Mrtvice přichází nečekaně. Rozhodují minuty

Mrtvice udeří bez varování a během několika minut může člověku převrátit život naruby. O tom, zda se pacient vrátí k běžnému životu, často rozhoduje rychlost poskytnuté pomoci. Přesto lidé varovné příznaky podceňují a čekají, že samy odezní. Jak mrtvici včas poznat, proč okamžitě volat záchranku a proč nikdy nejezdit do nemocnice po vlastní ose?

Vysvětluje MUDr. Petra Gregorová, primářka Iktového centra a neurologie plzeňské Nemocnice.

U léčby mrtvice je naprosto zásadní, jak rychle se povede léčbu zahájit. Právě to rozhoduje o dalším životě pacienta, zejména o rozsahu nevratných poškození mozku a s tím spojených následcích. „Jakmile záchranáři dostanou hlášení o podezření na mrtvici, spouští se speciální prioritní protokol. Záchranář v sanitce má přímé spojení na neurologa v iktovém centru a my tak o pacientovi víme ještě před jeho příjezdem. Když pak sanitka dorazí, celý tým, včetně CT pracoviště,  jsou již připraveny a neztrácíme ani vteřinu,“ vysvětluje primářka MUDr. Petra Gregorová z iktového centra plzeňské Nemocnice.

Při pozdním zahájení léčby a velkém rozsahu poškození může dojít k nevratným změnám, například zásadnímu omezení pohybu končetin, poškození zraku, řeči nebo celkové ztrátě soběstačnosti. Rozhodně se tedy nevyplatí čekat, zda obtíže samy neodezní, ani vyjíždět do nemocnice po vlastní ose. „Ne v každé nemocnici je specializované iktové centrum. Pokud pacienta v dobré víře přivezeme na klasickou pohotovost, kde se zařadí do fronty mezi ostatní pacienty, aby nakonec zjistil, že musí jet jinam, ztrácíme cenný čas a zvyšujeme pravděpodobnost nevratných následků,” vysvětluje lékařka.

Přivolaní záchranáři navíc umí už v terénu zhodnotit závažnost stavu a pacienta rovnou nasměrovat na to správné iktové pracoviště. Krevní sraženinu lze podle rozsahu a umístění buď rozpustit (tzv. trombolýza) nebo ji mechanicky odstranit (tzv. trombektomie). Oba způsoby lze zároveň kombinovat, ale ne všechna pracoviště trombektomii vykonávají.

Jak mrtvici poznat? Pomůže pravidlo BE FAST

Nejdůležitější je především včasné rozpoznání příznaků. Pro jejich snadné zapamatování se celosvětově využívá anglická zkratka BE FAST, která upozorňuje na nejčastější projevy cévní mozkové příhody:

B – Balance (rovnováha): Náhle vzniklé poruchy rovnováhy a koordinace.
E – Eye (oči): Náhle vzniklé poruchy zraku.
F – Face (obličej): Náhlý pokles koutku úst.
A – Arm (paže): Slabost nebo klesající paže.
S – Speech (řeč): Špatná artikulace, špatná produkce řeči nebo neschopnost porozumět řeči.
T – Time (čas): Zásadní faktor – nutnost okamžitě jednat.

Varovným signálem může být také náhle vzniklá, urputná a nesnesitelná bolest hlavy, kterou pacienti popisují jako něco, co v životě ještě nezažili.

Hraje se o čas a miliony mozkových buněk
Za každou minutu probíhající mrtvice odumírá obrovské množství mozkových buněk a kilometry nervových vláken, proto je nejdůležitější právě rychlost léčby. Pacient, který měl příznaky mrtvice během posledních 48 hodin, by měl být vyšetřen v iktovém centru, a to i v případě, že obtíže mezitím odezněly.

Základní terapeutické okno pro léčbu mrtvice je 4,5 hodiny, v rozšířeném okně lze zvolit specifické postupy až do 9 hodin, přičemž jednoznačně nejlepší výsledky má léčba zahájená do tří hodin. „Zajímavým ukazatelem je číslo NNT, které říká, kolik lidí musíte léčit, abyste jednomu pomohli. U mechanické trombektomie jsou to dva pacienti. U intravenózní trombolýzy zahájené do 1,5 hodiny jsou to 4 pacienti, do 3 hodin 9 pacientů, což je ve zdravotnictví velmi dobrý výsledek,“ upřesňuje primářka s tím, že s přibývajícím časem do zahájení léčby se tato čísla zhoršují.

Zdroj: Babinet