Jak získat odpovídající příspěvek na péči, část 3.
V další části seriálu právničky Radky Pešlové se zabýváme tím, jak postupovat, když se v řízení o příspěvku na péči nedaří. Dozvíte se, jaký rozdíl je mezi námitkou a odvoláním, jak je správně napsat a kde hledat důkazy a argumenty. Také to, v jakých případech je lepší podat novou žádost a kdy už nezbývá jiná možnost než správní žaloba.
V minulém díle jste se dozvěděli, že je důležité znát podklady, ze kterých se rozhoduje. Už také víte, že se k těm nejdůležitějším dokladům dostanete na lékařské posudkové službě. A že pokud chcete v řízení uspět, nestačí se jen spoléhat, že to nějak dopadne, když vám třeba lékař nebo kamarádka řeknou: „Proč si nepožádáte, to vám určitě vyjde.“ A jak se říká – „spravedlnost není pro všechny“. Proto to není taková samozřejmost.
Ale co když jste si to přečetli pozdě a teď nevíte, jak z nepovedeného řízené ven, jak ho napravit anebo jak začít znovu?
Když už jste podali žádost, tak po proběhnutém sociálním šetření jste mohli zjistit, co je v něm napsané na úřadu práce. Pak byl osloven ošetřující (nejspíš praktický) lékař žadatele, tedy opečovávaného, a s jeho závěry, jím dodanými lékařskými zprávami a závěry sociálního šetření se popasoval posudkový lékař, proto se i s touto částí spisu můžete seznámit na posudkovém lékařství. Tím jsou zatím shromážděny potřebné doklady pro vydání rozhodnutí a v této chvíli úřad práce vyhotoví a zašle dopis. Může se jmenovat: „Vyrozumění o pokračování v řízení a o právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí“, „Vyrozumění účastníka správního řízení“ nebo „Usnesení“, kdy obsahem je určení lhůty pro dokládání podkladů pro účely řízení.
Je to dopis, kterým úřad práce říká: „Máme jasno, jaký vyjde příspěvek na péči. Pokud se vám to nelíbí, tak do toho ještě můžete nějak zasáhnout.“ Některé ÚP do tohoto dopisu přímo napíší, jaký stupeň příspěvku přiznává. Pokud do dopisu neuvedl, jaký stupeň vychází, je potřeba zajít na úřad práce a tuto informaci zjistit (někdy stačí zavolat, ale ÚP by to po telefonu sdělovat neměl, protože si nemůže ověřit, kdo volá). Pokud se vám závěry řízení líbí, není nic snazšího než se pochválit za dobrou práci a těšit se na rozhodnutí, které dojde doporučenou poštou, a pak také na výplatu, kterou by měl úřad provést následující měsíc, kdy by měl vyplatit přiznaný příspěvek zpětně ode dne podání žádosti. Bohužel ale někdy nemusí být člověk spokojený. S touto nespokojeností se můžete smířit a dál nic nedělat. Nebo se můžete rozhodnout, že ještě zkusíte něco změnit. Abyste mohli něco měnit, potřebujete zjistit, kde se přesně stala chyba. To zjistíte ve spisech (na ÚP a na posudkové službě).
K nahlížení do spisu před vydáním rozhodnutí ÚP už v dopise, kde vás upozorňuje „máme jasno“, stanovuje lhůtu 5 až 8 dnů (někdy pracovních, někdy kalendářních, každý úřad to určuje dle svého). Tato lhůta bývá často velmi šibeniční, zvláště když jsou v mezičase třeba vánoční nebo velikonoční svátky. Proto je dobré vědět, že můžete úřad práce písemně požádat o prodloužení této lhůty (tady to jde; u odvolací a žalobní lhůty to není možné): „Vážení, z důvodu krátkého času, kdy nejsem schopna si zajistit návštěvu lékaře, protože má nyní dovolenou, a současně se nemohu poradit se svým právníkem, který má taktéž dovolenou, vás žádám o prodloužení lhůty k vyjádření se k podkladům řízení do …“ (Doplňte datum, které se vám hodí – maximálně asi tak o 20 dnů delší.)
