pečuj doma

Opatrovník o opatrovaného současně pečuje. Jak to právně vyřešit

28.12.2023

Při výkonu opatrovnictví dochází k právnicky komplikovaným situacím. Například když o opatrovaného jeho opatrovník současně pečuje. Nebo když žijí ve společné domácnosti a opatrovaný by měl na její chod přispívat. Všechna úskalí a varianty řešení objasňuje Mgr. Radka Pešlová, která dodává i jeden důležitý vzor smlouvy.


Velmi často se stává, že opatrovaný, který potřebuje pomoc, pobírá důchod, příspěvek na péči a příspěvek na mobilitu. Jeho opatrovník ustanovený soudem pro něj dělá mnoho a současně je pečující osobou, ale přitom nemá vlastní příjem.

Setkáváme se často s mylnou představou, že příspěvek na péči slouží k doplácení léků, úhradě nákladů spojených s bydlením opatrovaného (opečovávaného) a podobně a že je sobecké, kdyby jej přijímal pečující za svou práci pro opečovávaného. Příspěvek na péči je sice příspěvkem opatrovaného, ale jde o účelovou sociální dávku a měla by z něj být hrazena výhradně péče o něj samotného. Náklady na péči mohou být i vyšší, než je samotný příspěvek, potom by dokonce mohla být hrazená i z jiných zdrojů. (Výjimkou jsou pobytové sociální služby, kde se hradí péče jen do výše příspěvku na péči, nebo u týdenního stacionáře do jeho poměrné části).

Pokud je z příspěvku na péči hrazena pečujícímu jeho práce, je to přesně podle smyslu zákona a pak je také jedno, jak s takovou mzdou pečující naloží a až na výjimky[1] se z toho nikomu nezodpovídá. Prostředky může použít třeba na úhradu nákladů společné domácnosti nebo z toho spořit na svou dovolenou. (Například: Rodič pečuje o dítě se zdravotním postižením. Příspěvek na péči rodič většinou použije pro sebe i dítě. Ale teprve až opečovávané dítě zaplatí za péči rodiči, podle svého rozhodnutí rodič částku spotřebuje.)

Pokud o využití svého příspěvku a najmutí si pečující osoby rozhoduje sám opečovávaný, pak je vše v pořádku.

Konflikt zájmů[2], který je nutný řešit, nastává, pokud pečující je současně opatrovník a za opečovávaného jako opatrovník rozhodne, že najme na péči sám sebe a určí sám, kolik si zaplatí, jakou péči, v jakém rozsahu a kvalitě opečovávanému opatrovanému poskytne. Nikdo v tomto případě nemůže totiž řešit, zda si platí málo nebo moc, nikdo nehodnotí, resp. nekontroluje, co by pro opatrovaného bylo vhodnější a zda kvalita péče opravdu odpovídá potřebám opečovávaného.

Opatrovník a současně pečující je proto v kolizi dle § 460 občanského zákoníku, ačkoliv je pravděpodobné, že jako opatrovník chce pro svého opatrovaného to nejlepší (typicky tomu tak bývá u rodičů pečujících o své dospělé dítě), tak o svém „jmenování do funkce“ pečujícího nemůže sám rozhodnout. Zákon (o sociálních službách) nevyžaduje, aby mezi opečovávaným a pečujícím, pokud jde o osoby blízké, byla uzavřena písemná smlouva (o péči), ale nějaká dohoda (byť ústní) o péči by zde měla být. Pokud by opatrovník měl sám o sobě rozhodnout, že bude pečující a bude si platit prostředky za péči, nemůže s opečovávaným uzavřít, byť ústně, dohodu o péči – za sebe na straně pečujícího a na druhé straně za opečovávaného jako jeho opatrovník. Pro tuto situaci je nutné, aby soud ustanovil kolizního opatrovníka (na žádost řádného opatrovníka).

Některé soudy při telefonické konzultaci odrazují od ustanovení kolizního opatrovníka, tvrdí, že to není potřeba, že to může opatrovník vyřešit sám a že dostačuje dát jen zprávu v ročním vyúčtování. Nebo případně požadují jen schválení právního jednání, tj. sepsání dohody o péči (za sebe jako pečujícího opatrovníka a za opatrovaného jako opečovávaného) a tu v rámci návrhu na schválení právního jednání schválí.

Zde si dovoluje autorka článku pochybovat o právní jistotě obou řešení (oznámení jen ve zprávě soudu, schvalování soudem), neboť nemusejí založit platné právní jednání, které by do budoucna ochránilo majetek opatrovníka. Možná jsou některé soudy, spíše než snahou o právní řešení, vedeny snahou o ulehčení své práce nebo snad i neznalostí platnosti právních jednání. Proto zmíněná řešení autorka pro tyto případy nedoporučuje.

