pečuj doma

Skácel si nemohl dovolit psa, ale varoval před konzumem

8.2.2022

Před sto lety se narodil „básník ticha“ Jan Skácel. Nemožnost tvořit ho za normalizace krutě zasáhla a svobody se nedožil, zároveň však měl z nových pořádků obavy. Snad jenom  ještě Oldřich Mikulášek může být natolik vnímán jako brněnský básním, zřejmě nikdo jiný.

Verše Jana Skácela zdobí kašnu i pítko na brněnském náměstí Svobody, jeho pozoruhodná „socha“ z trubek se dívá ze svahu Špilberku ke Starému Brnu, místo posledního odpočinku našel na čestném pohřebišti brněnského Ústředního hřbitova. Ostatně oba bardové patřili za normalizace, kdy nejdříve vůbec a pak s velkými obtížemi mohly vycházet jejich sbírky, k brněnskému koloritu. 

Oba sedávali v brněnských kavárnách Kolbaba či už neexistující Bellevue nebo v zaniklé restauraci Praha u Lužánek u jednoho stolečku a někdy hodiny a hodiny mlčeli. Dnešní Brno, které se básníkům ke konci života stalo spíše trpkým osudem, to zejména u Skácelova jména zkouší už léta napravit. Ničeho z toho se však sám básník bohužel už nedožil.

Manželka obou těchto básníků Božena Skácelová, dříve tedy Mikulášková, dosvědčovala, jak krutě zasáhla jejího druhého muže nemožnost tvořit. Rok před svou smrtí vzpomínala, že Skácel psal u jejich kuchyňského stolu, zatímco ona za jeho zády vařila, protože jejich slavný byt na Kotlářské 35a měl už jen jeden pokoj, a to ložnici, kde silný kuřák Skácel ovšem nesměl kouřit. „Když mu zakázali publikovat, měla jsem strach, že ho to zabije,“ popisovala jeho manželka.

A literární vědec Zdeněk Kožmín, Skácelův přítel, zavzpomínal, jak při společné cestě do Slovinska, kde Skácelovi doslova několik týdnů před smrtí udělili významnou literární cenu, si básník povzdychl, jak mu „zdraví narušil ten hrozný pád do odlidštěných 70. let“, tedy doba normalizace.

V pracovním sešitě z oněch tvrdých let, kdy komunisté hodlali básníka odsoudit k trvalému zapomnění, našel Kožmín také tyto Skácelovy zápisky: „Nikdy jsem neměl dost peněz, abych si za ně mohl opatřit to, po čem jsem toužil. Dnes jich nemám ani tolik, abych si mohl opatřit to, co nutně potřebuji.“ Anebo: „Nemám psa, ani bych ho neuživil.“

Božena Skácelová také vzpomínala na telefonáty v pět ráno, kdy se ze sluchátka ozvalo: „Ty svině, už se oblíkáš do práce?“ Přitom ona sama na lepší místo nemohla vůbec pomyslet a Jan Skácel sháněl zaměstnání marně, navíc ho vyslýchala Státní bezpečnost a zdraví se mu horšilo. „K žaludečním vředům přibyly další nemoci,“ napsal Kožmín ve své knize Skácel. „Léčil se v lázních, pobýval v nemocnici... Řada jeho přátel se začala bát.“

Objevili se ale naštěstí další, především z řad výtvarníků nebo vděčných čtenářů. Skácelovi pak občas nacházeli pod dveřmi obálky s tajně doručeným finančním příspěvkem. „Nedivte se. Sejít se s námi, to by se státní policii nelíbilo,“ poznamenala k tomu Božena Skácelová. 

Komunistická totalita básníkovi každopádně krutě ukrátila život, zemřel ve věku 67 let deset dní před převratem 7. listopadu 1989.

„Pohřbíváme velký sen“

Ale měl by z nových poměrů radost? Pamětníci soudí, že nikoliv. Jednak už byl hodně nemocný a unavený, ale především při své citlivosti mnohé vycítil předem. Až zamrazí, co napsal svému příteli, spisovateli a scenáristovi Jiřímu Friedovi chvíli před svou smrtí 11. října 1989 jako reakci na perestrojku v Sovětském svazu a nadějné změny v dalších státech socialistického bloku. 