Do této lhůty je potřeba sepsat vyjádření („námitku“). Musíte zapomenout na pláč typu: „Celý život se starám a od státu jsem nikdy nic nechtěla. Přivedu vám postiženého na úřad a uvidíme, co na to řeknete.“ Nic z toho vám nepomůže získat příspěvek, ačkoliv se vám možná psychicky při psaní uleví.
Soustřeďte se na psaní, co z deseti životních potřeb (mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost) není zvládnuto. Vždy je potřeba popsat konkrétní nezvládnutí, jak by to vypadalo bez pomoci, a srovnat to s tím, jak to jinak zvládá zdravá osoba stejného věku. A musíte k tomu najít důkaz. Je to zásada: co tvrdím, to dokazuji. Ze stávajících dokladů to prostě posudkový lékař nepoznal, takže je potřeba jiný důkaz (nová zpráva, svědectví, fotografie apod.).
Po doložení „námitky“ se nad tím úřad práce a nejspíš i posudkový lékař ještě zamyslí a možná změní svůj závěr. Pokud nebývá doložen nový důkaz, ke změně závěrů častěji nedojde.
Ale pozor na malý chyták: občas pracovnice ÚP ujišťuje, že nechápe, jak mohl tak špatně posudkový lékař rozhodnout, že ona nás chápe, byla u nás a ví, že bychom měli mít nárok na vyšší stupeň příspěvku. Tady jde ale o zásadní pochybení dané pracovnice. Pokud ona sama má dojem, že závěr posudkového lékaře je chybný, nemá posílat dopis o pokračování v řízení a sama v duchu správní zásady „zjistit stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti“ si má s posudkovým lékařem začít vyjasňovat, co se jí nezdá. Mělo by to být asi tak, že dokud sama nedojde k tomu, že závěry jejího sociálního šetření (pokud by z něj dovozovala vyšší nárok) jsou chybné a pravdu má lékař, nebo lékař nedojde k tomu, že se zmýlil a uzná vyšší nárok, tak se řízení má vést uvnitř úřadu; maximálně by vás mohli přizvat k dalšímu dokazování (nové šetření, návrh na vyšetření, které situaci vyjasní).
Nedává smysl (ačkoliv se tak převážně děje), že pracovnice s řízením nic nedělá, a nakonec je to ona, kdo vydá rozhodnutí, se kterým tvrdí, že sama nesouhlasí.
Pokud se tak děje, je vhodné ji upozornit v textu „námitky“: „Vzhledem k odlišným závěrům sociálního šetření a závěrům posudkového lékaře žádám, aby před vydáním rozhodnutí úřad sám sladil probíhající postupy (sociální šetření a posouzení posudkovým lékařem) tak, aby o nich nebyly důvodné pochybnosti, příp. aby doplnil dokazování, aby bylo zřejmé, které z podkladů jsou zásadní a prokazují dané skutečnosti. Není možné, aby úřad zastoupen sociální pracovnicí měl vydat rozhodnutí proti svým závěrům v šetření, pokud sám nesouhlasí se závěry posudkového lékaře. K tomu přidávám své tvrzení o nezvládání základních životních potřeb a další důkazy, které by úřadu řízení a dokazování mohly usnadnit, aby byl přiznán … stupeň příspěvku na péči (zde doplníte své tvrdím a dokazuji).“
Úřad váš návrh projde, zváží, pravděpodobně o něm bude znovu jednat (a to i posudkový lékař). Mohli byste chtít, aby lékař opečovávaného viděl (ale nemusí být odborník na konkrétní nemoc a možná taky nic moc neuvidí v kanceláři bez přístrojů) a aby o věci rozhodoval jiný posudkový lékař, protože stávající se vám nelíbí, přijde vám zaujatý, nepohodlný apod. Bohužel je prací posudkového lékaře rozhodovat i tak, že se to nemusí líbit, a tak to není důvodem ho vyměnit. Ale pokud jsou v řízení opravdu velké chyby a nejasnosti, příp. opravdu dojde k velkým rozporům mezi pohledem úřednice a posudkového lékaře, může úřednice požádat o revizi posudku. Můžete ve své „námitce“ (vyjádření do řízení) o tuto revizi požádat také, ale není povinnost vyhovět.
