Může Jihomoravský kraj na více peněz zapomenout?
Už roky představitelé jižní Moravy upozorňují, že právě jejich region dostává v přepočtu na obyvatele nejmenší podíl peněz ze všech krajů. Od nové vlády zástupci Jihomoravského kraje požadovali spravedlivější příděl. Z kabinetu teď ale zní, ať se kraje domluví jen mezi sebou.
Byly dva týdny před sněmovními volbami, když jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) vyzval kandidáty, aby se po případném zvolení zabývali nastavením rozdělování peněz mezi krajské samosprávy.
Výzvu pro Moravu, jak Grolich petici pro politiky nazval, podepsal i nynější premiér Petr Fiala (ODS). Jeho vláda si dokonce vetkla do programového prohlášení, že se problémem chce zabývat. „Změníme rozpočtové určení daní krajů na základě shody s Asociací krajů a navýšení celkové alokace,“ stojí v klíčovém vládním dokumentu.
Jenže při konkrétních dotazech MF DNES, jak toho chtějí dosáhnout, už se vládní představitelé ze slibů ve vlastním programu vykrucují.
Takže na úkor čeho chce vláda tyto peníze ve státním rozpočtu vzít? Nový předseda vlády příliš jasnou odpověď nenabízí. „Dodatečné částky lze získat například finančním zapojením Národní rozvojové banky do místních projektů,“ reagoval stroze Fiala.
Úvěrové zapojení ale není to, po čem méně financované kraje v čele s jižní Moravou volají. Navíc by šlo stále o půjčku, kterou by hejtmanství muselo splácet z ostatních příjmů. „To je úplný nesmysl, to není řešení,“ reagoval na premiérova slova jeho stranický kolega a předseda Asociace krajů Martin Kuba, jinak hejtman Jihočeského kraje.
Nicméně na málo peněz ve svých resortech si na jihu Moravy stěžují prakticky všichni radní. A příjem Jihomoravského kraje ze sdílených daní je nejnižší ze všech krajů v přepočtu na počet obyvatel.
Ministerstvo financí pod patronátem dalšího občanského demokrata Zbyňka Stanjury ale s navyšováním balíku pro kraje navzdory slibům v programovém prohlášení nepočítá a hovoří jen o tom, co Grolich považuje za sci-fi – vnitřním přerozdělení peněz mezi regiony.
„S ohledem na jednoznačnou prioritu vlády v podobě konsolidace veřejných peněz v tuto chvíli nemůžeme podpořit případné požadavky samospráv na navýšení rozpočtového určení daní na úkor státního rozpočtu,“ informoval mluvčí ministerstva Tomáš Weiss.
A sama vláda také nechce kolem změny nastavení příjmů regionů nic dělat do té doby, než se mezi sebou domluví samosprávy. A to potrvá. „Speciální komise Asociace krajů návrhy rozpočtového určení daní projedná ještě v lednu. Následně je má řešit Asociace krajů jako taková. V dalším kroku přijde projednání s vládou. Pokud se s ní podaří dohoda na finálním znění do konce roku 2022, budu to považovat za expresně rychlé,“ míní jihomoravský hejtman Grolich.
Přitom věří, že i ta nejhorší varianta přerozdělení peněz projednávaná ve speciální komisi by znamenala do jihomoravského rozpočtu minimálně jednu miliardu navíc. Nicméně Grolich stále počítá s tím, že se navýší celkový balík peněz, které si mezi sebou kraje rozdělují. Bez něj větší „kus koláče“ vlastně není možný.
Pokud tedy šéf státní kasy Zbyněk Stanjura nezmění svůj názor a nebude chtít dostát předsevzetím v programovém prohlášení, může Grolich i jeho kolegové na jihomoravském hejtmanství na více peněz v rozpočtu zapomenout. Stejně jako voliči na naplnění slibů, které jim většina z nich před krajskými volbami dala.
Zdroj: idnes
