V České republice chybí důležité léky. Proč?
Léků, které u nás už několik měsíců chybí je víc a příčin je také víc. IDNES píše, že chybí léky na srdce, anitibiotika, oční a dětské léky a varuje, že jsme příliš závislí na Asii. Jít s receptem do lékárny se začíná podobat loterii. O tom, že některé léky nejsou, ačkoli náhrada za ně není, píše Vitalia.
Dřív lékárníci drželi zásoby léků na měsíc, dnes ví, že u některých položek se vyplatí mít je i na tři měsíce předem. Jejich dodávky jsou totiž nestabilní a žádné jednoznačné vysvětlení pro to často neexistuje. Které léky jsou aktuálně nedostupné a proč?
„Vracíme se zpátky před rok 1989 a držíme e tříměsíční zásoby, protože výpadky jsou časté a dlouhodobé, ačkoliv jde o základní, život zachraňující léky,“ říká vedoucí lékárník Ústavní lékárny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Lukáš Láznička.
Aktuálně pacienti pociťují například výpadek očních antibiotických kapek a masti Tobrex. Jde o léčivo, které se používá při bakteriálních infekcích povrchu oka, jakou je např. zánět spojivek. „Předepsala bych vám něco jiného, ale ani to nedostanete,“ krčí rameny dětská lékařka, kterou navštěvuje autorka tohoto textu se svými dětmi. „Napíšu vám ho, ale musíte zkoušet obvolávat lékárny. Co vím, tak ještě minulý týden měli několik balení v Nemocnici Na Homolce,“ dodává jedinou radu, která v současné situaci může pomoci.
I Tobrex hlásil výpadky již před několika měsíci. V minulosti chyběly na trhu opakovaně antibiotické masti Framykoin či Ophthalmo-Septonex. Tyto léky podle lékárníků chybí pravidelně, výpadky se ale lékárny naučily pokrývat tak, že nakoupí suroviny a masti lidem namíchají.
Dostupnost léku si může ověřit každý v Databázi léčiv na webu SÚKL (zadáte název léčiva a následně se podíváte do záložky Dostupnost), kde ústav zveřejňuje případné přerušení dodávek. Ty musí výrobce povinně hlásit. Tato cesta ale není zcela spolehlivá, protože do databáze se nepropisuje každý výpadek a ne vždy výrobce povinnost splní.
Informaci o tom, že lék na trhu chybí, můžete získat od lékaře, který vám jej předepisuje. Ani lékař ji ale nemusí mít, protože se ji nemusí dozvědět.
Místo, kde se o výpadku léčiva dozvíte zcela jistě, je lékárna. Ale ani lékárníci nemusí vědět, proč k výpadku došlo, jak dlouho potrvá a kdy lék opět bude na trhu.
Pokud lék chybí, můžete se poradit se svým lékařem, zda pro vás existuje jiná volba, kterou v lékárně seženete, a tento náhradní lék si nechat předepsat.
Pokud je lék nenahraditelný, musíte buď čekat (ale pozor, běžný recept má platnost 14 dnů), nebo obíhat či obtelefonovávat lékárny, zda jej někde přece jen nemají. U volně prodejných léků vám může pomoci internet a sortiment online lékáren, u léků na předpis zase to, že část lékárníků vidí do skladových zásob svých kolegů v jiných provozovnách. Tuto možnost serveru Vitalia.cz potvrdil například Michal Petrov, mluvčí sítě lékáren Dr. Max.
S výpadky se nepotýkají jen pacienti s recepty, léky chybí také nemocnicím. Například Actilyse. V injekční formě rozpouští krevní sraženiny, takže se používá u pacientů postižených akutním infarktem myokardu či cévní mozkovou příhodou například ve specializovaných tzv. iktových centrech. Jde tedy o lék zachraňující životy. Žádná náhrada za něj neexistuje.
Z informací od lékárníků a distributorů léčiv vyplývá, že se trh prakticky neustále potýká s nedostatkem různých léčiv. U části z nich se výpadky opakují. „V dnešní době jsou, bohužel, výpadky normální. Pokud je možnost generické záměny léku, je situace jednoduchá. Pokud ji pacient akceptuje, dostane lék jiného názvu, ale se stejnou účinnou látkou. Výpadky se ale týkají i léků, které jsou nenahraditelné a u nich pacientovi říkáme, že nezbývá nic jiného, než obtelefonovat či obejít více lékáren. Případně se spojit s lékařem a hledat takové řešení, aby terapie nebyla přerušena. Jen lékař může pacienta podle jeho zdravotního stavu převést na jinou účinnou látku či jinou aplikační formu,“ vysvětluje prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.
Lékárníci malou část těchto potíží dokáží obejít například tím, že lék pacientovi individuálně připraví. Jde to třeba u některých mastí. Zatímco dříve suroviny k jejich výrobě ve větším množství skladem nedrželi, opakovaná nedostupnost některých léčiv to změnila a nyní už se lékárny více předzásobují nejen některými léky, ale i surovinami na jejich výrobu přímo v lékárně.
Proč k výpadkům dochází a jak jim předejít, je velmi složité říci. Žádný jeden hlavní důvod neexistuje. To tedy znamená, že není snadné výpadkům předcházet.
Za výpadkem můžou být výrobní příčiny, tedy to, že léku nebylo vyrobeno dost nebo se nepotkal se spotřebou. Problémy s dodávkami se prohloubily v době, kdy se svět začal potýkat s pandemií nemoci covid-19. Ta mimo jiné přinesla potíže s přepravou zboží z Asie, kde se vyrábí značná část surovin i léčiv. A když už nechybí látky pro výrobu, mohou chybět suroviny, z nichž se vyrábí např. obal. Celosvětová krize žene ceny nahoru, válka na Ukrajině ještě více narušila dodávky např. papíru, a tak se může stát, že vyrobený lék musí čekat třeba na krabičku.
Navíc pokud je výroba léčiva či jeho důležité součásti soustředěna do jednoho či dvou míst ve světě, jakmile dojde k poškození výroby či výrobě chybné šarže, výpadek u účinné látky či léčiva je pak rozsáhlý a zasáhne řadu zemí.
Farmaceutické společnosti zase stále opakují, že úhradové stropy jsou v ČR nastaveny tak nízko, že část produkce raději světoví výrobci dodají jinam. Důvod je logický – v zahraničí mají z prodeje vyšší zisky.
Potíž nastává i v tom, že v době prudkého růstu cen ČR nemá žádný mechanismus automatické valorizace úhradových stropů, tedy maxim vyplácených za lék z veřejného zdravotního pojištění. Ačkoliv výroba a přeprava léku může být teoreticky nákladnější, obchodníci musí počítat se stejnými cenami a maržemi, které byly zafixovány třeba před lety při dohadování, zda lék bude hrazen z veřejných peněz, či nikoli.
Zdroj: Vitalia, iDNES
