„Na novou vakcínu bych nečekal. Kdo ví, kdy přijde“
Svět s napětím očekává, co přinese podzim v oblasti pandemie covidu. Kdo chce, může už zajít pro čtvrtou dávku vakcíny. Někteří lidé ale čekají na nové přípravky, které mají být účinnější proti novým mutacím. Vyplatí se to? Hostem vysílání Ptám se já byl biochemik Konvalinka a ministr Válek.
Zavedení roušek, plošných testů a dalších omezení podle resortu zdravotnictví v nejbližší době Čechy pravděpodobně nečekají. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka se stal z koronaviru „medicínský problém“ a dle jeho slov tu už máme velmi účinné vakcíny i dostupné léky.
S tím souhlasí i biochemik Jan Konvalinka: „Podle dat, která mám k dispozici, se 95 % naší populace s virem setkalo. Už nemáme imunologicky naivní populaci jako loni a předloni,“ řekl s tím, že by přesto zůstal obezřetný, protože se vždy může objevit nová mutace viru, která může imunitu obejít.
Právě kvůli mutacím nezačal podle současného ministra resort s masivnější propagací očkování. Čeká prý na nové, účinnější vakcíny hlavně proti omikronu. Konvalinka by ale na jejich uvedení na evropský trh nečekal.
„Zázraky se dějí, ale zatím bych na ně nespoléhal,“ vysvětlil. Podle něj by se čtvrtou dávkou vakcíny neměly otálet především rizikové skupiny: „Čím jste mladší a zdravější, tím relativně menší benefit máte z té další dávky.“
Co v rozhovoru ještě zaznělo?
Konvalinka: „Teď bych řekl, že to, co říká pan Válek, je už pravda. Byla by to ale chyba přistupovat k tomu tak dříve, kdy už někteří považovali koronavirus jako ryze lékařský problém, kde není potřeba plošných opatření. (…) Podle dat, která mám k dispozici, se 95 % naší populace už s virem setkalo. Už nemáme imunologicky naivní populaci jako loni a předloni. Pokud se nestane něco dramatického, z covidu se stává lékařský problém. Pandemie to ale stále je. Vymezil bych se proto proti tomu menšímu testování - měli bychom mít lepší přehled o tom, jak jsme na tom, měli bychom testovat víc. Dělal bych nějaké screeningové testování. Třeba studie PCR z odpadních vod dokázala predikovat letní vlnu. Ona byla silnější, bylo nejvíce infikovaných, přesto nemocnice zaplněny nebyly. Nebylo to tím, že je omikron slabší infekce, ale protože jsme tak promořeni a proočkováni, že už to nezabíjí lidi. Z literatury se zdá, že protilátky vydrží měsíce, ale déle vydrží imunitní paměť. Můžete tedy onemocnět znovu, ale je málo pravděpodobné, že byste skončili v nemocnici nebo s velmi těžkým průběhem. Změnit to ale může nová varianta viru, proti které by současná imunitní odpověď nestačila. A když vidím, jak dlouho se k nám dostává Paxlovid, je otázka, jak rychle se k nám dostanou tyhle vakcíny, a nemáme jistotu, jestli budou klinicky lepší než ty současné. Ty jako ochrana proti těžkému průběhu omikronu fungují velmi dobře. Zázraky se sice dějí, ale zatím bych na ně nespoléhal. Vypadá to, že větší budoucnost mají léky než vakcína. Většina mutací, které vidíme, jsou na obalovém spikeproteinu, což znamená, že léky jsou účinné proti všem variantám. Když se budou ale nadužívat, může na ně vznikat rezistence. Může se ale používat jejich kombinace - třeba s protilátkami, a to zažene virus do slepé uličky. Predikovat budoucnost se dá špatně. Byl bych ale optimista v tom, že ten virus zkusil hodně, a to nejlepší, s čím přišel, byl zřejmě omikron. Je dramaticky infekčnější, ale není víc patogenní. Až na deltu ale koronavirus nepřišel s mutacemi, které by patogenicitu zvýšily.“
Zdroj: Seznam Zprávy
