pečuj doma

Největším nebezpečím jsou rodiny s dětmi, mladí a restaurace

12.7.2021

Variantu coronaviru delta nemusíte přivést nutně z cesty do zahraničí. Je delší čas už i u nás a někde poměrně hojně zastoupena. Největšími jejími šiřiteli jsou a také budou v příštích týdnech rodiny s dětmi. Proto zejména starším a chronicky nemocným doporučujeme, pokud možno, tuto skutečnost zohlednit. Zřejmě by se měli vyhnout místům, kde se tyto skupiny soustřeďují.

Vyjímáme z rozhovoru pro server iROZHLAS.cz, který poskytla viroložka Ruth Tachezy, členka skupiny MESES.

Může mít člověk závažný průběh onemocnění, přestože je očkovaný?
Nedá se to vyloučit, protože vakcíny nemají 100procentní účinnost. Každý jsme individuální. V populaci je také určité procento lidí, kteří na vakcinaci neodpovědí. Tito lidé jsou v nebezpečí vážného průběhu onemocnění. Dále jsou to lidé s určitým typem biologické léčby, hlavně lidé s hematologicko-onkologickými onemocněními. Ti také nemusejí být zcela chráněni.

Server Seznam Zprávy informoval, že téměř pětina lidí ze Středočeského kraje, u nichž testy odhalily nově onemocnění covid-19, byla předtím už naočkována minimálně jednou dávkou vakcíny proti koronaviru. Převážná většina měla jen první dávku. Jak je možné, že se takový počet lidí po první dávce nakazí?
Domnívám se, že to souvisí s delta variantou, která se nejvíce šíří v Praze a ve Středočeském kraji. Ukázalo se, že po první dávce máte proti delta variantě ochranu zhruba 33 procent. Lidé se také mohou nakazit těsně před podáním vakcíny. Mohou se nakazit i v průběhu 21 dní, kdy ještě nemají plně vyvinutou ochranu. A delta varianta je agresivnější, takže i to může být faktor, který k tomu přispívá.

Může hrát roli třeba i to, že se SARS-CoV-2 šíří mezi mladšími lidmi?
Určitě. Většinou rodiny s dětmi nebo mladší lidé, kdy řada z nich není nebo ani nemohla být očkována dvěma dávkami, jsou těmi, mezi kterými se bude delta varianta šířit. Víme, že po první dávce může infekce touto ochranou proniknout.

Na druhou stranu rizikoví jedinci a senioři jsou proočkováni relativně hodně. V nejvyšších věkových kategoriích má obě dávky 73 procent. To je ale stále oproti některým státům málo, v Dánsku je to téměř 100 procent.

Může být člověk, který je očkován, ale nakazí se, také přenašečem?
Ano, může. Podle studie amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je riziko, že jste infekční, menší. Pokud jste naočkovaní, máte menší dávku viru. A také doba, kdy vylučujete virus a jste infekční, je kratší. Tyto dva faktory přispívají k tomu, že očkovaní lidé se sice mohou infikovat, ale s menší pravděpodobností nakazí někoho dalšího.

Jaké jsou další výhody pro lidi, kteří jsou očkovaní proti koronaviru, oproti těm, kteří očkováni nejsou?
Budou chráněni proti těžkému průběhu onemocnění. To, co s vámi virus udělá, je jakási ruská ruleta. Nejsme schopni říct, kdo bude mít těžký průběh, a kdo ne. Máme samozřejmě statistické údaje, které ukazují, že to budou spíše ti staří a rizikoví lidé, nicméně komplikace mohou nastat i u mladých. Může to být mladý kuřák a nic se mu nestane. Ale může to být mladý sportovec a má těžké následky. Takže přínosem pro očkované je jejich vlastní ochrana a také to, že s menší pravděpodobností budou šiřiteli infekce.

Další výhodou je jednodušší pohyb nejen po České republice. Nelze ale dosud pro tyto lidi uvolnit vše, například roušky ve vnitřních prostorách, jsou tam určité limity. Je to dáno tím, že zbytek populace není dostatečně proočkován. Dokud se tedy očkovaní mohou nakazit, aniž by o tom věděli, a mohou být přenašeči, tak v populaci, která není proočkovaná, jsou stále potenciálním nebezpečím. A my to nebezpečí potřebujeme až do doby proočkování limitovat na minimum. Až bude populace z velké části proočkovaná, tak můžeme pravidla uvolnit. Ale my v této situaci zdaleka nejsme.

Zmiňovala jste, že vakcína má pomoci lidi ochránit před těžkým průběhem nemoci. Objevují se ale přece i případy, kdy lidé po druhé dávce očkování zemřou. Jak to?
Jsou to většinou případy lidí, kteří byli rizikoví. Úmrtí byla vesměs prokázána u lidí v seniorském věku nebo u onkologických pacientů a jinak závažně nemocných. Pravděpodobně by zemřeli ať už vakcinovaní, nebo ne. Nevím o případech, že by tito lidé umírali přímo na covid. Museli by se nakazit ještě před tím, než po druhé dávce dosáhnete ochranné hladiny. Pokud by se ale nakazili předtím, tak vážný průběh samozřejmě mít mohou.

