Očkování je naše velká šance. Může vymýtit řadu zhoubných nádorů

Téměř tři tisíce lidí v Česku si ročně vyslechnou diagnózu rakoviny spojené s infekcí lidskými papilomaviry (HPV), jak vyplývá z údajů ÚZIS ČR. Nejčastěji si lidé tuto nákazu spojí s nádory děložního čípku, které jsou nově diagnostikovány u zhruba 750–800 žen za rok. Takřka stejný je ale i výskyt nádorů ústní dutiny a hltanu, jejichž původcem je také HPV.

V průměru překonává hranici 800 nových případů ročně. Postihuje mladší, až dosud zdravé jedince, častěji muže než ženy. Celá skupina zhoubných nádorů spojených s infekcí vysoko rizikovými typy HPV, kam patří i nádory vulvy a pochvy, řiti a řitního kanálu nebo penisu, by přitom nemusela vůbec existovat.

 „Z epidemiologických studií s jistotou víme, že u osob, které jsou proti HPV očkovány, se tyto nádory nevyvinou, respektive pravděpodobnost jejich vzniku je extrémně nízká,“ uvedl na říjnové konferenci ONKO PACIENT 2025, určené onkologickým pacientům, jejich blízkým a široké veřejnosti, Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a FN Olomouc, lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny, národní ředitel velké výzkumné evropské infrastruktury pro translační medicínu EATRIS-CZ a předseda správní rady Nadace pro výzkum rakoviny Česká republika, která toto setkání letos uspořádala již třetím rokem – a tentokrát se zaměřením právě na onkologická onemocnění spojená s infekcí HPV.

„Naším hlavním posláním je edukace pacientů a široké veřejnost nejen o možnostech prevence diagnostiky a léčby rakoviny, ale také podpora jejího výzkum, na který může naším prostřednictvím, třeba jen drobným finančním darem, přispět opravdu každý,“ říká Peter Vanek, ředitel Nadace.

Virem HPV se během svého života nakazí asi 80 % populace, někdo i opakovaně. Většina s pomocí své imunity infekci bez problémů zvládne a virus z těla vyloučí. Pokud se tak nestane, infekce v těle přetrvává a vysoko rizikové typy HPV poškodí DNA lidských buněk, což může vést ke vzniku rakoviny. Tomu, aby se virus v těle vůbec neusadil, brání právě očkování.

Nádory spojené s infekcí HPV ale nejsou jediným typem rakoviny, kterému se lze prevencí vyhnout – udává se, že 4 z 10 nádorů je možné předejít, především úpravou životního stylu v primární prevenci.

Vedle ní je klíčová i prevence sekundární, především účast ve skríningových programech včasného záchytu zhoubných onemocnění, které jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Například díky screeningu nádorů děložního hrdla, který je v ČR organizován od roku 2008, poklesla nemocnost a úmrtnost na toto zhoubné onemocnění přibližně o třetinu.

Naopak možnosti skríningu rakoviny ústní dutiny a hltanu jsou zatím omezené, protože nejsou k dispozici dostupné a spolehlivé neinvazivní metody pro záchyt přednádorových stavů. Na pracovišti Mariána Hajdúcha ovšem probíhá vývoj kloktacích testů, s jejichž pomocí by bylo možno v ústní dutině a hltanu odhalit přítomnost vysoko rizikových typů HPV a identifikovat tak možný rozvoj rakoviny v těchto oblastech.

O nutnosti posílit primární i sekundární prevenci rakoviny obecně svědčí i údaje Světové zdravotnické organizace, které Marián Hajdúch uvedl jako naléhavý apel. 

„V roce 2020 zemřelo na rakovinu celosvětově 10 milionů lidí. Pokud se něco zásadně nezmění,  do roku 2040 to bude již 28 milionů. Na takový nárůst onkologických pacientů není připraven žádný zdravotní systém nikde na světě – ani co se týče kapacity či zdravotnického personálu, tak ani pokud jde o finanční zdroje.“ Jedinou cestou, jak této situaci předejít, je tedy důsledná prevence.

Mýty a realita očkování pacientů s rakovinou

O mýtech a realitě očkování u pacientů s rakovinou hovořil na konferenci ONKO PACIENT 2025 Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

„Očkování je u onkologických pacientů často přehlíženou, ale přitom zásadní součástí jejich léčby i prevence. Mezi lidmi je rozšířena řada mýtů, například že očkování není u nemocných se zhoubným nádorem účinné, že může jejich onemocnění zhoršit nebo dokonce rakovinu znovu vyvolat,“ uvedl Roman Chlíbek – a vysvětlil, že opak je pravdou.

Pacientům s rakovinou se doporučuje vedle očkování proti respiračním nákazám (covid-19, chřipka, infekce RS viry) také očkování proti pneumokokům, meningokokům, klíšťové encefalitidě, pásovému oparu (herpes), tetanu a virovým hepatitidám. Očkování je vhodné absolvovat před zahájením léčby, ideálně co nejdříve po stanovení diagnózy. Je ale možné i během léčby a po jejím skončení – v různých odstupech podle typu vakcíny a zotavení pacientovy imunity.

„Očkování rozhodně není u pacientů s rakovinou jen doplňkovou prevencí, ale je součástí komplexní péče, která pomáhá chránit jejich život, udržet účinnost onkologické léčby a zlepšit celkovou prognózu,“ zdůraznil Roman Chlíbek a dodal: „Moderní očkovací látky při správném, individuálně přizpůsobeném použití pacienty s rakovinou neohrozí, nemohou zhoršit jejich onemocnění, natož vyvolat nový nádor, a umějí překonat i sníženou výkonnost imunity v důsledku nemoci nebo její léčby.“

Letošní ročník konference ONKO PACIENT 2025 byl součástí EATRIS Spotlight programu, který představuje na evropské úrovni špičkové české aktivity v oblasti translační medicíny a slouží k propojování vědy, klinické praxe, průmyslu a pacientů. Cílem je přiblížit nejnovější výsledky výzkumu veřejnosti a ukázat, jak se inovace z laboratoří dostávají až k pacientům – například v oblasti prevence.

Zdroj: Helpnet