pečuj doma

Možnosti péče doma a z čeho ji hradit

23.1.2023

Velmi často se setkáváme s potřebou dožít doma, léčit se ve svém prostředí, nechat se opečovávat svými bližními namísto zdravotnickým personálem, případně i jako rodinní příslušníci chceme mít svého blízkého ve své domácnosti a nikoliv daleko.

V současnosti, kdy jsou v nemocnicích omezovány návštěvy a my svého blízkého a on nás, po nějakou dobu nemůže ani pohladit, nabývá potřeba se léčit v domácím prostředí ještě více na síle. Mnozí by o léčení v domácím prostředí stáli, ale bojí se ho. U rodin nemocného to jsou často obavy, že nebudou mít potřebnou kvalifikaci na danou pomoc, že nezvládnou fyzicky náročné úkony, že budou muset zůstat doma bez prostředků, protože bude nutné obětovat svoji práci na úkor péče.

Všechny tyto obavy jsou často velmi opodstatněné. Bohužel ale málokdy je poskytnuta taková podpora, aby byly obavy rozptýleny. V tomto článku si klademe za cíl upozornit na možnosti, které v současnosti jsou, aby péče v domácím prostředí mohla probíhat a aby rodinu netrápily existenční a zdravotní problémy plynoucí z náročnosti péče. Vše záleží na tom, o koho a jak dlouho se chceme, případně potřebujeme starat. V lehčích případech, kdy náš blízký onemocní, případně je hospitalizovaný a bude propouštěn domů, ale potřebuje krátkodobě pomoc druhé dospělé osoby, tak můžeme s takovým člověkem zůstat doma. Pokud je pečující současně zaměstnancem (pracujícím na pracovní smlouvu, nikoliv dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti), má možnost si od lékaře opečovávaného nechat vypsat tiskopis „Rozhodnutí o potřebě ošetřování“ a ten předat svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel doplní potřebné údaje a spolu s potvrzením účetních údajů (průměry, vyměřovací základ) zašle tento doklad na správu sociálního zabezpečení. Ta pak do třiceti dnů vyplatí ošetřovné způsobem, který si zaměstnanec v tiskopise zvolil (nejčastěji výplata na účet).

Ošetřovné (dříve známé jako OČR – ošetřování člena rodiny) náleží jen, pokud pečujeme o nemocného, který je naším potomkem, rodičem, manželem, registrovaným partnerem, sourozencem, nebo osobou, se kterou současně bydlíme. Výplata ošetřovného je u dospělých osob maximálně 9 dnů (u dětí, pokud jsme současně osamělým rodičem, tak maximálně 16 dnů). Po dobu tohoto ošetřovného musí zaměstnavatel omluvit naši nepřítomnost v práci. Pokud by se ale péče protahovala (ne každá nemoc se vyléčí za 9 dnů), pak zaměstnavatel musí omluvit naši absenci po delší období, ale za tyto dny nad 9 kalendářních dnů (u osamělých rodičů nad 16 dnů) již nenáleží výplata od správy sociálního zabezpečení. Jinak řečeno – můžeme být doma, ale bez peněz.

Někdy potřebujeme opečovávaného spíš zdravotně vyšetřit a pak hlídat a pomoci mu pravidelně brát léky, poskytnout ošetření, základně rehabilitovat, ale nutně bychom s ním kvůli tomu nepotřebovali být celý den doma. Můžeme mít i strach, že když s ním jsme doma, že tyto zdravotnické úkony nezvládneme, že je ošetřování nemocného na nás příliš složité (např. aplikace injekcí, převazy).

Ze zdravotního pojištění je hrazeno komplexní posouzení zdravotního stavu pojištěnce v jeho prostředí nebo cílená kontrola pojištěnce v domácím prostředí praktickým lékařem. Následně praktický lékař může předepsat ošetřovatelskou intervenci jednoduchou v domácím prostředí nebo komplexní péči o ošetřovatelsky náročné nebo nepohyblivé pojištěnce v domácím prostředí.

Z dalších úkonů, na které je právo, je dobré připomenout, že lze i 2× ročně u dětí do 15 let a 1× ročně u dospělých uhradit lékaři rozhovor s rodinou a bez časového omezení je právo na edukační pohovor lékaře s nemocným či rodinou. Dále máme právo na návštěvu fyzioterapeuta, všeobecné sestry, sestry pro péči v psychiatrii, dětské sestry a porodní asistentky a též na návštěvu psychiatra, klinického psychologa ve vlastním sociálním prostředí pacienta. Tohoto se dá využít u osob s demencí, které nejsou schopny si pohlídat dávkování léků, u osob se schizofrenií, kde je také velmi důležité nastavení preventivní či udržovací léčby. Mnoha lidem po centrální mozkové příhodě nebo při ochrnutí může naopak pomoci základní fyzioterapeutická péče.

