V ČR výrazně přibude Alzheimerovy nemoci

Česká republika stárne. A se silnými ročníky, které se blíží k důchodovému věku, experti předpovídají strmý nárůst případů Alzheimerovy nemoci a dalších druhů demencí. Ty už v počátečních fázích představují vážná zdravotní rizika, zvláště pro ty pacienty, kteří se léčí s dalšími nemocemi. O tomto tématu pojednává V. Šprdlík.

Jak správně diagnostikovat a léčit pacienty s Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi, je obsahem nových doporučených postupů, které společně vypracovali neurologové, geriatři, psychiatři a praktičtí lékaři. Zveřejnit by je měli během několika týdnů. 

Alzheimerova nemoc podle dostupných dat postihuje zhruba 5 % populace ve věku 65 a více let. Každých 5 let se pak podle odborníků procentuální výskyt zhruba dvojnásobí – v 80 letech je tedy pravděpodobnost onemocnění až 30 %, v 90 letech přes 45 %. Nemoc více zasahuje ženy, přibližně dvakrát častěji než muže.

Počty pacientů s Alzheimerovou nemocí či jiným druhem demence dlouhodobě rostou – v Česku žije s demencí 140 000 lidí, z toho přibližně 60 % má Alzheimerovu nemoc. Podle současných odhadů bude v roce 2050 až o 30 % nemocných více. Hlavním důvodem je zejména stárnutí populace. 

„Riziko rozvoje demence se však můžeme pokusit alespoň snížit nebo oddálit. Řada studií v poslední době ukazuje, že nebezpečí vzniku demence výrazně zvyšuje neléčená hypertenze po 50. roku života. Významným faktorem je i nedostatečná společenská aktivita. Je tedy velmi zdravé chodit mezi lidi, aktivně se zajímat o dění kolem sebe, mít koníčky a neuzavírat se v nějaké své malé bublině,“ říká prof. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Včasná diagnóza je podle expertů klíčová, první impuls k ní přitom často vzejde z okolí pacienta, které zaznamená změny v jeho chování. 

„Typicky můžeme uvést seniora, který žije sám a už několik let se mu horší paměť – lidé v jeho okolí si problém uvědomí ve chvíli, kdy je začne obviňovat, že mu schovávají věci nebo se ho snaží otrávit a podobně. V takové chvíli je vhodné, aby se pečující obrátili nejlépe na jeho praktického lékaře, eventuálně na psychiatra, který může v prvé řadě realizovat diferenciální diagnostiku, určit příčinu psychických obtíží a zvolit správný léčebný postup,“ říká MUDr. Ing. Klára Knápková, psychiatrička z M&K psychiatrie, která se na doporučených postupech také podílela. 

Nejsnazší způsob prvotního vyšetření je podle ní návštěva v ordinaci praktického lékaře v rámci preventivní prohlídky. 

„Už nyní v našich ordinacích probíhá screeningové vyšetřování při preventivních prohlídkách u pacientů od 65 let věku. Pomocí jednoduchých testů prověřujeme, zda nejsou snížené jejich kognitivní funkce. Pacienti při testu dostávají mimo jiné za úkol zapamatovat si tři základní slova a zakreslit čas do ručičkových hodin. Pokud po vyšetření a provedeném testu máme u pacienta podezření na snížení kognitivních funkcí, zahájíme ihned další podrobnější vyšetření,“ říká MUDr. Astrid Matějková, členka výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. 

Podle lékařů se demence může zpočátku projevovat nenápadnými příznaky – například výpadky paměti. Již v tomto bodě pacientům škodí, zvlášť pokud se léčí s jinou chronickou chorobou. 

„Velmi často se setkáváme se situací, kdy člověk, který trpí pouze mírnou poruchou krátkodobé paměti, udělá chybu při užívání svých léků. To jej pak může snadno ohrozit na životě nebo vést k hospitalizaci,“ popisuje MUDr. Hana Vaňková, Ph.D., místopředsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP. 

Stárnutí populace bude podle expertů klást velké nároky na zdravotní péči. V roce 2035 by podle demografických výhledů mohlo v Česku žít přibližně 500 000 lidí ve věku 85 let a více. I proto jsou podle expertů klíčové nové doporučené postupy péče o pacienty s demencí. Ty v tuto chvíli experti finalizují a zveřejnit by je měli během několika týdnů. 

„Postupy jasně definují role, kompetence a dostupnost jednotlivých lékařských specialistů různých odborností a vymezují postup diagnostiky a léčby. Cílem je, aby nezáleželo na tom, k jakému specialistovi se pacient s demencí dostane jako k prvnímu. Všichni lékaři musí přesně vědět, co mají v případě diagnózy demence dělat,“ říká prof. Rusina.

Nové postupy také určí, kteří pacienti s demencí mohou zůstat v péči praktických lékařů a kteří by měli být v rukách specialistů z oblastí neurologie, psychiatrie nebo geriatrie. Vznik těchto doporučených postupů je podpořen z Fondů EHP/Norska 2014–2021.                                                                                                

Vojtěch Šprdlík

Zdroj: Helpnet