Pacienti s rakovinou slinivky mohou žít násobně déle
Zachytit nemocné s rakovinou slinivky v raném stadiu, to je cíl programu včasného vyhledávání karcinomu pankreatu, který odstartoval v Česku v loňském roce. Preventivní prohlídky díky němu již podstupují pacienti po celé ČR. Rakovina slinivky bude podle expertů v roce 2030 druhým nejčastějším smrtícím nádorem po karcinomu plic.
Když se na jejich nemoc přijde včas, lze jim prodloužit život až šestinásobně.
O tom, jak proti této zákeřné nemoci bojovat, diskutovaly minulý týden v Olomouci stovky gastroenterologů a lékařů jiných specializací na dvou mezinárodních akcích – XXII. pankreatologickém dni a XIX. Olomouc Live Endoscopy (OLE 2024).
„Slinivka břišní je velice důležitý orgán, který plní několik funkcí souvisejících s trávením a zpracováním živin. Bohužel stále narůstá počet případů onemocnění pankreatu, včetně rakoviny. Nádory navíc většinou odhalíme až v pokročilém stadiu. Při léčbě je nezbytná intenzivní spolupráce nás gastroenterologů a dalších specialistů – například onkologů, chirurgů nebo radiologů,“ popisuje prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc a odborný garant OLE 2024.
Jedním z cílů olomouckého kongresu proto byla právě mezioborová výměna informací. „Věnovali jsme se společně nejenom diagnostice a léčbě rakoviny slinivky břišní, ale i tomu, jak nemocné zachytit co nejdřív,“ doplňuje prof. Urban.
Rakovinu slinivky lékaři ročně diagnostikují 2 400 lidem a téměř 2 200 pacientů na ni za stejný časový úsek umírá. Odhalit přednádorové změny nebo rakovinu tohoto orgánu v rané fázi pomáhá od loňského roku program včasného záchytu vyhledávání karcinomu pankreatu. Je určen pro osoby, jejichž celoživotní riziko tohoto druhu rakoviny je vyšší než 5 %.
„V roce 2030 bude rakovina slinivky druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. Snažíme se nalézt nemocné ještě předtím, než se u nich začnou objevovat první obtíže,“ vysvětluje prof. Urban.
„Rizikoví jsou ti, kteří mají dva a více přímých příbuzných s rakovinou slinivky, trpí opakovanými akutními záněty či chronickým zánětem slinivky břišní. Ohroženi jsou také nositelé genetických mutací, které dokážeme identifikovat u osob i s jinými nádorovými onemocněními,“ dodává.
U nemocných zachycených až v případě pokročilého stadia rakoviny se podle něj průměrná doba dožití pohybuje kolem 1,5 roku. Pokud se podaří odhalit pacienty včas, mohou žít až šestkrát déle.
„Naděje dožití je v takovém případě 9,5 let. Proto vznikl program včasného záchytu karcinomu pankreatu, který je nyní koordinován Českou gastroenterologickou společností. Nejvíce osob zatím sledujeme ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde jsme s programem začali. Kontrolovaných pacientů ale významně přibývá po celé ČR,“ popisuje odborný garant OLE 2024.
Vyšetření rizikových osob provádí lékaři jednou ročně ve specializovaných centrech. Doporučit ho mohou praktičtí lékaři, gastroenterologové, chirurgové, onkologové nebo genetici. Pokud se domnívají, že jejich pacient patří do rizikové skupiny, vyplní na webových stránkách České gastroenterologické společnosti (ČGS) speciální dotazník. Odborníci z ČGS na základě něj rozhodnou, zda bude pacient zařazen do programu včasného vyhledávání.
„Na webu naší společnosti je kromě dotazníku zveřejněný i seznam 18 pracovišť, která jsou aktuálně do programu zapojena. Jedná se o centra vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii. Rizikové osoby v těchto centrech pravidelně podstupují vyšetření slinivky magnetickou rezonancí a endoskopickou ultrasonografií,“ říká doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.
„Ve spolupráci s MZ usilujeme o to, aby se počet center navýšil na 30 a aby byla centra pro tyto úkoly optimálně personálně i přístrojově vybavena. Pro pacienty jsou velmi důležitá i z toho důvodu, že v nich jejich nejlepší možnou léčbu posuzuje tým odborníků z různých specializací. Získají zde komplexní péči,“ doplňuje předseda ČGS.
Z dat Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, na nichž spolupracuje s Kanceláří zdravotního pojištění, vyplývá, že k multidisciplinárním týmům do specializovaných center v Česku se dostává dosud pouze přibližně 50 % pacientů s rakovinou pankreatu.
„Přesto jsme v rámci naší pilotní studie týkající se cesty nemocných s karcinomem slinivky za péčí zjistili, že počet pacientů léčených ve specializovaných centrech narůstá,“ popisuje doc. Dr. Rer. Nat. Aleš Tichopád, Ph.D., vedoucí týmu CzechHTA Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.
Podle profesora Ondřeje Urbana souvisí tento počet s tím, že je karcinom pankreatu u nemocných odhalen většinou pozdě.
„Centra už jim v této fázi často nemohou pomoci. Nemocní jsou navíc mnohdy v takovém stavu, že je pro ně návštěva, zejména vzdálenějších zařízení, velkou komplikací,“ vysvětluje prof. Urban.
„Pokud se nám díky programu včasného záchytu podaří odhalovat rakovinu slinivky v raném stadiu, zvýší se také podíl nemocných léčených ve specializovaných centrech s lepšími výsledky,“ dodává prof. Urban.
„Celosvětovým trendem je tedy posilovat roli specializovaných center s garantovanou kvalitou péče, adekvátním personálním a špičkovým přístrojovým vybavením. Tímto směrem cílí priority a aktivity České gastroenterologické společnosti v dané oblasti,“ uzavírá doc. Tachecí.
Barbora Mertová
ZDROJ: HELPNET