Ještě se chci zeptat na opatření, se kterým přišlo ministerstvo zdravotnictví pod vedením Adam Vojtěcha (za ANO), že od pátku nemusí plně očkovaní Češi absolvovat test na koronavirus ani karanténu bez ohledu na zemi, ze které přicestují. Tedy i z těch s extrémním rizikem nákazy, jako jsou Tunisko, Indie nebo Brazílie. Co na to říkáte?
U rizikových zemí to považuji za nerozumné. Myslím, že pro ty mělo každopádně zůstat přetestování po návratu pomocí metody PCR. Za MeSES jsme doporučovali, aby se lidé, kteří se vracejí z nerizikových států EU a jsou očkováni dvěma dávkami schválených vakcín, nemuseli povinně testovat. Doporučovali jsme ale také, aby se sami pro jistotu například před návratem mezi kolegy do práce, nechali otestovat metodou PCR, jestli nejsou bezpříznakovými přenašeči viru.

Je důležité si uvědomit, že stále mluvíme o delta variantě, ale za chvíli budeme mít nějakou jinou variantu. Protože dokud nebude svět proočkovaný a budeme takto globalizovaní, tedy lidé budou hodně cestovat, tak bude riziko, že přivezou do České republiky ještě něco jiného, co bude mít potenciál opět částečně obejít vakcinaci nebo ochranu po prodělaném onemocnění. Měli bychom být stále opatrní. Takže důležité je omezit nákazu už na importu, případně se snažit omezit šíření viru – testování a trasování je to nejmenší. Pak nebude muset trpět celá republika tím, že se bude všechno zavírat.

Deltu jsme si nechali rozšířit, opatření nebyla dostatečná. Je tady otázka kontrol. Neříkám někoho perzekvovat, ale zkontrolovat formuláře, jestli člověk nepřiletěl z Brazílie nebo Indie do Vídně a pak nepřijel autem. A případně ho upozornit, ať nezapomene, že má být v izolaci až do negativního testu. A dodržovat stanovené podmínky, to by se mělo stát pravidlem a nejjednodušším způsobem, jak omezit případnou nutnost vracet se k celoplošným opatřením.

Z několika států vím, že když se vracíte do dané země a je tam nařízená izolace, karanténa nebo test, tak vám slušně každý den volají. Zeptají se, jestli nemáte příznaky, jestli plánujete nebo už jste byli na testu. Bez kontrol tohoto typu u nás lidé pravidla nedodržují a dodržovat nebudou.

Může se stát, že lidé vracející se například z Tuniska, kteří se během dovolené nakazí koronavirem, mohou pak nakazit další v Česku?
Ano, samozřejmě může. Proto jsme i za MeSES doporučovali a teď to od pátku pan ministr zdravotnictví skutečně vyhlásil, že by se lidé měli testovat před návratem do práce. Doporučovali jsme to proto, že končilo povinné testování v podnicích.

Myslím, že člověk je rizikový, i když je v jižních Čechách v přírodě, ale třeba restaurace jsou tam plné. Jsou tam rodiny s dětmi, což jsou přesně lidé rizikoví, ještě nejsou proočkovaní a můžou šířit virus.

Pokud se pak vracejí do práce, měli by se, i když jsou očkovaní, nechat přetestovat. Aby nebyli rizikem pro ostatní, kteří nejsou nebo nemohou být očkovaní. Podstoupit test je to nejmenší.

P.S. Dodejme, že existují modely šíření delty u nás. Podle ÚZIS ten nejpravděpodobnější, předpokládá, že v polovině července by mohl být průměrný denní nárůst ve všedních dnech 208 až 225 nemocných a v srpnu celkový nárůst 11 000. Pesimistický scénář, který pracuje s číslem R 1,1 říká, že by počet nakažených v srpnu dosáhl 40 tisíc. Ovšem skutečností je, že u nás je v současnosti R už 1,46.  

Zdroj: irozhlas

 

Potřebujete si promluvit s terapeutkou? Zřídili jsme službu pro pečující a pozůstalé. Objednejte se.
Pro zhoršení epidemické situace je zrušena podpůrná skupina v Praze 22. a 23. října.
Máte psychické problémy, které se objevily během pandemie a stále přetrvávají? Pomůže psycholožka.
Přihlaste se na podpůrnou skupinu do Rokycan 26. a 27. listopadu. Téma Senioři v pandemické době.

Články

PTÁTE SE: Má osoba pečující o dospělé dítě nárok na přepočet důchodu?

22.10.2021 Neformální pečující se stará o své dospělé handicapované dítě. Přitom je tomu rodiči již 65 let a pobírá svůj starobní důchod... Může si tento pečující požádat na Okresní správě sociálního zabezpečení o přepočet důchodu, například po 3 letech, co je v penzi? Prosím, jak to je? více...

ZPRÁVY: Úlevou pro umírající je mobilní paliativní péče

21.10.2021 Pražská záchranka bude nově zajišťovat pacientům v metropoli mobilní paliativní péči. Ta bude spočívat ve zřízení speciálního týmu, který by v případě komplikací u lidí, kteří jsou v konečném stadiu nevyléčitelného onemocnění, zajišťoval primárně akutní péči přímo v místě jejich bydliště. více...

ZPRÁVY: Jsme opět mezi rizikovými zeměmi. Scénář se opakuje

20.10.2021 Někteří vládní politici donedávna ujišťovali, že ČR boj s koronavirem naprosto zvládá a v některých parametrech patříme mezi nejlepší v Evropě. Omyl připustili až poté, co je k tomu donutila série rekordních nárůstů počtu nakažených. A i to, že čím dál více zemí ČR zařadilo opět mezi rizikové. více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.