pečuj doma

Elektronické žádanky o vyšetření v SMS? Zapomeňte, je to drahé

24.1.2026

Elektronické žádanky, od nichž si mnozí slibují velké věci, se zatím rozjíždějí šnečím tempem. Doposud jich lékaři nevystavili ani dvě stovky, fungují jen přes portál, ne přes zdravotnické systémy, a jen na některé typy vyšetření. A ačkoliv jinak jsou v mnohém podobné eReceptům, pro pacienty tu je jeden velký rozdíl. Nefungují totiž formou SMS.

„U eŽádanek jsme v ryze dobrovolné adaptační fázi. Ještě nás čeká dlouhá cesta, ostatně jako v jiných zemích, které spouštěly jakékoliv komponenty elektronického zdravotnictví. Ze strany pana ministra není tlak na povinnost, ačkoliv v nějaké chvíli k ní míříme. To je ale v řádu let. Do té doby můžeme věc společně kultivovat,“ načrtl na webináři Národního centra elektronického zdravotnictví odborný konzultant ministerstva zdravotnictví Michal Opatřil.

V tuto chvíli tak funguje souběh elektronických a listinných žádanek. To znamená, že i poskytovatelé, kteří se rozhodli vystavovat eŽádanku, ji nyní musí tisknout. Důvodem je právo pacienta na výběr poskytovatele, u kterého vyšetření podstoupí. A vystavující lékař nemůže dopředu vědět, zda zvolené zařízení zvládne eŽádanku přijmout.

V lednu přitom ministerstvo spustilo první tři typy eŽádanek: na fyzioterapii (FT), zobrazovací metody (Z) a konziliární žádanku (K). eŽádanky na laboratorní vyšetření by pak měly následovat v pozdější fázi tohoto roku, protože je jejich příprava náročnější.

V tuto chvíli každopádně může většina poskytovatelů využívat eŽádanky jen přes Národní portál elektronického zdravotnictví. Přístup přes vlastní informační systém pro drtivou většinu není zatím k dispozici.

„To je ale cesta k širšímu přijetí eŽádanek, tedy práce standardně ve vlastním prostředí. Jsme si vědomi, že pro spoustu zdravotníků znamená paralelní práce v jiném rozhraní, než je jejich systém, obtíž. Největší dodavatelé už na tom pracují,“ konstatuje Opatřil.

eŽádanka by měla fungovat podobně jako eRecept – ovšem s jedním pro pacienty docela podstatným rozdílem. Nezasílají se jim formou SMS.

„Je to drahé. Už u eReceptu se ukázalo, že zasílání SMS je extrémní náklad. Je to technologicky slepá ulička, protože s rychlými zprávami v aplikacích je tendence trhu jasná a SMS v nějaké chvíli skončí. Rozumím, že s tím může být objektivně i generační problém. Někteří jsou na SMS zvyklí. Nepoužívají jiné komunikátory typu WhatsApp, Messenger či Signal, které jsou zdarma, když jste připojeni k internetu. Hledáme ale jiné kanály, jak identifikátor k pacientům dostat,“ vysvětluje Opatřil.

Podle něj musíme vyzkoušet, jestli se bez SMS obejdeme. „Pokud se v praxi ukáže, že je to úzké hrdlo a signifikantní problém, bude to signál ministerstvu, že se má myšlenkou zabývat, byť bude drahá. Dejme tomu ale šanci, protože se třeba ukáže, že to v moderní době takový problém není,“ dodává Opatřil.

A co od eŽádanek čekají lékaři? Podle někdejšího místopředsedy České lékařské komory Jana Přády, který působí jako perinatolog v Porodnici U Apolináře, musí být jejich vystavení rychlejší než to papírové. A nesmí zbytečně omezovat.

„Tři čtvrtiny žádanek, která momentálně napíšu, nevypisuju přímo já. Kdybych byl nucen všechny žádanky, které vydávám, psát sám, byl by to pro mě z hlediska časové náročnosti krok zpátky. Lékař by tedy měl žádanku podepsat či verifikovat, ale neměl by ji být nucen vyplňovat od A do Z,“ poukazuje Přáda.

A to skutečně eŽádanka umožňuje. Protože je vedena na poskytovatele zdravotní péče, ne na jednotlivého zdravotnického pracovníka, může ji vyplnit i sestra – ovšem pokud jí k tomu poskytovatel udělí právo. Indikujícím je vždy lékař, který pak eŽádanku schválí.

Ministerstvo zároveň vyzývá lékaře, kteří už si eŽádanku vyzkoušeli, aby dávali zpětnou vazbu. „Teď to používá pár desítek až stovek lidí, takže můžeme sesbírat vzorek z praxe. A díky hlášení můžeme odstranit chyby,“ dodává Opatřil.

Zatímco nepovinných eŽádanek lékaři za prvních 20 dnů vystavili 167, elektronických posudků bylo podstatně více. A to hlavně proto, že jsou povinné, byť momentálně s tříměsíční výjimkou. Celkem jich tak k začátku týdne vystavili lékaři už 3 332.

V tuto chvíli fungují pouze ePosudky pro řidičské průkazy. „Teď to provázejí porodní bolesti, kterým se u IT systémů nevyhneme. Na druhou stranu se to zlepšuje, věci už jsou plynulejší, odstraňují se chyby a reagujeme na zpětnou vazbu z terénu. Sám se účastním procesu u mnoha lékařů v ambulancích, takže jsem zažil světlé i temné chvilky,“ podotýká Opatřil.

Zdroj: Zdravotnický deník

Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje projekt.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.
Poslouchejte, odpočívejte a zacvičte si...
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

PTÁTE SE: Příspěvek na péči a opatrovnictví u Alzheimerovy nemoci

10.3.2026 Ráda bych konzultovala možnost podání žádosti o příspěvku na péči pro matku. Má 68 let, v listopadu 2024 jí byla diagnostikována Alzheimerova nemoc v počátečním stadiu. Lékaři a psychiatrovi jsme ji vzali poté, co vícekrát zapomněla navařit, nakoupit, zapomněla, jak se ovládá pračka. Sama pak přiznala, že má divnou mysl více...

INFO: Zastropování důchodů na 65 letech od ledna 2027 nebude!

9.3.2026 Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí. V první důchodové novele, která by měla platit od ledna 2027, chce kabinet řešit valorizace či navýšení penzí podle věku. Novinářům to dnes před jednáním vlády řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). více...

INFO: Bude nulová DPH na léky? A skutečně pacienti ušetří?

8.3.2026 Zrušení DPH na léky na předpis patří mezi závazky vlády. Jeho naplnění ale zůstává nejisté. Stejně tak je otázkou, zda by se snížení daně vůbec projevilo v cenách pro pacienty, nebo by si prodejci jen zvedli marže. Zdravotnický deník oslovil s otázkami na toto téma dvojici senátorů, kteří jsou zároveň členy výboru pro zdravotnictví horní komory. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.