My a Poláci máme nejvyšší procento laických pečujících

Co prožívá člověk, který se v určité fázi svého života stane pečujícím? Podle údajů mezinárodní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tvoří 70–90 % poskytovatelů dlouhodobé péče právě neformálně pečující, tedy členové rodiny, přičemž často i oni jsou v předdůchodovém věku.

Česká republika se společně s Polskem řadí k zemím, kde je podíl neformální péče úplně nejvyšší. O své blízké u nás pečuje až 1 100 000 lidí. Přitom každý pátý člověk je současně zaměstnaný.

Trojboj péče-rodina-práce je náročná disciplína. Pečující se soustředí hlavně na poskytnutí péče. V počátku si neuvědomují, že to je jen špička ledovce. K péči samotné jim ale přibude také vyhledávání vhodných služeb, doprovod a čas strávený u lékaře, jednání na úřadech či péče o domácnost blízkého. Vše doplní i emoce, které doprovázejí proměnu životních rolí.

Pečující se často řídí heslem: „Rodiče nás vychovali, my jim to musíme oplatit.“ Následně ještě přidají slib opečovávaným: „Nikdy vás nikam neumístíme.“  

Středisko pro pečující organizace A DOMA, z. s., reaguje na zkušenosti s pečujícími, kteří podceňují rizika spojená se zanedbáním péče o své vlastní zdraví. Většinu času věnují osobě, o kterou pečují, a své potřeby upozaďují. V důsledku toho se již v průběhu péče či po jejím skončení sami stávají trvalými příjemci zdravotních služeb. Statistiky navíc hovoří až o 20 % pečujících, kteří končí na antidepresivech. 

„Podle našich zjištění se u pečujících dále potvrzují onemocnění pohybového aparátu, artróza, hypertenze, vbočené palce, patní ostruhy, vysoký krevní tlak, arytmie, diabetes, onkologické diagnózy či další onemocnění. Významný vliv na jejich průběh mají stresové situace, které pečující při péči o blízké prožívají. Často je navíc trápí otázka, kdo se postará o jejich blízké, když onemocní,“ říká Jitka Zachariášová, ředitelka organizace A DOMA, z. s.

Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako stav plné tělesné, duševní a sociální pohody a nejenom nepřítomnost nemoci. V posledních letech se prodlužuje délka dožití, ale neprodlužuje se délka života ve zdraví. Ta je u nás ve srovnání se Švédskem o devět let kratší. Ve Švédsku je to přibližně 70 let, v České republice žijeme ve zdraví v průměru jen 61 let.

„Zdraví je to nejcennější, co máme. Aby pečující byli schopni o své blízké pečovat, musí být v první řadě sami zdravotně v pořádku. Stejně jako nám představují letušky v letadle: při poklesu tlaku v kabině nasazujeme kyslíkovou masku nejdříve sami sobě, abychom mohli zachraňovat blízké,“ říká geriatrička prof. MUDr. Kubešová Matějovská, která působí v domově pro seniory Dobré časy v Ivančicích, a dodává: „Strategický rámec ministerstva zdravotnictví Zdraví 30 hovoří o tom, že podpora zdraví během celého života by měla vést k tomu, že zdravotnictví by nemělo fungovat pouze jako záchytná síť pro již nemocné, ale mělo by plnit funkci preventivní.“

Nezisková organizace A DOMA, z. s., letos slaví 16 let od svého založení. Poskytuje službu osobní asistence seniorům či lidem se zdravotním a duševním znevýhodněním od 18 let věku. Kromě toho se už od roku 2015 zaměřuje na podporu těch, kteří pečují o své blízké – na rodinné pečující. Podporu jim nabízí v rámci služby Střediska pro pečující a několika projektů.

Zdroj:: www.a-doma.cz