Překážkou využití tohoto práva bohužel může být někdy i nedostupnost zdravotní péče v bydlišti pacienta a případně neochota lékařů. Neochotu lékařů jde ovlivnit osobním jednáním, písemnou formou, případně přes stížnosti na nadřízeného lékaře, krajský úřad – zdravotní odbor, zdravotní pojišťovnu a na lékařskou komoru. Tady nejspíše půjde o případ od případu a možná pomůže i změna lékaře. Nedostupnost zdravotní péče by ale mohl být hůře odstranitelný problém, proto Ministerstvo zdravotnictví zřídilo formulář stížnosti na nedostupnost zdravotní péče https://nedostupnapece.mzcr.cz. Na stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny lze také ověřit dostupnost zdravotní péče (https://www.vzp.cz/poskytovatele/dostupnost-zdravotni-pece) a případně máme možnost zdravotní pojišťovnu kontaktovat a ona by nám měla pomoci dostupného lékaře vyhledat.

Ve spojitosti se zdravotní péčí nezapomínejme i na možnost předepisování přepravy sanitním vozem k ošetření a z ošetření, které nám může značně ulevit v péči o našeho nemocného. Více zde: https://www.vzp.cz/poskytovatele/informace-pro-praxi/poradna/preprava-pacienta-vozidlem-zdravotnicke-dopravni-sluzby.

Někdy nám nestačí ani krátkodobá péče nebo poskytnutí zdravotní péče a potřebujeme našemu nemocnému poskytnout celodenní přítomnost a péči. Pokud sami nechceme po nějakou dobu tuto péči poskytovat, je dobré zvážit spolupráci s profesionálními poskytovateli sociální péče. Tím jsou dle zákona o sociálních službách právě poskytovatelé sociálních služeb. Vhodnou sociální službu by si měl zvolit podle svých potřeb opečovávaný, případně mu můžeme s výběrem pomoci (výběr zde: https://www.mpsv.cz/web/cz/socialni-sluzby-1). V sociálních službách pracují vzdělaní pracovníci s uměním jednoduššími postupy zvládnout složitější péči. Např. než se laikovi podaří okoupat svého opečovávaného rodinného příslušníka, je schopen si u toho zmáčet koupelnu, strhnout záda a vytvořit modřiny opečovávanému. Pracovníci v sociálních službách ale mají nacvičené postupy šetřící nejen jejich čas a zdraví, ale i právě zdraví opečovávaného. Je možné se buď techniky učit (např. zde: https://www.mskruh.cz/videa/) anebo využít profesionální poskytovatele péče. Lze také kombinovat péči vlastní s péčí profesionální.

S tímto bychom neměli zapomínat ani na možnost ulehčení si práce (a zachování zdraví) využitím kompenzačních pomůcek, jejichž seznam najdeme v příloze zákona o zdravotním pojištění. (Zákon je dostupný na https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-48#prilohy a metodika číselníku VZP s podrobněji pospanými nároky na pomůcky na http://www.vzp.cz/poskytovatele/ciselniky/zdravotnicke-prostredky.) Některá postižení jde kompenzovat v domácím prostředí také za pomoci pořízení zvláštní pomůcky, na kterou nám může přispět Úřad práce. Seznam pomůcek můžeme najít v příloze zákona č. 388/2011 Sb., v platném znění (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-388#prilohy).

Další možnost, jak se doma starat o našeho opečovávaného, je v případě, že je lékařem zdravotnického zařízení při hospitalizaci podmíněno propuštění z nemocnice do domácího léčení osobní péčí druhé osoby. Jinak řečeno, když náš rodinný příslušník skončí v nemocnici a domů ho jsou lékaři ochotni propustit jen s podmínkou, že tam nebude sám, tak máme často „nůž na krku“ jak ze dne na den zanechat práce a začít se starat.

Krátkodobě (na dobu až 90 dnů) existuje sociální dávka nemocenského pojištění, která se nazývá dlouhodobé ošetřovné. Mají na ni nárok jak zaměstnanci, tak podnikatelé, kteří mají hrazené nemocenské pojištění (v rámci sociálního pojištění).

