Úmrtnost na onkologická onemocnění nadále klesá

Ohlas má zpráva zmocněnce slovenské vlády Petra Kotlára o covidu. Zveřejnění jejího obsahu však musí odsouhlasit slovenský parlament. Zdá se, že jde však pouze o zkompilovanou směsici domněnek. A u nás sílí, zejména mezi tzv. alternativou, zprávy o zvýšení úmrtnosti na nádorová onemocnění po očkování proticovidovou vakcínou.

Včera jsme přinesli k tomu článek, dnes přetiskujeme podstatné části dalších.

Celková úmrtnost na onkologická onemocnění mezi muži i ženami podle výroční zprávy National Cancer Institute za rok 2024 od roku 2001 do roku 2022 neustále klesala, a to i během prvních dvou let pandemie onemocnění covid-19. U mužů se celkový výskyt nádorových onemocnění, měřený jako míra nových diagnóz, od roku 2001 do roku 2013 snižoval do roku 2021, kdy se ustálil.

U žen se celkový výskyt každý rok od roku 2003 do roku 2021, s výjimkou roku 2020, mírně zvyšoval. Podle vědců je pokrok ve snižování celkového počtu onkologických úmrtí z velké části výsledkem poklesu incidence a úmrtnosti na karcinom plic a několik dalších malignit souvisejících s kouřením.

K tvrzení, že po očkování vakcínami došlo k nárůstu úmrtí u nás i ve světě:

Z dat Českého statistického úřadu nevyplývá, že by v důsledku očkování proti covidu-19 došlo k jakémukoliv nárůstu počtu úmrtí. Zjevné jsou významné nárůsty počtu úmrtí na podzim roku 2020 (očkování proti onemocnění covid-19 bylo v Česku zahájeno až 27. prosince 2020) a poté už jen menší nárusty na konci roku 2021 a 2022, kdy Česko zasáhly další vlny covidu-19. V letech 2023 a 2024 se ale počty úmrtí vrátily na úroveň před pandemií.

Když se zaměříme na věkovou skupinu 15–44 let, ani zde není viditelný žádný výkyv v počtu zemřelých. Nepatrně více úmrtí do 44 let můžeme pozorovat v prvních týdnech roku 2021, přičemž plošné očkování pro tuto věkovou skupinu začalo až v květnu stejného roku. Od té doby se počty úmrtí mladých lidí drží na přibližně stejné úrovni, stejně jako před pandemií covidu-19.

Stejný vývoj počtu úmrtí můžeme sledovat také na datech platformy EuroMOMO, která shromažďuje týdenní údaje o úmrtnosti v celkem 19 zemích EU, Izraeli, Norsku, Švýcarsku a Spojeném království. Hlavní činností této platformy, která spadá pod dánský vládní Statens Serum Institut, je právě vyhodnocování, jestli ve spojitosti s chřipkou, pandemiemi a jinými onemocněními nedochází k nadměrné úmrtnosti.

V datech je viditelný nárůst počtu úmrtí na začátku pandemie covidu-19 na jaře 2020, poté v zimních měsících dvou následujících let. Žádný dlouhodobý nárůst úmrtí v době po plošném očkování však data až do dneška nepotvrzují.

Ve věkové skupině do 44 let také není viditelný žádný výkyv, který by mohl být způsobený očkováním. Počty úmrtí mladých lidí se drží dlouhodobě na přibližně stejné úrovni

Někteří publicisté tvrdí, že se zejména mnohonásobně zvýšil počet případů rakovin s velmi rychlým průběhem.

Je pravdou, že se v Česku mezi lety 2013 a 2023 výskyt zhoubných nádorů zvýšil o 18 %. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) zveřejnil poslední dostupná data z roku 2021, kdy počet případů zhoubných nádorů poklesl podle ÚZIS k tomu došlo „v důsledku změn v organizaci léčebné péče v souvislosti s pandemií COVID-19 a v důsledku vysokého počtu nadúmrtí v seniorní části populace během pandemie COVID-19“. Při pozorování celkového dlouhodobého vývoje incidence onkologických diagnóz lze ale zjistit, že od roku 1977 se množství odhalených zhoubných nádorů plynule zvyšuje každoročně téměř u všech typů rakovin. V Evropě jako takové už od roku 2010 do roku 2020 lze pozorovat nárůst počtu případů rakoviny o 3,5 % ročně.

Na svědomí to však nemá očkování proti covidu-19, ale například životní styl populace, a především její rostoucí věk. Narůstající věk dožití znamená, že více lidí se dožívá věku, kdy zpravidla dochází k diagnóze nejčastějších rakovinových onemocnění.

Jelikož k nárůstu počtu případů rakoviny dochází dlouhodobě a nikoli pouze od roku 2020, lze odvodit, že nejde o výsledek očkování vakcínami mRNA proti covidu-19.

Samotný pojem „rakovina s velmi rychlým průběhem“ zjevně odkazuje na další termín spojovaný s údajnými následky očkování proti covidu-19 – tzv. „turborakovinou“. Tento výraz nicméně odborná veřejnost neuznává a v odborné literatuře se nepoužívá.

Experti oslovení agenturou Reuters také upozornili, že neexistují důkazy o tom, že by vakcíny proti covidu-19 rakovinu způsobovaly. Zároveň zmínili, že v průběhu pandemie skutečně došlo k nárůstu počtu lidí, u kterých lékaři diagnostikovali rakovinu v pokročilejším stadiu. To je však podle nich způsobeno tím, že se během pandemie provádělo méně preventivních vyšetření. Nemoc tak u řady lidí byla odhalena až právě v rozvinutější, hůře léčitelné fázi, což někteří lidé mohou považovat za případy „turborakoviny“.

Primární zdroje: National Cancer Institute, Reuters, EuroMOMO, Český statistický úřad, ÚZIS