Následuje opět možnost vyjádření k podkladům a případně další kolečko s tvrzením a dokazováním. Pokud je úřad / posudkový lékař ve svých závěrech neústupný, častěji bude už po druhém kolečku vydáno rovnou rozhodnutí, které nás nejspíš nepotěší (bude znít na nižší stupeň, než o který jste usilovali).
Před vydáním rozhodnutí anebo i po něm občas pracovnice radí, jak je vhodnější teď nic nepsat nebo ani pak nedávat odvolání a že je lepší za chvíli podat žádost novou. Případně i pomůže sepsat odvolání v duchu „odvolávám se v plném rozsahu“.
Ačkoliv možná pracovnice chce pomoci, dělá to tím nejméně vhodným způsobem a zřejmě nezná důsledky takové pomoci. Tyto důsledky nám mohou docela pěkně uškodit. Proto je důležité vše předem dobře zvážit.
Před rozhodnutím sice nemusíte podávat „námitky“ (vyjadřovat se do řízení), ale je zde větší a rychlejší možnost zvrátit řízení ve svůj prospěch a pro pozdější obhajobu to také vypadá, že se o řízení staráte, jste aktivní a pokud by snad mělo dojít až na žalobu, svědčí to o tom, že máte v řízení jasno a pořádek a opravdu řádně využíváte možných obranných prostředků a nečekáte až na soud.
Po rozhodnutí můžete podat odvolání, nebo nechat rozhodnutí nabýt právní moci a případně pak podat novou žádost.
Než se budu zabývat odvoláním, tak zmíním úskalí nové žádosti.
Zákon neukládá čas, jak dlouho čekat do podání nové žádosti. Obecně se doporučuje počkat asi tři měsíce, protože za tu dobu můžete získat nové zprávy o zhoršeném zdravotním stavu a vyšší závislosti na péči a posudkový lékař pak vychází z nových zpráv. Pokud podáte žádost hned, možná by se posudkovému lékaři dostaly do rukou totožné doklady a pravděpodobně by z nich udělal stejný závěr. Pokud s novou žádostí uspějete, dostane žadatel příspěvek jen od tohoto nového data (a nikoliv zpětně za původní řízení) a stejně tak pečující bude mít statut pečující osoby (např. pro potřeby zdravotního pojištění, zápočtu do náhradní doby pro potřeby důchodu) jen od podání (příp. přiznání) druhé žádosti. Naopak odvoláním můžete zvrátit původní řízení a výhody získat zpětně. Někdy se tvrdí, že odvolání trvá déle, a proto je dobré podat raději novou žádost. Není tomu tak vždy (je to kraj od kraje), ale jde o to, od kdy chcete finance. Pokud máte původní žádost podanou v lednu 2022 a v dubnu 2022 zatím příspěvek nezískáte, odvoláním, které může být rozhodnuto v září 2022, můžete zpětně získat výhody od ledna 2022. Pokud ale v květnu 2022 podáte novou žádost a v srpnu 2022 se rozhodne o příspěvku, můžete ho získat jen od května 2022. Volba je jen na vás a vašem odhadu.
Občas panuje obava podat odvolání, aby v odvolacím řízení nesebrali i to málo, co bylo přiznáno. To bohužel nelze vyloučit. Výjimečně se může stát, že by odvolací orgán našel takové chyby, že by situaci posoudil k vaší tíži. Pokud by to udělal, může to udělat dvojím způsobem. Buď vrátí věc úřadu práce a prakticky mu nadiktuje, že to má změnit – proti tomu se dá odvolat, což by ještě mohlo pomoci, příp. snížení/odebrání platí až po nabytí právní moci (nedělá se zpětně). Nebo rovnou rozhodne a to je horší. Zde je ještě obrana žalobou, což je opravdu na delší čas. Můžete samozřejmě podat i novou žádost (o zvýšení), ale stále není jisté, jak to pak dopadne. Ačkoliv se snížení děje – děje se to výjimečně. Píši to proto, aby vás to neodrazovalo.
