Léčit za každou cenu? Rozhodnout musí pacient

Pneumologové upozorňují na důležitost kvalitní komunikace a partnerského vztahu mezi lékařem a pacientem. Integrace LDCT, biomarkery z dechu, využívání umělé inteligence a pokročilých navigačních technik umožňují detekci karcinomu plic dříve, přesněji a méně invazivně. Přesto je třeba zlepšit možnosti jejich využívání, logistiku a tempo diagnostiky.

Ale v neposlední řadě také komunikaci s pacienty, zejména u nemocných s pokročilým onemocněním.

Léčit za každou cenu? To je otázka, před níž stojí lékaři, a především pacienti s pokročilým karcinomem plic. Každá onkologická léčba s sebou nese rizika – může prodloužit život, ale také snížit jeho kvalitu. Lidé tak často čelí rozhodnutí, zda podstoupit někdy toxickou terapii, nebo zvolit kratší, ale klidný závěr života. Lékař by s nimi měl vše důkladně probrat a nastínit jim, co jaká léčba obnáší. To se ale vždy neděje.... Na důležitost citlivé a důkladné komunikace s pacientem upozorňují pneumologové. „Každý rok v ČR onemocní karcinomem plic přibližně 6 600 lidí. Většina k nám přichází pozdě, v době, kdy už nelze nádor operovat, a naděje na plné uzdravení je tak téměř nulová. U těchto pacientů se snažíme o prodloužení života v co nejlepší kvalitě, k čemuž nám pomáhá řada moderních léků. Účinná terapie však často bývá zároveň toxická a provázejí ji nežádoucí účinky. Ty mohou nemocné velmi potrápit, a přitom prodloužit život jen o několik měsíců. Bohužel pacienti občas nedostávají dost srozumitelných informací, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, jak dál. Lékaři by s nimi měli důkladně a otevřeně hovořit o tom, co léčba skutečně obnáší – fyzicky, psychicky i časově,“ říká doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň.

Mezi nežádoucí projevy účinné léčby mohou patřit například nevolnost, únava, vyrážka, zažívací obtíže a řada dalších. Jak doc. Svatoň vysvětluje, moderní léky jsou velmi účinné a pacientům umějí prodloužit život. Je však potřeba vždy zvážit, jak člověka ovlivní. „Zejména u starších lidí se setkáváme s ostychem, bojí se zeptat. A někdy my sami hovoříme jazykem, kterému pacienti pořádně nerozumějí. U nás v nemocnici úzce spolupracujeme s paliativním týmem na tom, abychom pochopili, jak chce člověk závěr svého života prožít, jaký je jeho cíl, a podle toho léčbu citlivě uzpůsobili,“ dodává a připomíná, že nelehkému rozhodnutí čelí i nejbližší příbuzní nemocných. Pacient by měl dostat srozumitelně všechny informace, aby se mohl rozhodnout, jak chce závěr svého života prožít, a tomu by se pak léčba měla přizpůsobit.

Důležitou roli hraje právě hodnotová anamnéza, v jejímž rámci je důležité zjistit, co chce pacient vědět, kdo další to má vědět, případně kdo bude zástupná osoba, a v neposlední řadě jaké má pacient životní cíle. I podle toho se může lišit způsob léčby, který zdaleka není pro každého stejný, přičemž důležité je najít reálnou léčbu co nejbližší představě pacienta.

Zdroj: Medical Tribune