Milosrdní bratři chtějí nemocnici v Brně provozovat sami

Řízení Nemocnice Milosrdných bratří v Brně, kterou dnes provozuje město, chce řád získat do svých rukou. Tomu dnes patří areál zdravotnického zařízení. Město se ale podle řádu zdráhá a pouze jej na poslední chvíli „nutí“ podepsat prodloužení smlouvy. Za poslední čtyři roky už šestkrát.

Když se měl převor Martin Richard Macek předloni rozhodnout, jestli chce řád převzít provoz brněnské Nemocnice Milosrdných bratří, nebo areál prodat městu, vzal si tři měsíce na rozmyšlenou a dal jasnou odpověď. Nemocnici převzít chce. Teď už může představit konkrétní kroky, které řád podnikl. 

„Zakládáme novou právnickou osobu, máme připravené převodní smlouvy, s nimiž jsme město seznámili, už před více než rokem jsme vedení Brna požádali, aby nacenilo vybavení nemocnice,“ vyjmenovává provinční delegát Macek.

Scénář převzetí nemocnice se v těchto dnech znovu přetřásá. Nyní ji zřizuje město a její provoz funguje na základě smlouvy mezi ním a řádem, jenž poskytuje prostory. První se uzavřela v roce 1998 na 20 let. Od té doby se prodlužuje v kratších intervalech. Ta aktuální vyprší na konci března a podle převora se opět děje to, co se opakuje pravidelně.

„Zatím se z města nikdo neozval a nová dohoda se opět podepíše na poslední chvíli pár dní před vypršením. Nechci chod nemocnice ohrozit, takže mi opět nezbývá než podepsat a věřit slibům, že jednání budou pokračovat,“ posteskl si Macek nad tím, jak se vymanit z cyklu nekonečného prodlužování smluv, a přitom neohrozit pacienty.

Náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL), jenž má v gesci zdravotnictví, nechtěl situaci příliš komentovat. „S řádem jednáme už mnoho let a chceme se domluvit, ale celá záležitost je složitá po právní a zdravotní stránce. Pevně doufám, že smlouva bude prodloužena,“ řekl.

Podle převora Macka by naopak bylo ideální, kdyby tak jako oni teď městu za symbolickou stokorunu pronajímají areál, město řádu pronajalo vybavení a budovu, kde jsou operační sály.

„Nežádáme o cizí. Řád nemocnici před 275 lety vybudoval, ale po komunistickém režimu tady zůstalo dvanáct bratří. Proto se podepsala dvacetiletá smlouva, aby měl řád čas se stabilizovat,“ vysvětluje převor.

V roce 2015 byly i snahy špitál spojit s Úrazovou nemocnicí, kterou také provozuje město, s tím však řád nesouhlasil. Od roku 2020 pak mají obě městské nemocnice jeden management. A podle ředitele Pavla Pilera spolupráce funguje dobře.

„Původně jsem si myslel, že se mohou doplňovat hlavně v oblasti administrativy a služeb, ale ten dvouletý čas ukázal, že překvapivě více se doplňují v léčebně preventivní péči – jak v oblasti laboratoří, zobrazovacích metod, nebo třeba endoskopické péče,“ vyzdvihl Piler s tím, že výhodné je to i po ekonomické stránce při řešení společných zakázek nebo nákupu vybraných přístrojů pouze pro jednu z nemocnic.

Náměstek Hladík upozorňuje, že je potřeba vše řešit v kontextu celého brněnského zdravotnictví i plánovaného projektu městské nemocnice. „Musíme k tomu přistupovat citlivě, aby nedošlo k ohrožení rozsahu a kvality poskytované zdravotní péče,“ podotkl s tím, že chybí záruka, že bude nemocnice fungovat i poté, co ji řád převezme.

Takové pochybnosti však převor odmítá. Řád má po celém světě více než 450 zdravotních zařízení a ročně ošetří přes 20 milionů pacientů.

„Naše nemocnice v Bratislavě, která je velikostně srovnatelná s brněnskou, nebyla posledních patnáct let zadlužená a loni byla pacienty vyhlášena nejoblíbenější nemocnicí. Nejsme izolovaná jednotka, ale jsme součástí mezinárodní sítě, máme zkušenosti ze zahraničí, pravidelně se scházíme s řediteli nemocnic. I po převzetí chceme spolupracovat s městem,“ argumentuje Macek.

Šéf obou městských nemocnic Piler říká, že sám nemá nic proti soukromému či církevnímu zdravotnictví. „Ale zvláště při poskytování lůžkové péče je potřeba splnit hodně podmínek. Je to náročný proces a já jsem zatím nezaznamenal ze strany konventu potřebné kroky,“ okomentoval Piler.

Podle převora současná nevyjasněná situace škodí především rozvoji nemocnice. „Teď chybí dlouhodobá vize, kterou my nabízíme, máme na rozvoj finance, v roce 2019 jsme s ní seznámili vedení města,“ dodává Macek. Plány zahrnují péči tzv. od narození až po úmrtí, tedy všechny základní obory jako chirurgii, internu, gynekologii, endoskopii i ambulance. Je potřeba vyřešit parkování a areál zmodernizovat.

Zdroj: idnes