Pokud se rozhodnete odvolat, doporučuji nevyužívat možnost nabízenou pracovnicí, že nám se sepsáním odvolání pomůže. Zkuste si odpovědět na otázku: „Ona mi vydá rozhodnutí, se kterým nesouhlasím, a já jí uvěřím, že by uměla napsat na sebe proti svému rozhodnutí kvalitní odvolání?“
Pokud použijete jen „odvolávám se v plném rozsahu“, tak úřad prozkoumá jen formality, a protože neví, co nám skutečně vadí, tak se tím nebude podrobně zabývat. Je potřeba opravdu rozebrat, co je špatně posouzeno (která životní potřeba), proč, kde je to lépe napsáno, jak se na to dívat… Není podstatné, jak se pečující staral, stará a jak je sedřený. Není třeba líčit historii nemoci a péči od narození, ale jaký stav je nyní. S tím si nejvíc zvládnete vyhrát sami nebo vám mohou pomoci v poradnách. Nejlépe víte, co nemocný bez pomoci nezvládne, jak se cítí ve srovnání se stejně starými, ale zdravými lidmi. Nejlépe dovodíte, který lékař to ví a popsal to do zprávy. Pamatujte na to, že například diagnóza diabetes, schizofrenie, autismus, roztroušená skleróza nebo demence jsou jedna věc, ale jak to dopadá do nezvládání péče o sebe sama, to je u každého jiné, a právě to je potřeba vědět a mít v důkazech pojmenováno. Chceme po posudkovém lékaři a úřadu, aby rozhodl mezi I., II., III. anebo IV. stupněm – nedává se všem jen ten nejvyšší. Posudkář čte a neměl by domýšlet nenapsané.
Odvolání podáváte úřadu, který rozhodnutí vydal, tedy úřadu práce. Lhůta pro podání je jen 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Pokud by dopis na poště ležel déle než 10 dnů, tak odvolací lhůta běží od desátého dne uložení. Úřad práce posoudí, zda odvolání vyhoví nebo ho postoupí MPSV. Na MPSV úřad práce pošle závěry z prvoinstančního řízení se svým vyjádřením, jak to vidí a proč odvolání sami hned nevyhoví.
V řízení o odvolání na MPSV se následně také doklady posílají k posouzení lékařům – ke komisi MPSV. I tito ve zprávách hledají, co opečovávaný zvládá/nezvládá. Chvíli to samozřejmě trvá, ale před konečným rozhodnutím odvolacího orgánu (MPSV) vám opět dojde dopis „Vyrozumění o pokračování v řízení a o právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí“. Můžete zde udělat to, co v řízení před úřadem práce, pokud se vám výsledek nelíbí: můžete nahlédnout do spisu (nezapomínejte na spis na posudkové komisi MPSV) a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí (podat „námitku“).
O namítání do řízení u odvolacího orgánu platí totéž, co u úřadu práce: „co tvrdím, to dokazuji“. Proti konečnému rozhodnutí MPSV se nedá odvolat – od té chvíle platí.
Pak máte možnost podat novou žádost (zde doporučuji chvíli počkat, pořádně projít všechny části spisu a získat lepší důkazy o neschopnosti opečovávaného se o sebe postarat).
Současně do dvou měsíců (dle § 72 zák. č. 150/2022 Sb., v platném znění) můžete podat správní žalobu ke krajskému soudu (v Praze k Městskému soudu). Podání žaloby je osvobozeno od soudních poplatků, nemusíte být zastoupeni advokátem, a kdybyste žalobu prohráli, MPSV neuplatňuje své náklady na vedení řízení.
