pečuj doma

ROC potřebují rozšíření terapeutických možností

21.12.2024

„Možnost využívání centrové léčby v našem regionálním onkologickém centru vítáme. Máme ale k dispozici stále jen velmi omezené portfolio těchto léků, také administrativa s tím spojená je poměrně náročná,“ říká MUDr. Kateřina Jirsová v rozhovoru pro časopis Medical Tribune. Jeho nejzajímavější část přetiskujeme.

Vytvoření sítě komplexních onkologických center (KOC) bylo svého času vizionářským počinem. Při stoupajícím počtu onkologických pacientů ale není možné, aby byli všichni léčeni a trvale sledováni v KOC. Velké části z nich se může dostat adekvátní terapie v blízkosti jejich bydliště v regionálním onkologickém centru (ROC). Jak si sama pro sebe definujete postavení a úlohu ROC v síti komplexní onkologické infrastruktury?

Regionální onkologická pracoviště mají důležitou a za mě nezastupitelnou úlohu v komplexní péči o pacienty s nádorovými onemocněními. Mají důležitou roli samozřejmě nejen v samotné léčbě pacientů, ale zajišťují diagnostiku, dispenzarizaci, konziliární služby, ale i třeba léčbu symptomatickou. V KOC je soustředěna léčba inovativní, specializovaná. Fungující propojení mezi KOC a ROC je esenciální.

V poslední době může za určitých okolností i ROC podávat některé centrové léky, dosud vázané na KOC. Jaké jsou dosavadní zkušenosti vašeho pracoviště s tímto programem?
Vybrané přípravky delegované do ROC podáváme od počátku, kdy je to možné, tedy asi rok. Naše zkušenosti jsou pozitivní, pacienti jsou velmi spokojeni. Na druhou stranu máme k dispozici stále jen malé portfolio a také administrativa je poměrně náročná. Ten rok ukázal, že jsme management léčby schopni bez větších problémů zvládnout.

Které centrové léky uvolněny do tohoto režimu nejsou, ale podle vás by měly být?
Obecně by to měla být léčba pro ty nejčastější nádorové diagnózy a také léčba, která má dobře zvladatelné nežádoucí účinky, často tabletové přípravky. Pokud mám být konkrétní, tak by to byly inhibitory CDK4/6 a trastuzumab/pertuzumab u karcinomu prsu, přípravky ARTA u karcinomu prostaty, ale i další, jako např. anti‑EGFR přípravky nebo inhibitory PARP. Pacienti jsou často touto léčbou úspěšně léčeni i několik let a možnost podstupovat léčbu blízko domova má velký vliv na kvalitu života.

Je nějak jasně dáno rozhraní, kdy nemocné přebíráte vy, nebo se to liší případ od případu?
Je to hodně individuální, řekla bych opravdu případ od případu, rozhodujících faktorů je mnoho, od přání pacienta až po to, u jaké zdravotní pojišťovny je pacient pojištěn. Smlouvu o delegaci preskripce máme zatím pouze s VZP.

ROC by mělo fungovat i jako komunikační uzel v daném regionu, a to i směrem k primární péči. Do jaké míry se to daří?
Myslím si, že to je jedna z důležitých úloh regionální onkologie. V každém kraji/okrese je situace jiná, onkologové na regionálních pracovištích spolupracují s ostatními specializacemi, praktickými lékaři a hrají důležitou roli v managementu diagnostiky a léčby, mohou zásadně ovlivnit např. rychlost zahájení léčby. V současné době je však na mnoha regionálních pracovištích kritická personální situace a kapacita pro rozšiřování „aktivit“ může být velmi omezená.

Jak se daří zajistit, abyste ve vašem centru měli všechny informace, které o nemocném potřebujete? Do jaké míry je podle vás možné, že by dokumentace byla sdílená?
Dostupnost dokumentace, její bezpečné sdílení, přenášení mezi jednotlivými informačními systémy… To vše je absolutně nutné a bude to do budoucna nezbytné. Myslím, že je to jedna z bariér, proč někde delegace a spolupráce s mezi KOC a ROC nefunguje hladce.

Jaké vidíte cesty k tomu, aby práce v ROC byla pro lékaře (a další zdravotníky) atraktivní?
Jak přitáhnout mladé lékaře do regionálních nemocnic, nejen na onkologii, je obecný problém. Určitě by pomohlo zjednodušení postgraduálního vzdělávání, menší regionální pracoviště často nemají akreditaci, a tedy jsou pro mladé lékaře méně atraktivní. Tady by mohla fungovat také užší spolupráce mezi KOC a ROC, mladí lékaři z KOC by mohli strávit část vzdělávání v ROC. Zásadní je ale rozšíření léčebných možností v ROC, bez toho bude „omlazení“ a udržení personálního obsazení velice komplikované.

Zdroj: Medical Tribune

 

 

 

Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje projekt.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.
Poslouchejte, odpočívejte a zacvičte si...
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

INFO: Kdybych nebyl VIP, jsem už mrtvý, říká Topolánek

25.11.2025 Rakovina slinivky břišní je stále tabu, postěžoval si expremiér Mirek Topolánek, který sám touto nemocí trpí. „Musíme koncentrovat kapacity, specialisty, výzkumníky a zdroje do jednoho centra a dát tomu absolutní prioritu ze strany státu,“ řekl a nazval se ambasadorem výzkumu rakoviny slinivky. Chce založit nadační fond na výzkum screeningu této rakoviny. více...

INFO: Rakovinu slinivky lze úspěšně operovat. Zásadní je rychlost

24.11.2025 Rakovina slinivky břišní patří k nejzávažnějším onkologickým onemocněním. Každý rok jí v České republice onemocní více než 2500 lidí a téměř 2300 pacientů na ni zemře. Existuje však šance na úspěšnou léčbu, tedy pokud je co nejdříve zahájena. Informuje o tom orgnizace Hlas onkologických pacientů (HOP). více...

PTÁTE SE: Návrh na předběžné opatření a právo se neléčit

23.11.2025 Sestře byla diagnostikována schizofrenie před 15 lety. Trpí bludy a zkreslenou představou reality. Příjem nemá, invalidní důchod, sociální dávky a jakoukoli jinou pomoc odmítá. Pravidelně dochází na depot, ale jinak nespolupracuje. Lékař i sociální služba nám doporučili jako řešení opatrovnictví. Řízení bylo zahájeno. Opatrovníkem budu nejspíše já. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.