na 6 měsíců v roce dle stanovené vyhlášky či zákona. Jenže problém je v tom, že se po změně pobytu vždy špatně orientuje v prostředí – špatně vidí a má stařeckou demenci. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.