Srpen místo května. Superdávka se odkládá, schválila sněmovna
Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu zřejmě budou dostávat takzvanou superdávku od letošního srpna místo od května. Odklad vyplácení o čtvrt roku předpokládá novela ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), kterou v pátek schválila zrychleně už v prvním čtení poslanecká sněmovna. Pro hlasovali poslanci koalice i opozice.
Důvodem posunu termínu je náročnost přepočtu podpory. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Novela předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen. Pokud by se zjistilo, že úřady práce stihnou přepočet nynějších dávek na superdávku včas, Juchelka by předlohu v dalším schvalování nepodporoval. Řekl, že by ji zamítl i Senát. Sněmovna v pátek proto schválila i souběžnou ministrovu novelu, která posouvá úpravy životního minima kvůli snížení administrativy z května na červenec.
Superdávka nahradila od loňského října čtyři dosavadní sociální podpory, a to příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky. Jejich příjemci měli o superdávku požádat do konce loňska a dostat ji poprvé v květnu. Úřad práce dostal asi 333 500 žádostí od dosavadních příjemců dávek. Nových žádostí je přibližně 79 600. Podle podkladů k Juchelkovu návrhu s odkladem termínů je vyřizování superdávky výrazně náročnější, než se předpokládalo.
„Že potřebujeme jeden kvartál navíc, není nic komplikujícího. Nikdo není bez finančních prostředků,“ řekl Juchelkův předchůdce v čele ministerstva Marian Jurečka (KDU-ČSL), který reformu dávek v minulém volebním období prosadil. Předseda klubu ODS Marek Benda označil odklad za nutný, byť jde podle něho trochu o alibi. Je velmi pravděpodobné, že se přepočet do začátku dubna stihne, uvedl. Hnutí STAN podle Pavly Pivoňky Vaňkové odklad chápe. Přechod na novou dávku je podle ní organizačně náročnější, než se původně předpokládalo. „Chceme pomoci přetíženým úřadům práce,“ řekla Hana Ančincová (Piráti).
Odklad změn v životním minimu na říjen Juchelka zdůvodňuje potřebou snížení administrativy. Pokud by se částky měnily dřív, musely by se upravovat informační systémy, víc by hrozily chyby a komplikovalo by to i orientaci klientů, stojí ve zdůvodnění.
Zdroj: Hospodářské noviny





