Pandemie má hrdiny, nikdo jim ale neděkuje
Nejen na sociálních sítích se vede řada diskusí a pří, kdo všechno je vedle zdravotníků, hasičů, policistů a vojáků "v první linii" současného boje proti pandemii koronaviru. A kdo si tak zaslouží minimálně úctu veřejnosti, případně oficiální poděkování a finanční ocenění. Zmiňovány jsou prodavačky, učitelé, ale i pečovatelky.
Všichni se nejspíše shodnou, že "v první linii" koronavirové pandemie jsou bezesporu zdravotníci. Za svou práci tak dostali po jarní vlně od státu odměny - v nemocnicích 75 tisíc hrubého, mimo nemocnice 30 tisíc. Další pak zřejmě dostanou letos v dubnu - odbory požadují minimálně 50 tisíc korun čistého pro každého. Na sociálních sítích ale lidé hojně diskutují, kdo dál si zaslouží, když ne finanční odměnu, tak minimálně úctu veřejnosti.
"Pane, nasaďte si roušku, je koronavirus, nechci se nakazit," upozorňuje obsluha benzinové pumpy na dálnici D3 příchozího řidiče. Zvolila ostřejší tón, protože je to v den služby už několikátá výtka zákazníkovi. Svou profesi mladá žena považuje za rizikovou. Stejně jako její kolegové. A celá řada dalších lidí, kteří pracují mezi lidmi.
Pojem rizikové práce, která předpokládá i příplatky a úlevy, je ale jasně stanoven v zákoně a směrnici a jedná se o fyzicky náročná povolání v rizikových podmínkách - v průmyslu, energetice, zemědělství, letectví a silniční dopravě nebo povolání, která jsou svou činností riziková sama o sobě, což je velká část ošetřovatelských a medicínských profesí nebo třeba práce v ozbrojených a bezpečnostních složkách a ve složkách záchranného systému.
V době pandemie koronaviru se ale ve společnosti vnímání rizikové práce posunulo. A je to pochopitelné - zvláště u lidí, kteří jsou ve větším kontaktu s ostatními. V pomyslné "první linii" jsou tak podle nich také prodavači, řidiči hromadné dopravy, učitelé… Jde ale o označení pouze společenské, oporu v zákoně nemá a žádné automatické bonusy se s ním nepojí.
"Skladba rizikových profesí z pohledu veřejnosti se kvůli pandemii proměnila a vlastně hlavním faktorem je, jak moc a jak často je daná profese vystavena fyzickému kontaktu s dalšími lidmi. Kromě všech složek bezpečnostního a záchranného systému a samozřejmě ošetřovatelských a medicínských profesí, nyní takto uvažujeme i o pedagogických pracovnících, prodavačích a pracovnících v maloobchodě, kde mohou mít otevřeno, v hromadné dopravě a v přeneseném smyslu ve všech provozech, kde je práci nutno vykonávat fyzicky, na místě společně s větším počtem lidí," říká Alžběta Honsová z personální společnosti Randstad.
Stejný názor má i Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. "Profese v první linii asi vidíme podobně jako ostatní - vedle zdravotníků, policie, hasičů jsou to ti, kteří bez ohledu na karanténní opatření zajišťovali základní potřeby - personál v otevřených prodejnách, dopravci, řidiči v městské i dálkové přepravě, dopravci zboží i ti, kteří zajišťují vyskladňování a zásobování," míní Novák.
Zapomínat by se podle něj nemělo na pracovníky, kteří se starali o zásobování energiemi a vodou a pečovatelské služby. "Náročné období prodělávají učitelé, kteří se snaží zachovat kontinuitu vzdělávání i při distanční výuce. Z tohoto pohledu lze ale jmenovat i řadu dalších profesí, protože změnit způsob práce museli kvůli koronakrizi mnozí," dodává Novák.
Právě prodavače lidé na sociálních sítích zmiňují často. "Každý děkuje různým lidem, ale pravda je taková, ze prodavačkám snad nikdo a troufám si tvrdit, že na rozdíl od zaměstnanců státu nedostanou nic navíc. Klobouk dolů, protože bez vás bychom to nezvládli," píše například pan Ladislav v diskusi pod článkem o kolabujícím zdravotnictví a hrdinech v první linii.
Zdroj: Aktuálně
