Šerý: Braňme jihoafrické mutaci, testujme na konci karantény

V Brně odhalili tři vzorky nesoucí stopy jihoafrické mutace. Vedle britské mutace, která se Českem již výrazně šíří, se jedná o další nakažlivější variantu viru. Podle molekulárního biologa z Masarykovy univerzity Omara Šerého je potřeba vrátit se k testování na konci karantény, kterou by zároveň prodloužil na 14 dní.

"Lidé mohou být infekční i po deseti dnech od začátku onemocnění," říká Šerý.

Na Twitteru jste uvedl, že jihoafrická mutace je už i v Brně. Jedná se zatím pouze o podezření, nebo je to již potvrzené?

V Brně jsme zachytili tři vzorky a na jejich sekvenování (analýze) teď pracujeme. V pátek bychom měli mít výsledky. Nicméně máme k dispozici vlastní metodu detekce pěti bodů v sekvenci viru, které jsou specifické pro jihoafrickou mutaci. Analýza těchto pěti míst v uvedených třech vzorcích jednoznačně ukazuje na jihoafrickou mutaci. Navíc jsem při obvolání osob s touto mutací zjistil, že všechny mají něco společného s jednou mateřskou školou v Brně.

Jaké kroky bude třeba podniknout v případě, že se výskyt jihoafrické mutace v Česku potvrdí, aby se nezačala šířit dál?

V první řadě je třeba apelovat na ministerstvo zdravotnictví, aby znovu umožnilo testování na konci karantény metodou PCR. Tím by se vyloučil pohyb infekčních osob mezi zdravými lidmi a zamezilo se dalšímu šíření mutace. Zcela nesmyslné ukončování karantény bez negativního PCR testu v minulých měsících zapříčinilo, že se Česká republika stala nejvážněji koronavirem zasaženou zemí na světě. Vzhledem k povaze jihoafrické mutace je třeba také prodloužit karanténu na 14 dní. 

Podle vás je to tedy právě ukončování karantény bez negativního PCR testu, kvůli čemu je teď situace tak špatná? 

Ano. Bohužel toto z vědeckého hlediska nesmyslné opatření umožnilo, aby se nedoléčené infekční osoby pohybovaly mezi zdravými a přenášely na ně infekci. Třeba v Austrálii nyní řeší případ, kdy člověk, který přicestoval ze zahraničí, byl šestnáctý den od začátku karantény, tedy již po propuštění z ní, PCR pozitivní na koronavirus. Takže ho po propuštění z karantény přenesl na několik dalších lidí.

Určitě to ale není jediný důvod, proč teď v boji s virem Česko prohrává…

Těch špatných rozhodnutí bylo tolik, že by z nich vyšel dlouhý seznam, který by zcela zastínil délku tohoto rozhovoru. Ale to, že se zde přestalo testovat po deseti dnech karantény, bylo tím nejhloupějším z hloupých rozhodnutí, jaké bylo učiněno. Stalo se tomu tak na základě jedné nebo dvou čínských studií, které se zabývaly tím, zda se podaří kultivovat (rozmnožovat) virus na miskách deset dní po začátku infekce. Vyšlo jim, že to nejde, a na základě toho tvrdili, že virus nedokáže infikovat živé buňky. Ale nic takového to neznamená. Znamená to jen, že to autoři nebyli schopni metodicky udělat. Přitom existuje korejská studie, ve které vědci popisují, že to po deseti dnech dokázali. Takže lidé mohou být infekční i po deseti dnech od začátku onemocnění.

Přesto zde byla loni v září zkrácena karanténa na deset dní a už není nutné ukončit ji PCR testem. V té době se ještě nevědělo, že lidé mohou být infekční i po takové době?

Vědělo. Studie, která na toto upozornila, vyšla ve velmi prestižním vědeckém časopisu Clinical Microbiology and Infection již v červnu. Od léta stále dokola upozorňuji na to, že PCR diagnostika je spolehlivá a detekuje probíhající infekci, nikoliv nějaké zbytky viru. 

Je možné, že už se v Česku jihoafrická mutace šíří, jenom o tom nevíme? O britské mutaci jsme se také dozvěděli až v lednu, ale podle Státního zdravotního ústavu se tu šíří už minimálně od začátku prosince…

Co se týče brněnského regionu, tak z výsledků analýzy vzorků v našem odběrovém centru to zatím na širší rozšíření nevypadá. Jaká je situace v jiných regionech, ale nevím, protože testy, které ostatní laboratoře používají, neumějí zachytit jihoafrickou mutaci.

Jak moc už je v Česku rozšířená britská mutace? Je zde dominantní?

V Brně jsme v pondělí měli záchyt 74 procent britské mutace z celkového množství pozitivních vzorků. Takže podíl britské mutace v Česku stále stoupá.

Epidemická situace se stále nelepší, spíše se zhoršuje. Jsme v čele světových statistik v počtu nových případů i úmrtí spjatých s nemocí. Může za toto zhoršení i šíření britské mutace?

Ano, zcela jistě britská mutace ovlivňuje současný trend další vlny epidemie.

Lze říct, která z těchto dvou mutací je pro nás nebezpečnější?

O jihoafrické mutaci víme, že je nebezpečnější, a to především z hlediska mutace té části virové nukleové kyseliny, která odpovídá za povrchovou antigenní strukturu viru - takzvaný spike protein - a konkrétně pak struktur zodpovědných za navázání protilátek. To může ovlivňovat účinnost vakcín proti této mutaci, ale také účinnost ochrany před koronavirem u osob, které covid-19 již prodělaly.

Vláda zatím uzavřela tři okresy, nařídila povinné nošení respirátorů či dvou roušek v MHD a obchodech a také změnila pravidla pro uvalení osob do karantény. Stačí to jako ochrana před britskou mutací?

Plošná opatření bez testování pomocí PCR na konci karantény a bez trasování budou mít jen omezený účinek. Jak jsem říkal, bez testování se dostávají mezi zdravé osoby ty pozitivní a tím dochází k dalšímu roznášení infekce.

Má podle vás smysl nosit dvě roušky naráz?

Záleží především na utěsnění roušky nebo respirátoru. Pokud vám fouká vzduch z neutěsněných míst kolem nosu či přes vousy, tak ani dvě roušky, ani respirátor nepomohou. Důležité je vždy dokonalé utěsnění.

Hovoří se o nasazení antigenních testů ve školách nebo ve firmách. Co si o tom myslíte? 

Používání antigenních testů pokládám v této fázi epidemie za velmi rizikové, protože citlivost většiny antigenních testů je okolo 50 procent nebo méně, což znamená, že minimálně každého druhého pozitivního test nezachytí. Rozhodně bych ve školách doporučil použít jednou týdně vyšetření PCR metodou, která se nazývá poolování, kdy se smíchají vzorky od více lidí. Lze například smíchat vzorky od žáků celé třídy nebo od pracovníků jedné směny a ty pak analyzovat jako jeden vzorek. Vyjde to finančně stejně nebo i levněji než antigenní testy a přitom s vysokou přesností záchytu viru.

Takové testy lze dělat jen ze slin či stěrem z jazyku, není třeba šťourat se v nosech. Výsledky z dopoledního vyšetření mohou být do večera hotové. V případě, že vyjde vzorek takové skupiny lidí pozitivně, tak teprve poté se další den pozve do kteréhokoliv odběrového centra k odběru každý zvlášť. Takové testování by bylo zcela bezpečné a nezabralo by ve třídě více než pět minut na začátku vyučování. Přitom by se cena pohybovala do 150 korun, což je obdoba ceny antigenního nepřesného testu.

Zdroj: Aktuálně