Důležité je si dát pozor na základní podmínky:

  • nemocný, o kterého se po propuštění z nemocnice budeme starat, musí chtít naši péči.
  • péči musí předepsat ošetřující lékař z nemocnice buď v den propouštění z nemocnice nebo pak do 3 pracovních dnů, když mu podáte žádost, ale musíte se vejít maximálně do 8 kalendářních dnů po ukončení hospitalizace. K později podané žádosti se nebude přihlížet;
  • pobyt v nemocnici musí trvat alespoň 4 dny;
  • výjimkou, kdy nemusí být opečovávaný v nemocnici, ale přesto by mohl vzniknout nárok na ošetřovné, je období, kdy ošetřující lékař určí u nemocného, že jde o inkurabilní stav, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí. O vzniku potřeby dlouhodobé péče rozhodne na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby určené ošetřovanou osobou ošetřující lékař, který pro inkurabilní stav poskytuje ošetřované osobě zdravotní služby;
  • doporučovaná péče v domácnosti musí být alespoň na 30 dnů (při krátkodobém ošetřování by šlo čerpat „běžné“ ošetřovné);
  • pečující musí svoji nepřítomnost v zaměstnání oznámit zaměstnavateli a ten má možnost sdělit vážné provozní důvody a zaměstnance na dlouhodobé ošetřovné „nepustit“. (Dle § 191a zákona č. 262/2006 Sb.: Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.) Dříve platilo, že musí zaměstnavatel s nástupem dát souhlas, což často komplikovalo pečujícím situaci, protože zaměstnavatel, který nebyl aktivní, souhlas nevydal, tak poté nebyl nárok na dlouhodobé ošetřovné. Nově se souhlas zaměstnavatele předpokládá automaticky, ale kdyby zaměstnavatel písemně protestoval, tak zaměstnanec nemá svolení a tím ani nárok na dlouhodobé ošetřovné. O to, zda zaměstnavatel má opravdu vážné provozní důvody pro neomluvení nepřítomnosti zaměstnance v práci, by mohl zaměstnanec a zaměstnavatel vést soudní spor (je zde sice vysoká pravděpodobnost, že by zaměstnanec vyhrál, ale je to rozhodně dlouhé řízení, které nepomůže v daný okamžik vyřešit ani péči a ani finanční zajištění pečující osoby);
  • zaměstnání (kde došlo k odvodu na sociálním pojištění) pečující osoby musí před zahájením péče trvat alespoň 4 měsíce a u podnikatele musí jít o 3 měsíce účasti na nemocenském pojištění;
  • pečující osoba musí být k opečovávanému ve vztahu manželském, registrovaně partnerském, příbuzným v linii přímé nebo sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc, nebo manžel/partner těchto osob, druhem, družkou nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. U „vyženěných vztahů“ druha a družky a osob v domácnosti je třeba mít shodné místo trvalého pobytu.

Samotná péče pak probíhá v domácím prostředí (můžeme k tomu využívat domácí péči, sociální služby, převozy sanitním vozem atd.) a stát v rámci nemocenské dávky dlouhodobé ošetřovné platí nepřítomnost v práci jen maximálně 90 kalendářních dnů a jen dny, kdy tato péče trvala (např. pokud pečujeme, ale třeba jsme na dva dny museli na školení a v té době pečoval někdo jiný, tak za tyto dva dny se dlouhodobé ošetřovné nevyplatí, ale ani se o tuto dobu neprodlužuje celkových 90 kalendářních dnů).

Výplata dlouhodobého ošetřovného se hradí až do jednoho měsíce následujícího po dni, v němž byl stanovený doklad pro nárok na výplatu dávky doručen okresní správě sociálního zabezpečení. Jinak řečeno, až zaměstnavatel dodá na OSSZ správně doklady, tak pak ještě můžete čekat na výplatu skoro měsíc. Pro jistotu doplňujeme, že zaměstnavatel posílá na OSSZ doklady až po výplatním termínu, tj. pokud v září budete na dlouhodobém ošetřovném, tak doklady zaměstnavatel pošle až třeba 15.10. (za září) a výplatu dlouhodobého ošetřovného tedy dostaneme až do 15.11., což může v rodinném rozpočtu způsobovat značné problémy – je tedy potřeba s tímto zpožděním počítat a mít finanční rezervu.

Dlouhodobé ošetřovné nejde řetězit (tak že bychom střídáním pečujících čerpali 90 dnů na jednoho pečujícího, pak 90 na druhého atd.). Současně pečující nemůže pečovat 90 dnů o jednoho příbuzného a pak o druhého dalších 90 dnů. Nárok na další dlouhodobé ošetřovné může vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při téže potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného. Na péči o jednoho nemocného se můžeme s někým dalším střídat (a to i opakovaně), ale výplata dávky náleží vždy jen 1×.

