Psychika Evropanů se nám hroutí. Plán proti „tiché epidemii“

S problémy duševního zdraví se potýká více než 80 milionů Evropanů. Padesát tisíc z nich pak každý rok spáchá sebevraždu, přičemž v EU je sebevražda druhou nejčastější příčinou úmrtí dospívajících. Kromě lidských tragédií si psychická onemocnění vybírají daň i na ekonomice – podle nedávných zjištění vědců kvůli duševním potížím přichází evropská ekonomika ročně o 170 miliard eur.

To je v přepočtu asi 4,3 bilionu korun. O potřebě společné komplexní strategie v této oblasti promluvili včera u příležitosti Světového dne duševního zdraví europoslanci i zástupce Evropské komise.

Psal se červen 2023, když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová doplnila evropskou zdravotní unii o nový pilíř – komplexní přístup k duševnímu zdraví. Šlo o deklaratorní krok, kterým bylo duševní zdraví postaveno na roveň zdraví fyzickému. O některých z dvaceti iniciativ, kterými Komise od té doby podpořila úsilí členských států v boji za zlepšení duševního zdraví svých občanů, na včerejší schůzi Evropského parlamentu stručně pohovořil místopředseda Komise Margaritis Schinas.

Tichá epidemie

Zhoršování psychického stavu evropské populace popsal jako „tichou epidemii“ a dal ji do souvislosti s covidovou pandemií a z ní vycházejícími omezeními. „Dotkla se zejména nejzranitelnějších občanů, totiž mladých a starších,“ uvedl Schinas. Právě na děti a mládež, jejichž psychické zdraví je podle Komise ohroženo zejména v důsledku digitálních technologií a sociálních sítí, míří jedna z iniciativ. „Musíme poskytovat školním orgánům nástroje k prevenci,“ řekl místopředseda Komise.

Dalším problémem je zajištění dostatku specialistů, kteří se budou duševnímu zdraví věnovat. I za tímto účelem Komise spolupracuje se členskými státy. „Letos jsme vytvořili multidisciplinární projekty, kterých se účastní třicet zemí, včetně Ukrajiny,“ dodal Schinas.

Součástí strategie ale má být i snaha prolomit stigma a diskriminaci, které se s duševními onemocněními často pojí. „Je načase, aby v Evropě všichni chápali, že je v pořádku nebýt v pořádku, a na tom musíme dále pracovat,“ konstatoval Schinas. Prvotní je ale zlepšení přístupu k pomoci, neboť napříč evropskými zeměmi jsou stále velké rozdíly v dostupnosti psychologické a psychiatrické péče.

Důraz na prevenci i zajištěné financování

„Musíme zajistit Evropanům – ve velkých i malých městech – přístup k pomoci a zároveň musíme bojovat proti stigmatizaci,“ podpořil slova místopředsedy Evropské komise předseda podvýboru pro veřejné zdraví (SANT) Adam Jarubas. Za svou frakci lidovců uvítal pozornost, jakou Ursula von der Leyenová věnuje tématům duševního zdraví, zejména pokud jde o zdraví mladých v digitální době. Posteskl si však nad tím, že stále nejsou vydávány dostatečné prostředky na vzdělávání nových profesionálů. Jarubas rovněž využil příležitosti a zopakoval, že posilování duševního zdraví v Evropě by pomohlo i to, kdyby byl podvýbor SANT plnohodnotným výborem. Kromě toho za celou frakci vyzval k vydání evropského akčního plánu pro boj s duševními onemocněními, v čemž ho podpořila řada dalších europoslanců.

Jedním z nich byl i český europoslanec Ondřej Knotek (Patrioti pro Evropu), který ocenil, že se oblasti duševního zdraví věnuje stále více pozornosti, neodpovídá tomu ale podle něj dostupnost péče. „Je to skutečně rostoucí problém a týká se celé populace, včetně dětí,“ řekl. Vyzval proto k tomu, aby po vzoru Evropského plánu boje proti rakovině vznikl ucelený plán boje za duševní zdraví, jehož součástí bude i prevence a který pomůže nasměrovat budoucí ekonomické nástroje na pomoc členským státům realizovat tento společný plán.

Bez peněz to nepůjde

Vznik komplexní společné strategie pro oblast duševního zdraví podpořili i další europoslanci. Mezi nimi Aurelijus Veryga (konzervativci a reformisté) či Estelle Ceulemansová (socialisté a demokraté), která dodala, že by v takovém dokumentu měly být mimo jiné stanoveny rozpočtové závazky.

Duševní zdraví je často přehlížené i podle slovinské europoslankyně Ireny Jovevové (Renew Europe). „Vede to ke stigmatizaci a nedostatku pracovníků v této oblasti,“ zhodnotila situaci. Pozadu nezůstala ani 1. místopředsedkyně podvýboru SANT Tilly Metzová (Zelení). „Je načase vypracovat evropskou strategii pro psychické zdraví s jasnými cíli, časovým plánem a rozpočtem. Strategii, která bude mobilizovat Komisi a členské státy na všech relevantních frontách, aby jednali,“ vyzvala závěrem.

-fk-

Zdravotnický deník