Překvapivý spojenec v boji proti Alzheimerově chorobě
Objevil se nečekaný spojenec, který by mohl obrátit situaci v boji proti Alzheimerově chorobě: lithium, minerál, který se nachází v přírodě a v malém množství i v lidském těle. Nová studie ukazuje, že AD souvisí s nízkou koncentrací právě tohoto prvku v mozku. Předchozí výzkum již prokázal, že lithium má zřejmě neuroprotektivní účinek na mozek.
Nová studie ukazuje, že ztráta lithia, které se přirozeně vyskytuje v mozku a hraje hlavní roli v jeho normální funkci, může být včasným varovným signálem Alzheimerovy choroby. Terapie lithiem by tak mohla být další cestou, jak s Alzheimerovou chorobou bojovat.
Lithium (Li) jako stabilizátor nálady se někdy používá jako lék k léčbě duševních onemocnění, jako je mánie, bipolární porucha a deprese. Dřívější výzkum již potvrdil, že lithium má zřejmě ochranný účinek na mozek a potenciálně pomáhá chránit před mírným kognitivním poškozením, Parkinsonovou chorobou, Alzheimerovou chorobou (AD) a dalšími typy demence. Nyní nová studie vědců z Harvardovy univerzity, publikovaná v srpnu v časopise Nature, poskytuje další důkazy o jeho potenciálním neuroprotektivním účinku.
„Nejranější molekulární změny u Alzheimerovy choroby byly nesprávně pochopeny. Ve studii ukazujeme, že endogenní lithium je v mozku dynamicky regulováno a přispívá k zachování kognitivních funkcí během stárnutí. Z analyzovaných kovů bylo Li jediné, jehož koncentrace byla v mozku u jedinců s mírnou kognitivní poruchou (MCI), která je prekursorem AD, významně snížena. Biologická dostupnost Li byla u AD dále snížena sekvestrací amyloidu. Zkoumali jsme roli endogenního Li v mozku jeho vyloučením z potravy myších modelů divokého typu a myší s AD. Snížení endogenního kortikálního Li přibližně o 50 procent výrazně zvýšilo ukládání amyloidu beta a akumulaci fosfo-tau proteinu a vedlo k prozánětlivé aktivaci mikroglií, ztrátě synapsí, axonů a myelinu a k urychlenému poklesu kognitivních funkcí,“ uvádějí autoři studie.
Studie poprvé ukázala, že lithium se přirozeně vyskytuje v mozku a hraje hlavní roli v jeho normální funkci. Vědci také zjistili, že úbytek lithia v mozku může být časným varovným signálem AD, protože lithium se váže na plaky amyloidu beta, které jsou v současnosti považovány za jeden z charakteristických znaků tohoto onemocnění.
Pro tuto studii vědci použili kombinaci testování posmrtně odebrané mozkové tkáně a myšího modelu Alzheimerovy choroby. S využitím vzorků mozkové tkáně od zemřelých účastníků, mezi nimiž byli probandi se zdravými kognitivními funkcemi, s mírnou kognitivní poruchou a s pokročilou AD, zjistili, že z 27 různých stopových kovů v mozku bylo lithium jediným, jehož hodnoty se mezi skupinami významně lišily. Ukázalo se, že změny v množství lithia v mozku začaly v nejranějších fázích ztráty paměti a koncentrace minerálu byly velmi nízké ve vzorcích od účastníků s mírnou kognitivní poruchou nebo AD.
I když genetika a životní styl hrají u AD významnou roli, podle odborníků představuje tato nová studie další, velmi důležitý kousek skládačky.
Výzkumný tým dále použil myší model k dalšímu potvrzení své hypotézy. Když byly zdravé myši krmeny stravou s nízkým obsahem lithia, vědci zjistili, že stárly rychleji a objevil se u nich zánět mozku a kognitivní pokles. U myších modelů s AD vědci pozorovali, že nižší hodnoty lithia urychlily tvorbu plaků amyloidu beta a aktivovaly zánětlivé buňky zvané mikroglie v mozku. Když však myším byla podána sloučenina lithia zvaná orotát lithný, poškození mozku související s AD bylo zvráceno a paměťové funkce byly obnoveny.
„Myšlenka, že nedostatek lithia by mohl být příčinou Alzheimerovy choroby, je nová a naznačuje jiný terapeutický přístup,“ uvedl v tiskové zprávě prof. Bruce Yankner, MD, PhD, Department of Genetics, Harvard Medical School, Boston, USA, hlavní autor této studie. Jak ale dodává, při extrapolaci z myších modelů je nutná opatrnost. „Nikdy to nevíte, dokud to nevyzkoušíte v kontrolované klinické studii na lidech,“ varoval, nicméně zdůraznil, že zatím jsou výsledky velmi povzbudivé. „Doufám, že lithium udělá něco zásadnějšího než terapie proti amyloidu nebo tau proteinu, tedy nejen zmírní, ale i zvrátí kognitivní pokles a zlepší životy pacientů,“ věří prof. Yankner.
Podle ředitelky geriatrického oddělení v Hackensack University Medical Center a spoluředitelky Centra pro ztrátu paměti a zdraví mozku v Hackensack University Medical Center Dr. Manishy Parulekarové se jedná o významný objev zejména proto, že nabízí nový pohled na AD.
„Po léta byl boj proti Alzheimerově chorobě dominován jednostranným přístupem, zaměřeným téměř výhradně na odstraňování amyloidních plaků. Jako specialisté na demenci však víme, že se jedná o mnohostranné onemocnění, které postihuje celý ekosystém mozku. Tato studie naznačuje dopady vyčerpání přirozeného prvku a to, jak by obnovení jeho rovnováhy mohlo potenciálně ovlivnit všechny hlavní znaky, např. plaky i samotnou kognitivní funkci,“ uvedla Dr. Parulekarová, která se na této studii nepodílela. Zjištění, která práce přinesla, by podle ní mohla potenciálně vést k novým způsobům léčby i detekce AD, ale velmi odlišnými způsoby.
Zdroj: Medical Tribune
