S vakcínami je to Sofiina volba. Kdy dát druhou dávku Pfizeru?

Účinnost první dávky vakcíny proti koronaviru od společnosti Pfizer není tak vysoká, jak se očekávalo a jak uvádí výrobce. Upozornil na to již před několika týdny další státy hlavní izraelský koordinátor boje proti koronaviru Nachman Aš. Odvolával se na statistiky, kdy se v období po podání první dávky a při čekání na druhou infikovalo 12 400 Izraelců.

„Mnoho lidí se nakazilo v období mezi první a druhou vakcínou,“ řekl. První dávka byla „méně účinná, než jsme si mysleli“ a „nižší než data předložená společností Pfizer“, řekl. Tvrdil dále, že než se v organismu rozvine imunita, může to trvat 10 i více dní. Pravdou ovšem také je, že se v Izraeli neočkovalo druhou dávkou striktně po třech týdnech, jak požaduje Pfizer.

Firma Pfizer uvádí, že její vakcína má po první dávce účinnost 52 procent, zatímco po druhé dávce už 95 procent.

Zmíněné prohlášení je samozřejmě zajímavé v souvilosti s úvahami, zda neprodloužit dávky mezi Pfizerem ze tří až na osm týdnů a naočkovat více lidí první dávkou. Velká Británie dokonce umožňuje podání druhé dávky až 12 týdnů po prvotním naočkování. U nás zatím návrh na prodloužení doby mezi dávkami, který podala Smejkalova odborná skupina, zatím schválen nebyl. Je to samozřejmě celé složité, protože Pfizer sám uvádí, že nemá žádné důkazy o tom, že by jejich první dávka fungovala déle než tři týdny.

S posunutím termínu podání druhé dávky očkovací látky nesouhlasí ani Světová zdravotnická organizace (WHO). Uvedla, že vlády by měly dát lidem druhou dávku 21, nejpozději 28 dnů od podání první dávky, aby bylo zajištěno, že vakcína funguje dlouhodobě. Velkou Británii za to také tvrdě kritizuje a považuje toto počínání za nezodpovědné.

Je to každopádně i pro nás Sofiina volba při tom obrovském nedostatku vakcín, který máme. A nutno vzít přitom v úvahu, že ho ještě dlouho budeme mít, když jsme zásadně odmítli vakcíny neregistrované.

Zdroj: red. a novinky