pečuj doma

ROC potřebují rozšíření terapeutických možností

21.12.2024

„Možnost využívání centrové léčby v našem regionálním onkologickém centru vítáme. Máme ale k dispozici stále jen velmi omezené portfolio těchto léků, také administrativa s tím spojená je poměrně náročná,“ říká MUDr. Kateřina Jirsová v rozhovoru pro časopis Medical Tribune. Jeho nejzajímavější část přetiskujeme.

Vytvoření sítě komplexních onkologických center (KOC) bylo svého času vizionářským počinem. Při stoupajícím počtu onkologických pacientů ale není možné, aby byli všichni léčeni a trvale sledováni v KOC. Velké části z nich se může dostat adekvátní terapie v blízkosti jejich bydliště v regionálním onkologickém centru (ROC). Jak si sama pro sebe definujete postavení a úlohu ROC v síti komplexní onkologické infrastruktury?

Regionální onkologická pracoviště mají důležitou a za mě nezastupitelnou úlohu v komplexní péči o pacienty s nádorovými onemocněními. Mají důležitou roli samozřejmě nejen v samotné léčbě pacientů, ale zajišťují diagnostiku, dispenzarizaci, konziliární služby, ale i třeba léčbu symptomatickou. V KOC je soustředěna léčba inovativní, specializovaná. Fungující propojení mezi KOC a ROC je esenciální.

V poslední době může za určitých okolností i ROC podávat některé centrové léky, dosud vázané na KOC. Jaké jsou dosavadní zkušenosti vašeho pracoviště s tímto programem?
Vybrané přípravky delegované do ROC podáváme od počátku, kdy je to možné, tedy asi rok. Naše zkušenosti jsou pozitivní, pacienti jsou velmi spokojeni. Na druhou stranu máme k dispozici stále jen malé portfolio a také administrativa je poměrně náročná. Ten rok ukázal, že jsme management léčby schopni bez větších problémů zvládnout.

Které centrové léky uvolněny do tohoto režimu nejsou, ale podle vás by měly být?
Obecně by to měla být léčba pro ty nejčastější nádorové diagnózy a také léčba, která má dobře zvladatelné nežádoucí účinky, často tabletové přípravky. Pokud mám být konkrétní, tak by to byly inhibitory CDK4/6 a trastuzumab/pertuzumab u karcinomu prsu, přípravky ARTA u karcinomu prostaty, ale i další, jako např. anti‑EGFR přípravky nebo inhibitory PARP. Pacienti jsou často touto léčbou úspěšně léčeni i několik let a možnost podstupovat léčbu blízko domova má velký vliv na kvalitu života.

Je nějak jasně dáno rozhraní, kdy nemocné přebíráte vy, nebo se to liší případ od případu?
Je to hodně individuální, řekla bych opravdu případ od případu, rozhodujících faktorů je mnoho, od přání pacienta až po to, u jaké zdravotní pojišťovny je pacient pojištěn. Smlouvu o delegaci preskripce máme zatím pouze s VZP.

ROC by mělo fungovat i jako komunikační uzel v daném regionu, a to i směrem k primární péči. Do jaké míry se to daří?
Myslím si, že to je jedna z důležitých úloh regionální onkologie. V každém kraji/okrese je situace jiná, onkologové na regionálních pracovištích spolupracují s ostatními specializacemi, praktickými lékaři a hrají důležitou roli v managementu diagnostiky a léčby, mohou zásadně ovlivnit např. rychlost zahájení léčby. V současné době je však na mnoha regionálních pracovištích kritická personální situace a kapacita pro rozšiřování „aktivit“ může být velmi omezená.

Jak se daří zajistit, abyste ve vašem centru měli všechny informace, které o nemocném potřebujete? Do jaké míry je podle vás možné, že by dokumentace byla sdílená?
Dostupnost dokumentace, její bezpečné sdílení, přenášení mezi jednotlivými informačními systémy… To vše je absolutně nutné a bude to do budoucna nezbytné. Myslím, že je to jedna z bariér, proč někde delegace a spolupráce s mezi KOC a ROC nefunguje hladce.

Jaké vidíte cesty k tomu, aby práce v ROC byla pro lékaře (a další zdravotníky) atraktivní?
Jak přitáhnout mladé lékaře do regionálních nemocnic, nejen na onkologii, je obecný problém. Určitě by pomohlo zjednodušení postgraduálního vzdělávání, menší regionální pracoviště často nemají akreditaci, a tedy jsou pro mladé lékaře méně atraktivní. Tady by mohla fungovat také užší spolupráce mezi KOC a ROC, mladí lékaři z KOC by mohli strávit část vzdělávání v ROC. Zásadní je ale rozšíření léčebných možností v ROC, bez toho bude „omlazení“ a udržení personálního obsazení velice komplikované.

Zdroj: Medical Tribune

 

 

 

Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje projekt.
Přihlaste se na nový program seminářů pro pečující a opatrovníky, které pořádáme v Brně.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

ZPRÁVY: Kolik Čechů žije na hranici chudoby? O moc víc, než udáváme

10.5.2026 Oficiální statistiky tvrdí, že patříme k nejméně chudým zemím EU. Jenže když se podíváte na reálné náklady na život, zjistíte, že miliony Čechů balancují na hraně, o které se v tabulkách nemluví. Číslo 17 074 korun. Tolik podle Českého statistického úřadu potřeboval v roce 2022 Čech, aby nebyl považován za ohroženého chudobou. více...

INFO: Artróza: mýty a realita. Co nám opravdu pomáhá

10.5.2026 Artróza patří k nejčastějším onemocněním pohybového aparátu, přesto kolem ní dosud přetrvává řada omylů. Často se zjednodušuje na „opotřebení věkem“, které se má jen vydržet, nebo na bolest kloubu, kterou je nejlepší řešit klidem. Ale skutečnost je o dost jiná. Současná doporučení ukazují něco úplně jiného. více...

INFO: Je hantavirus nový covid? WHO se vyjádřila k možnosti pandemie

9.5.2026 Organizace WHO již dříve po zprávách o šíření hantaviru na plavidle, které vyplulo z Jižní Ameriky a nyní míří ke španělským Kanárským ostrovům, uváděla, že riziko ohrožení široké veřejnosti je tentokrát nízké. Šíření hantaviru na výletní lodi v Atlantickém oceánu v tedy není počátkem nové pandemie ani krize podobné nemoci covid-19. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo zdravotnictví
Statutární město Brno
Jihomoravský kraj
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.