Pokud by vznikaly nějaké další dotazy ohledně dlouhodobého ošetřovného, je důležité zjišťovat odpovědi na správných místech. Jediný, kdo je oprávněn odborně poradit a zodpovědět dotazy, je pracovník okresní správy sociálního zabezpečení. Pečující mají často tendenci se dotazovat lékařů, ale jejich role je léčit, a ne znát sociální dávky. Jejich odpovědi mohou znít sice přesvědčivě, ale nemusí být správné (tak jak je napsané v zákoně), proto si je opravdu aktivně a nejlépe hned ověřme.

Dlouhodobé ošetřovné je poměrně novější dávkou a mohlo by se stát, že v některých nemocnicích ještě neměli případy, že by k tomu něco vyplňovali. Mohlo by se stát, že budeme omylem odesláni za praktickým lékařem, že nemocnice nebude vědět, kde vzít tiskopis, nebudou ochotni se věnovat vyplnění tiskopisu atd. Zde je nutné poznamenat, že o svá práva se často musíme postarat sami, a umění si věci vyřídit nezvládá každý. Náprava opožděně je ale často promlčená, nemožná anebo velmi složitá, když se k tomu potřebujeme starat o nemocného. Proto je dobré neodkládat papírování na později.

Pokud by nám k péči nedostačovalo jen 90 dnů, ale bude nám jasné, že půjde o péči rozhodně delší (ne-li trvalou), je dobré se zajímat i o příspěvek na péči (z dávek Úřadu práce). Více se o něm dozvíte např. zde:

Pro úplnost ještě uvádíme, že u osob, které v průběhu naší péče z vážných zdravotních důvodů odcházejí a my s jejich životním odchodem potřebujeme pomoci, podpořit a zvládnout náročnou péči posledních dnů, je dobré kontaktovat také pomoc služby domácí/mobilní hospicové péče. Profesionalita zdravotníků a sociálních pracovníků ulehčila poslední dny umírajícího už mnoha rodinám. Kontakt lze vyhledat ve vaší lokalitě na internetu nebo ho získat v nejbližší nemocnici, se kterou je zpravidla takovýto hospic propojen.

Péče může být náročná, péče může být posledním darem opečovávanému, ale péče by neměla být destruktivní ani pro pečujícího a ani pro opečovávaného. K pohodové péči je často potřeba sílu a úředních znalostí. Snad jsme vám tímto článkem pomohli alespoň v tom druhém…

Mgr. Radka Pešlová

Videa o aktivizaci seniorů a dlouhodobě nemocných z naší tvůrčí  dílny.
Hovory L. Vencálka s M. Klapetkem a J. Štěpaníka s P. Jemelkou o etice ve zdravotnictví.
A z čeho ji hradit? Přečtěte si zevrubný informační článek Radky Pešlové, aktualizovaný pro rok 2023.
Pročtěte si naše noviny Pečujeme doma. Další číslo je na webu.

Články

INFO: Máme penicilin ze Slovenska, situace je momentálně o něco lepší

29.1.2023 Očekávání lékárníků i lékařů týkající se penicilinových antibiotik z ciziny se naplnilo. Do většiny nemocničních i privátních lékáren distributoři léčiv poprvé dodali dva druhy jednoduchého penicilinu, jehož dovoz ze Slovenska zajistilo ministerstvo zdravotnictví. Jde o V penicilin s označením na krabičce V PNC o síle 500 nebo 750 miligramů. více...

PTÁTE SE: Může maminka doplácet pobytovou službu z úspor?

28.1.2023 Mé mamince nedostačuje příjem na úhradu domova pro seniory. Má však úspory, je možné vzniklý nedoplatek hradit z těchto úspor? Chtěla by si ho hradit sama, ale bylo nám řečeno, že může pouze rodina.
ODPOVĚĎ
Co se týče úhrady za sociální služby, zde je situace trochu složitá. Na jedné straně více...

ZPRÁVY: Poradní orgán ombudsmana upozorňuje…

27.1.2023 Na Noci důstojnosti jsme připomněli tragický osud Doroty Šandorové, kterou před dvěma lety usmrtil pečovatel. Minulý rok na systematické návštěvě Domovu pod lípou pracovníci Kanceláře ombudsmana objevili a museli nahlásit závažná zjištění. A ombudsman kvůli špatnému zacházení s klienty podal na tento domov poté trestní oznámení. více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Nadace ZDRAVÍ PRO MORAVU
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.