Je třeba pamatovat na to, že soudce není lékař. Proto si zadá znalecký posudek ke komisi MPSV (ano, čtete dobře – k instanci, která rozhodovala u odvolání) a sám posuzuje, zda vás nekrátili na právech při dokazování, procesním postupu, zda dávají smysl slova, která jsou v rozhodnutí, zda je závěr úřadu srozumitelný, obhajitelný, přezkoumatelný, tj. zda je opravdu dobře odůvodněný nebo je to jen nesmyslný souhrn „vidíme to tak, a tak je to pravda“.
U soudu se nevede nové dokazování – soud vychází z toho, co napíšete v žalobě a co bylo součástí řízení před úřady. Proto s taháním „es z rukávu“ nečekejte až k soudu, ale uplatněte je u úřadu. Pokud soud vyhrajete, soud vám příspěvek nemůže přiznat, ale vytkne vady úřadu a vrátí mu věc k novému řízení. Pokud úřad vady napraví ve váš prospěch, můžete peníze a výhody pro pečujícího získat zpětně od původní žádosti. Bohužel někdy ani náprava nakonec nevede k přiznání příspěvku, a to je pak nutné další kolečko žaloby.
Mimo žalobu (resp. současně se žalobou) a novou žádost ještě můžete k původnímu řízení řešit přezkumné řízení nebo obnovu řízení jako mimořádný správní opravný prostředek, ale to už by bylo na další článek. A protože v těchto mimořádných prostředcích bývá ještě menší úspěšnost než v odvoláních a žalobách, doporučuji si spíš stávající řízení dobře připravit, než se spoléhat na mimořádné prostředky „co by kdyby, tak to ještě zkusím“.
Držím vám pěsti, abyste se kvalitně připravili a nepotřebovali opravné prostředky – ani správní a ani soudní, ani řádné a ani mimořádné.
Mgr. Radka Pešlová
Moravskoslezský kruh, Noviny Pečujeme doma č. 3/2022
Dodatek:
Od 1.1.2023 se změnilo řízení o příspěvku na péči. Dnes probíhá řízení takto:
- Podání žádosti
- Sociální šetření
- Získání vyplněného tiskopisu od ošetřujícího lékaře
- Výzva k doložení důkazů (ideálně lékařských zpráv) do lhůty minimálně 15 dnů. A tím stanovení tzv. koncentrace řízení.
- K NOVÝM DŮKAZŮM DÁLE NEBUDE PŘIHLÍŽENO
- Závěr posudkového lékaře nebo nelékařského zdravotního pracovníka nyní v rámci Institutu posudkového lékařství
- Výzva k možnosti nahlížení do spisu a možnosti se vyjádřit dle § 36 správního řádu k podkladům rozhodnutí.
- Kvůli bodu 4. často tvrdí úředníci na úřadu práce, že již není právo dát vyjádření („námitku“).
- Toto tvrzení ÚP je zavádějící a de facto lživé. I nadále je právo podat vyjádření (dle § 36 správního řádu), ale:
- Pokud doložíte nové zprávy (důkazy), k těm se přihlížet primárně nebude, dokud to někdo neprosoudí a nebude připuštěno dodat i v tomto čase zprávy/důkazy, které nebylo možné získat dřív (jak se tomu stalo v minulosti u odvolacího a žalobního řízení).
- Máte ale plné právo napadat procesní nesrovnalosti v řízení, tj. můžete např. říci, že je něco konkrétního napsaného v sociálním šetření a něco konkrétního v dříve doložených lékařských zprávách a není tak jasné, proč posudkové lékařství udělalo jiný závěr. Znamená to, že nedodáváte nic nového, ale upozorňujete na chyby v postupu. A tím se rozhodně správní orgán před vydáním rozhodnutí musí zabývat. Pokud se tím zabývat nebude – je to procesní vada a v odvolání pak pište, že se správní orgán nevypořádal se vznesenými námitkami.
Předchozí díly seriálu o příspěvku na péči:
