Není žádoucí rušit nemocnice, ale transformovat
Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě nemocnic nevyhneme. Podle expertů by ale neměla být výsledkem koncentrace i základní péče do krajských měst a zhoršení dostupnosti v odlehlých regionech. Píše o tom Medical Tribune.
Změny sítě nemocnic jsou letos opět aktuálním tématem, už jen proto, že většině nemocnic končí na konci letošního roku rámcové smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Navíc tuto otázku rozvířily loňské protesty lékařů proti nezákonně vysokým počtům přesčasových hodin, které odhalily, že na zajištění lůžkové péče v současné struktuře není už dnes bez porušování zákonů v Česku dost zdravotnického personálu.
Otázkám, proč je nutné změnit strukturu nemocnic a jak by to mělo po změnách vypadat, se nedávno věnovala dvě setkání odborníků. Prvním z nich byl únorový Club JEP.
MUDr. Pavel Hroboň, M.S., řídící partner institutu Advance Healthcare Management a člen Národní ekonomické rady vlády, na něm poznamenal, že nutnost změn není dána jen ekonomickými tlaky nebo nedostatkem personálu, ale vyplývá ze samotné povahy medicíny a toho, jak se změnila. „Ještě před 30 lety měly okresní nemocnice takovou strukturu, aby se mohly postarat o 90 procent případů. Dnes je medicína úplně jiná. Změnil se způsob poskytování zdravotní péče a v důsledku toho se musí změnit struktura nemocniční péče,“ upozorňuje Pavel Hroboň. Podle něj není žádoucí rušení nemocnic, ale jejich transformace. Inspirací podle Hroboně mohou být komunitní nemocnice v Německu. Ne od každé nemocnice potřebují pacienti v regionu, aby provozovala čtyři základní obory v režimu 24/7. Na spektru mezi takovou všeobecnou nemocnicí akutní péče a mezi nemocnicí dlouhodobé péče zcela bez akutních lůžek je přitom poměrně široká škála možností, tvrdí Hroboň. Některá nemocnice se může věnovat jednodenní chirurgii. Pokud chirurgie na víkend zavře nebo pokud je veškerá akutní péče k dispozici jen do sedmi do večera, znamená to výrazně menší potřebu kvalifikovaného personálu.
Hroboň volá po větší transparentnosti. „Když se položí data na stůl, dá se sice také dojít ke špatnému řešení, ale je to těžší. Není tak jednoduché blafovat,“ věří. „Měla by se vyjasnit otázka minimální dostupnosti, ne podle jednotlivých odborností, to už dnes nedává smysl, ale podle bloků DRG skupin,“ míní Hroboň. Od aktuálních jednání o nových rámcových smlouvách si neslibuje žádné velké změny sítě nemocnic. „Už několikrát, když končily rámcové smlouvy, zdravotní pojišťovny zkoumaly, jaká péče by kde měla a neměla být, ale nic se nerealizovalo,“ poznamenal.
Z pohledu ekonoma jsou to jednoduché počty. Jak uvedl další člen NERV, Ing. Aleš Rod, Ph.D., z Centra ekonomických a tržních analýz, základní trendy ukazují na neudržitelnost dnešní sítě nemocnic. Už jen demografický vývoj u lékařů. „Když bude ubývat lékařů a přitom bude tlak na zachování sítě nemocnic, nebude to vycházet ani podle matematiky základní školy,“ poznamenal Rod. Zdravotnictví v tom ovšem není samo. „Na trhu práce bude ohromně ubývat pracovníků, to znamená nutnost restrukturalizovat v různých oborech, zdravotnictví je jedním z nich,“ říká Rod. Zároveň bude ubývat lidí, kteří do systému zdravotnictví platí, a přibývat těch, kteří jsou na dostupnosti péče závislí, připomíná Rod. Neočekává ale, že by změny byly snadné. „Systém už takto zapadl do svých kolejí a je těžké ho změnit. Rozhýbe se spousta zájmových skupin. Je jednodušší do něj lít víc peněz a doufat, že to vydrží do dalšího období,“ obává se Rod.
Že je stávající systém neefektivní, doložil na několika známých údajích MUDr. Pavel Vepřek, bývalý manažer ve zdravotnictví a předseda sdružení Občan. V Česku je v mezinárodním srovnání nadprůměrné množství hospitalizací i jejich délka, velký počet nemocnic akutní péče a nízká obložnost lůžek. „Nevidím motivaci ani nemocnic, ani politiků, aby se s tím něco dělalo. Hybnou silou se může stát nedostatek personálu. Nemocnice budou zavírat, protože nemají personál, a nebude to ku prospěchu systému,“ obává se Vepřek.
Podle něj je sice dobře, že se stále více centralizuje specializovaná péče, má to ovšem háček. „My ale zároveň centralizujeme i základní medicínu, a tím systém prodražujeme,“ varuje. Základní problém vidí ve špatně nastavených rolích v systému, kdy jsou zdravotní pojišťovny sice formálně samostatné a mají tvořit síť, ale zároveň jsou v jejich orgánech politici. Ministerstvo zdravotnictví sice nastavuje úhrady a pravidla, ale zároveň je významným zřizovatelem nemocnic. „Politici mají dávat pravidla a pojišťovny mají být odpovědné svým pojištěncům,“ tvrdí Vepřek.
Podle zkušeného manažera doc. Jána Dudry, zástupce ředitele Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav, to mají být zdravotní pojišťovny, které odmítnou s konkrétní nemocnicí uzavřít smlouvu na určité služby, protože k tomu mají data. „Politické autority na úrovni regionů a zdravotní pojišťovny by měly diskutovat. Nemůžeme vylít vaničku s dítětem, pozavírat funkční chirurgická oddělení a jejich pacienty poslat do specializovaného centra, kde se kvůli tomu prodlouží čekací lhůty. Je potřeba k tomu přistupovat senzitivně,“ poznamenal Dudra.
Upozornil, že součástí debaty o reorganizaci nemocnic by mělo být i téma vzdělávání a pravidel pro akreditaci nemocnice ke vzdělávání. „Jsou specializace, kde vývoj oboru směřuje k jednodenní péči, ale v rámci vzdělávacího procesu potřebujete mít lůžka. Ta lůžka jsou zbytečná. Jsou prázdná. Když je ale zrušíte, přijdete o akreditaci ke vzdělávání a nezískáte mladé lékaře. I to musí být součástí debaty,“ upozorňuje a dodává: „Když mi někdo řekne, že přijdu o akreditaci ke vzdělávání, když budu transformovat nemocnici, tak do toho nepůjdu.“
Se zásadní změnou struktury poskytované péče u nemocnic má zkušenosti společnost Penta Hospitals CZ, která v Česku provozuje nemocnice ve Vrchlabí, Sokolově, Ostrově a Roudnici nad Labem. Její ředitelka Mgr. Barbora Vaculíková, MBA, ocenila jednání se zdravotními pojišťovnami. „Nemocnice jsme museli transformovat, často byly personálně vybydleny, mnohde byla otřesena důvěra pacientů. Museli jsme se stakeholdery domluvit, co tam zachováme. Musím ocenit racionální přístup zdravotních pojišťoven, které věděly, v jakých provozech vidí pro tu kterou nemocnici příležitost,“ uvedla Vaculíková.
Připustila, že ne všude se transformace podařila. Mohla mít na mysli nemocnici v Sušici, kterou měla Penta Hospitals CZ několik let pronajatou, ale neshodla se s městem na jejím směřování a nedokázala ji dostat ze ztrát.
Vaculíková varovala před neuváženým omezováním menších nemocnic. „Nemyslím, že řešením je centralizace veškeré péče do velkých měst a velkých nemocnic,“ uvedla.
Zdroj: Medical Tribune
