Zhasnou v lednu nemocnice? Jistota je pouze do konce roku

Po prázdninách, které se nesly především ve znamení schvalování nových plateb za státní pojištěnce a valorizačního mechanismu, se do popředí (a to nejen) zdravotnického dění tlačí inflační a energetická krize. Zejména energie se staly velkým tématem. O tom více Seznam Zprávy.

Nemocnice řeší poměrně dramatické problémy s budoucími dodávkami. Jde o velké cenové skoky, ale objevují se také ještě nedávno stěží představitelné zprávy o hrozbě úplného výpadku a „zhasnutí“ fakultních nemocnic.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek dokonce vsadil na udržení energetických dodávek do přímo řízených nemocnic svou ministerskou kariéru

Jedinou jistotou, kterou dnes mají fakultní nemocnice, je, že jejich zásuvky a vypínače budou fungovat do konce roku. Na silvestra ovšem vyprší dosavadní smlouvy s dodavateli a nové nejsou na obzoru.

Ekonomický náměstek motolské nemocnice Jiří Čihař minulý týden upozornil, že na přímo řízené organizace se – na rozdíl od domácností – nevztahuje institut dodavatele poslední instance poskytující jistotu dodávek i bez smlouvy s dodavatelem, byť třeba za vysoké ceny.

Letošní elektřinu pro své nemocnice poptávalo Ministerstvo zdravotnictví v tendru, který loni v březnu vyhrála společnost Veolia Komodity. Ta svými dodávkami pokryla samotné ministerstvo i 40 jeho podřízených organizací včetně fakultních nemocnic.

Podobné sdružené nákupy probíhaly s většími či menšími úspěchy zhruba od roku 2012. Obvykle je Ministerstvo zdravotnictví provázelo zprávami o tom, že meziročně rezort ušetřil na nové smlouvě pár desítek milionů korun, přičemž kontrakty dosahovaly objemů ve stovkách milionů.

V roce 2018 se naopak sdružený nákup stal terčem kritiky. V lednu nastoupil do úřadu Adam Vojtěch, a tak dlouho porovnával různé nabídky komoditních burz, až nakoupil elektřinu pro svůj rezort na rok 2019 velmi pozdě – v září roku 2018. Pozdní nákup znamenal vyšší cenu a nemocnicím stouply náklady na energie meziročně zhruba o 60 procent.

Burza je kamenem úrazu i letos při shánění nemocniční elektřiny na příští rok. Zdivočelé ceny na začátku roku zřejmě odradily ministerstvo od brzkého nákupu a teď už je pomalu pozdě.

„Ministerstvo zdravotnictví provádí a bude provádět pro všechny svoje organizace centralizovaný nákup. Prozatím žádný nákup na rok 2023 neproběhl. Postupujeme v souladu s doporučeními odborníků a v současné chvíli vyčkáváme na další vývoj na trzích s energiemi,“ řekl v srpnu Válkův mluvčí Ondřej Jakob.

Že by se ovšem ceny elektřiny na trzích do konce roku nějak zásadně zklidnily, se dá čekat jen stěží. Nemluvě o tom, že se krátí čas i na vypsání řádného tendru, do něhož se navíc v současné tržní situaci těžko někdo pohrne.

O poslední srpnové neděli vystoupil ministr Válek v České televizi u Václava Moravce a oznámil, že pokud fakultní nemocnice nebudou mít proud, „tak já nebudu ministr zdravotnictví“. To je na první pohled silné prohlášení, nicméně pokud by takový scénář skutečně nastal, bude mít většina lidí nejspíš úplně jiné starosti než to, kdo je nebo není ministr.

Podle Válka vláda „intenzivně diskutuje“ o tom, jak nemocnicím za čtvrt roku dodávky energií zajistit. Válek také prohlásil, že očekává návrhy řešení problému od svého vládního kolegy a šéfa průmyslu Jozefa Síkely.

O „vyčkávání na vývoj na trhu“ už v televizi nepadlo slovo, naopak je zřetelné, že elektřinu do nemocnic bude stát zajišťovat prostřednictvím nějakého krizového mechanismu. Jeho navržení Válek přehodil na Síkelu s argumentem, že na Ministerstvu zdravotnictví nemá odborníky na energetiku.

Nejblíže k realizaci má v tuto chvíli Síkelův koncept státního obchodníka s energiemi, který by sháněl elektřinu na trhu a dodával ji za nižší ceny veřejným institucím, ztrátu by sanoval stát z rozpočtu. Variantou je (právně jednodušší) vznik státní agentury s fakticky tímtéž posláním. I to je ale řešení v nejlepším případě na několik týdnů, v nichž bude dál panovat nejistota ohledně dalšího fungování velkých nemocnic.

Jasno podle Válka musí být do konce září. Na realizaci vybraného řešení, případných legislativních úprav či schvalovacích procesů na různých úrovních včetně například evropské notifikace, bude-li potřeba, tedy budou zbývat tři měsíce. Přehazování odpovědnosti za řešení z jednoho ministerstva na druhé v takové situaci nepůsobí úplně uklidňujícím dojmem.

Autor: Martin Čaban

Zdroj: Seznam Zprávy