pečuj doma

Postoj ke covidu (nejen) v USA poznamenal individualismus

11.11.2021

Tatáž pandemie, ale rozdílné vnímání rizika, které představuje. V mnoha zemích se do postojů společnosti vepsal pocit vlastní neohrozitelnosti, tvrdí studie celkem jednapadesáti zemí. A ukazuje především na země prostoupené silným individualismem, jako jsou USA.

Reakce různých společností na pandemii se liší podle jejich založení. A „kovbojský“ individualismus podle vědy ohledům na zdraví společnosti jako celku nepřeje. |

Data získali autoři práce vydané v magazínu Plos ONE z výzkumu Massachusettského technologického institutu, který se odehrál mezi loňským červnem a listopadem, tedy ještě před nástupem očkování. Odborníci měli díky němu k dispozici odpovědi na otázky jako „Jak vážné by to podle vašeho mínění bylo, kdybyste se nemocí covid-19 nakazil?“ a „Jak důležité je pro vás podnikat kroky k omezení šíření viru ve vaší komunitě?“.

Reakce mužů a žen z jednapadesáti zemí světa poté přiřazovali k žebříčku zemí seřazených podle stupně individualismu nebo kolektivismu, který je charakterizuje. Individualistické společnosti si podle sociologů cení osobního úspěchu a očekávají, že lidé by měli stranit nezávislosti a úsilí o to, aby si vystačili sami. Kolektivistické společnosti oceňují naopak harmonii a očekávají, že lidé budou odhlížet od vlastních tužeb ve prospěch obecnějšího

Analýza výsledků přitom vyjevila základní fakt. Ve státech postavených na individualismu, jako je USA, Kanada, Anglie, Austrálie nebo Nizozemsko, se přesvědčení o tom, že dotyčný koronavirus zvládne bez obtíží, promítlo do postojů ohledně dodržování opatřeních proti šíření koronaviru. Podobně jako je pocit vlastní neohrozitelnosti spojený s rizikovým chováním na silnici nebo nadměrnou konzumací alkoholu, souvisí s náchylností úsilí šíření koronaviru nebo očkování bojkotovat.

 „Kulturní kolektivismus je výsledkem silnějšího pocitu sounáležitosti a vzájemné závislosti a větších ohledů na spokojenost pospolitosti. Tak kolektivismus dokáže podporovat společenské ohledy i vakcinační plány navzdory osobním pocitům, že právě vás covid-19 neohrozí,“ uvádí studie. Za země postavené na kolektivním pilíři označilo Nepál, Pákistán, Trinidad, ale též například Gruzii a Kolumbii.

Jeden z autorů studie James Leonhardt dodává, že klíčem je empatie, tedy ohledy na to, zda se nemocí nakazí nebo na ni dokonce zemřou ostatní. A schopnost odhlédnout od toho, že jsme přesvědčeni, že právě my nemoc zvládneme naopak bez potíží. „Podporou empatie se dají snížit nezamýšlené účinky pocitu neohrozitelnosti na zdraví společnosti za časů pandemie,“ cituje Leonhardta server Nevada Today.

Pro portál Inverse to Leonhardt popsal ještě přímočařeji: „Pokud žiji ve vysoce kolektivistické zemi, nezáleží na tom, jaká očekávání mám ohledně toho, jak nemoc dopadne na mě osobně.“

Inverse doplňuje, že to není první studie, která naznačuje vztah mezi vnímáním pospolitosti a ochotou napomáhat opatřením pro krocení šíření viru. Jiná analýza pak shledala, že v individualistických zemích společnost méně nosí roušky a respirátory.

Zdroj: idnes

 

Přihlaste se na nový program kurzů pro pečující a opatrovníky, které pořádáme v Brně.
Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje nový projekt.
Poslouchejte, odpočiňte a zacvičte si...
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

INFO: Pečujeme doma č. 1/2025 a zvláštní příloha

28.4.2025 Vydali jsme nové číslo Pečujeme doma. Noviny mají rozšířenou podobu a najdete v nich nejrůznější témata od sféry zdravotní po tu sociální. Titulní je rozhovor psychologa Jaroslava Štěpaníka s předsedou jihomoravských praktických lékařů Ivem Procházkou. Jak to funguje v lékařské praxi jeho městyse, v čem jsem se posunuli díky moderním technologiím více...

ZPRÁVY: Ombudsman upozorňuje na rizika takzvané superdávky

27.4.2025 Již v minulosti ombudsman představil poslancům své výhrady k tzv. superdávce (dávka státní sociální pomoci), kterou se bude aktuálně nyní zabývat Senát. Podmínky pro získání složek na bydlení a dítě ombudsman považuje za problematické, protože jsou v možném rozporu s ústavním pořádkem. Vyjímáme z jeho prohlášení: více...

ZPRÁVY: Dobrá duše z Deníku Barbora Antonová

26.4.2025 Pomáhá nejpotřebnějším a sociálně slabým, od matek samoživitelek po ukrajinské uprchlíky. Překladatelka a učitelka z Brna Barbora Antonová věnuje většinu svého času lidem v nouzi. Nyní je ředitelkou ženského spolku Vesna. Představu o tom, že bude dobročinnost její každodenní náplní, dříve neměla.
více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.