„Všechno bude velice bolet,“ vyjádřil se Skácel. „Budou dohnisávat staré rány a nové se budou otevírat. A i všelijací masochisté se najdou. Jen málokdo si uvědomí, že zase pohřbíváme velký a krásný sen. Jsme na pohřbu, opravdu.“

K tomu je nutné dodat, že kouzelné dětství na Slovácku a nadějné mládí v Poštorné, Břeclavi i v Brně utnula Skácelovi velmi rázně válka, kdy byl totálně nasazen na říšských stavbách v Rakousku. Což jej jako tehdy mnohé přivedlo po válce do komunistické strany. 

A postupně i k následnému rozčarování, patrně stejně krutému. „Jednou strašlivě zmanipulován“, jak se vyjádřil editor jeho dopisů Jiří Opelík, si pak Skácel sice pečlivě chránil vnitřní svobodu, což normalizátoři po roce 1968 dobře vycítili a patřičně „ocenili“, ale ideu sociální spravedlnosti básník nikdy neopustil.

I to jej vedlo k prorockým vyjádřením. „Náš pád do spotřební společnosti nebude zrovna radostný,“ napsal rovněž v roce 1989. „Objeví se (kde se vzali, tu se vzali) spousta ‚šikovných‘ lidí, kteří budou z posunů tvrdě a nelítostně těžit na úkor druhých, těch tichých a zaostale slušných. A zrovna nikoliv schopnější, ale bezohlednější budou přežívat.“

A 12. srpna 1989 napsal svému příteli Friedovi také: „Jsme na tom jako Sokrates, který nezamítal demokratickou soustavu jako takovou, ale znal formy manipulace s prostým občanem, jehož nízké vzdělání využívali vojevůdcové soupeřících stran ke svému obohacení.“

Zdroj: Jana Soukupová, idnes

Videa o aktivizaci seniorů a dlouhodobě nemocných z naší tvůrčí  dílny.
Hovory L. Vencálka s M. Klapetkem a J. Štěpaníka s P. Jemelkou o etice ve zdravotnictví.
A z čeho ji hradit? Přečtěte si zevrubný informační článek Radky Pešlové, aktualizovaný pro rok 2023.
Pročtěte si naše noviny Pečujeme doma. Další číslo je na webu.

Články

INFO: Máme penicilin ze Slovenska, situace je momentálně o něco lepší

29.1.2023 Očekávání lékárníků i lékařů týkající se penicilinových antibiotik z ciziny se naplnilo. Do většiny nemocničních i privátních lékáren distributoři léčiv poprvé dodali dva druhy jednoduchého penicilinu, jehož dovoz ze Slovenska zajistilo ministerstvo zdravotnictví. Jde o V penicilin s označením na krabičce V PNC o síle 500 nebo 750 miligramů. více...

PTÁTE SE: Může maminka doplácet pobytovou službu z úspor?

28.1.2023 Mé mamince nedostačuje příjem na úhradu domova pro seniory. Má však úspory, je možné vzniklý nedoplatek hradit z těchto úspor? Chtěla by si ho hradit sama, ale bylo nám řečeno, že může pouze rodina.
ODPOVĚĎ
Co se týče úhrady za sociální služby, zde je situace trochu složitá. Na jedné straně více...

ZPRÁVY: Poradní orgán ombudsmana upozorňuje…

27.1.2023 Na Noci důstojnosti jsme připomněli tragický osud Doroty Šandorové, kterou před dvěma lety usmrtil pečovatel. Minulý rok na systematické návštěvě Domovu pod lípou pracovníci Kanceláře ombudsmana objevili a museli nahlásit závažná zjištění. A ombudsman kvůli špatnému zacházení s klienty podal na tento domov poté trestní oznámení. více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Nadace ZDRAVÍ PRO MORAVU
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.