pečuj doma

E-zdravotnictví v ČR táhnou samotní lékaři

8.1.2024

Pacienti v Česku už 10 let nemusí dělat lékařům „pošťáky“ při předávání zdravotních informací. Více než 8 tisícům zdravotnických zařízení po celé zemi totiž předává data elektronicky a bez časových průtahů tzv. eZprava. Celý systém, přes který každodenně projdou desítky tisíc zpráv, si vyvinuli sami lékaři a za „symbolické“ peníze.

Jeho tvůrci pak upozorňují na dlouhodobě neúspěšnou snahu státu o elektronizaci českého zdravotnictví, která vedle nevalných výsledků také vyžaduje investici miliard korun.

Tak zvaná eZprava funguje podobně jako běžný e-mail. Například při propouštění pacienta z nemocnice tak může lékař pomocí několika kliků poslat zprávu jeho praktikovi, který ji dostane okamžitě do svého počítače.

„Je to nejčastější forma komunikace mezi lékaři, která je zároveň zabezpečená a šifrovaná podle požadavků Evropské unie. Instalaci systému zvládne kdokoliv a jediné, co potřebuje, je pořídit si certifikát, který stojí přibližně 400 korun ročně,“ vysvětluje MUDr. Petr Machek, autor systému a primář dialyzačního střediska v Mostě.

Ten eZpravu před 10 lety vytvořil, aby usnadnil komunikaci s transplantačními centry. Od té doby se tento způsob zabezpečené e-komunikace rozšířil do celé republiky a mezi nejrůznější zdravotnická zařízení. 

Kromě lékařských zpráv mohou odborníci přes aplikaci posílat i žádanky o laboratorní vyšetření nebo sdílet výsledky. 

„Dnes je z eZpravy nástroj, bez kterého si já ani řada mých kolegů nedokážeme denní práci představit. Prostřednictvím tohoto systému dostáváme nálezy vyšetření od kolegů z různých ambulancí a oddělení nemocnic, ale zároveň také posíláme anamnézy svých pacientů, pokud je doporučujeme k vyšetření. Hojně ji také využíváme na vystavování eNeschopenek,“ říká MUDr. Roman Houska, praktický lékař z Mostu a člen výboru Sdružení praktických lékařů (SPL) ČR.

Právě praktici se na vývoji eZpravy dlouhodobě podílí. Kromě praktiků ji ve velkém využívají i ambulantní specialisté a nemocnice, například krajská zařízení Plzeňského nebo Ústeckého kraje nebo pražský IKEM. Další navíc stále přibývají. 

Podobný způsob výměny dat by podle lékařů měl být v 21. století naprosto běžný. 

„Bohužel to tak stále není, v Česku se pořád najde řada pracovišť, která elektronicky komunikovat nezvládají. Mnohdy se paradoxně jedná o zařízení, která spravuje stát, ten by přitom měl sám elektronizaci zdravotnictví iniciovat a dohlížet na ni,“ říká MUDr. Machek. 

Než vynakládat obrovské peníze na nové systémy elektronizace zdravotnictví, mělo by ministerstvo pouze nastavit standardy komunikace a pak je vynucovat. O samotné provedení ať se postará trh. Už nyní mají lékaři celou řadu nástrojů k dispozici, jen je potřeba, aby je používali opravdu všichni,“ dodává.

S tím souhlasí i praktici, kteří například velmi často bojují s tím, že se k nim nedostávají zprávy z vyšetření od ambulantních specialistů. Přitom v některých případech to může být životně důležité. 

„Pokud se ke mně nedostane zpráva například o psychiatrickém vyšetření nebo léčbě u pacienta, tak to nemám jak zjistit. To ovšem může představovat velký problém ve chvíli, kdy mi to pacient sám neřekne a žádá třeba o zbrojní nebo řidičský průkaz,“ popisuje MUDr. Houska.

Nad stamilionovými veřejnými zakázkami na elektronizaci zdravotnictví pak nevěřícně kroutí hlavou nejen on, ale i celá řada dalších odborníků.

„Myslím, že je na místě pokládat si otázku, proč se při elektronizaci zdravotnictví ministerstvo nesnaží stavět na základech, které již lékaři mají k dispozici. Mám pocit, že se tady občas snažíme vynalézat kolo, zatímco všichni již dávno jezdí v autech,“ dodává MUDr. Machek.

Kompletní dosavadní vývoj eZpravy podle něj vyšel na několik desítek milionů korun. Hodnota veřejných zakázek vypsaných na podzim ministerstvem zdravotnictví za účelem elektronizace zdravotnictví činila bezmála miliardu korun. 

Vojtěch Šprdlík

Zdroj: Aktuálně

 

Moravskoslezský kruh, z. s. zahájil nový projekt.
Seriál videí s ukázkami správného a chybného postupu v různých situacích.
Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte se návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Všechna čísla novin najdete na webu.

Články

PTÁTE SE: Stala jsem se opatrovníkem. Kam je to nutné nahlásit?

1.3.2024 Dcera byla tedy omezena ve svéprávnosti, právní moci to nabylo v prosinci 2023, invalidní důchod 3. stupně ji přiznali od plnoletosti, čili od dubna. Výplata důchodu je zasílána na její účet, který v osmnácti přešel z dětského účtu na běžný. Kam všude vlastně to omezení svéprávnosti musím hlásit, že jsem opatrovník... do banky, na OSSZ, ČSSZ? více...

INFO: Pečující o nemocné příbuzné nemá kdo vystřídat

29.2.2024 Žena pečující o vážně nemocného manžela usiluje o to, aby pečovatelky a osobní asistenti mohli pomáhat i s péčí o děti. Ministerští úředníci slibují, že to s nimi projednají. Návrh novely zákona o sociálních službách nyní mají na stole poslanci. Lucie Ovsenáková z Libiše pečuje o manžela s amyotrofickou laterální sklerózou přes pět let. více...

PTÁTE SE: Souběh invalidního a sirotčího důchodu

28.2.2024 Chlapec je narozen v srpnu 2004, omezen na svéprávnosti, byl mu ustanoven opatrovník. Studuje na střední praktické škole. Od 2.9.2020 je mu vyplácen sirotčí důchod. V říjnu 2023 bylo požádáno o invalidní důchod a ČSSZ ho přiznala ID I. stupně od 2.9.2020. ČSSZ sdělila, že sirotčí důchod nemá vliv na invalidní důchod. Podle rozhodnutí z ČSSZ se ukázalo více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.