Autorka chce motivovat opatrovníky k podstoupení často pouze byrokratického kroku, který soudy příliš nepreferují, pro jejich budoucí ochranu (opatrovaného i opatrovníka). Protože opatrovník má za osobní péči o opatrovaného dostat zaplaceno (třeba z příspěvku na péči). Takový příspěvek je pak příjmem opatrovníka (obdoba mzdy) a opatrovník si z něj může šetřit. Na tuto úsporu nemají právo třeba dědicové po úmrtí opatrovaného. Nebo nemohou ostatní hamižní příbuzní namítat, že opatrovník se obohacuje.

Kdyby opatrovník neučinil byrokratické zajištění a oddělení příspěvku od svých úspor, neměl oddělené příjmy a příspěvek na péči opatrovaného k němu chodil dokonce přímo na účet bez dalšího podkladu, je to porušení § 1 414 občanského zákoníku (oddělené prostředky správce a spravovaného) a po smrti opatrovaného by mohl notář tyto úspory považovat za prostředky, které mají přijít do dědictví, protože jde o majetek opatrovaného a za péči nebylo hrazeno podle platné dohody. Byť samotný příspěvek na péči není předmětem dědictví, nemusel by opatrovník tyto příjmy obhájit jako své. V čase bolestivého odchodu, únavy a zařizování citlivých záležitostí, bývá složité vést ještě navíc právní spor s notářem, proto je vhodné situaci řešit předem.

Jak na to?

Opatrovník by měl podat Návrh na ustanovení kolizního opatrovníka dle § 460 občanského zákoníku, v platném znění na opatrovnický soud (tj. soud I. stupně, který běžně rozhoduje o opatrovancových záležitostech). Vzor k přizpůsobení podle vaší situace:   

V souladu s § 460 občanského zákoníku, v platném znění jako opatrovník navrhuji v kolizní situaci ustanovit opatrovanému kolizního opatrovníka.

Jako matka, pečující osoba a současně opatrovník nemohu sama (za opatrovaného) se sebou uzavřít dohodu o péči (a to ať ústní nebo písemnou) a současně si (za syna) sobě určit pravidla péče a výši úhrady za péči a taktéž kontrolovat se (za syna), jak péči provádím, proto žádám o ustanovení kolizního opatrovníka dle § 460 občanského zákoníku, v platném znění pro oblast sjednání smlouvy o péči, jejích změn, kontrolu péče, úhradu za péči a případně ukončení péče (výpověď smlouvy) mezi opatrovaným synem ... a opatrovníkem matkou ... .

Jako kolizního opatrovníka navrhuji osobu ..., nar. ..., kontakt ..., která má s opatrovaným přátelský vztah a je schopna řádně hájit v této záležitosti jeho práva.

Pokud ve Vašem okolí není nikdo, kdo by mohl být kolizním opatrovníkem, uveďte:

Jako kolizního opatrovníka nemohu navrhnout žádnou osobu, která by byla schopna řádně hájit opatrovancova práva v této záležitosti, proto ponechávám výběr kolizního opatrovníka plně na soudním rozhodnutí.

Když soud kolizního opatrovníka ustanoví, může být podepsána dohoda o péči (vzor dohody ke stažení). Na jedné straně podepíše opatrovník (jen v pozici pečujícího) a na druhé straně bude opečovávaného opatrovaného zastupovat kolizní opatrovník.

Následně by měla probíhat výplata příspěvku na péči na účet opatrovaného, kde je jako disponent uveden opatrovník. Lze pak zadat trvalý příkaz, kdy bude částka ve výši příspěvku (nebo jiné částky sjednané v dohodě) přeposílána na vlastní účet opatrovníka. Na účtu opatrovníka (resp. pečující osoby) si pak pečující může tvořit rezervu, úspory nebo jakýmkoliv volným způsobem s přijatou částkou nakládat.

Nemělo by dojít k uvedení účtu opatrovníka přímo u úřadu práce, protože stále by prostředky notář mohl považovat za prostředky opatrovaného – i když s podepsanou dohodou (přes kolizního opatrovníka) by bylo již jednání s notářem a dokazování, komu prostředky patří, snazší.


Pokud by ale na účet byl naveden ještě i důchod opatrovaného, už by to bylo zase složitější.

Prostředky, úspory i platby měly probíhat na účtu opatrovaného a to, co se dostane na účet opatrovníka, už by mělo být výhradně pečujícího opatrovníka. Dochází tím i k naplnění právního požadavku oddělené správy majetku správce a spravovaného.

Další kolizí by mohlo být, kdyby opatrovník určil, že se opatrovaný bude spolupodílet na nákladech rodinné domácnosti, nebo hůře, na nákladech domácnosti opatrovníka, kterou jako opatrovaný užívá, ačkoliv k ní nemá třeba vlastnický vztah.

Nejde o to, že by se neměl opatrovaný podílet na nákladech domácnosti, ale že opět dohoda o úhradě nákladů, kdy opatrovník za opatrovaného určí, jakou částkou si bude z jeho příjmů přispívat na svou domácnost, nemusí být vždy možná bez kolizního opatrovníka. Stejně tak, pokud opatrovník je současně manželem a rozhoduje o nakládání s většími částkami ve společném jmění manželů. I zde by mohlo dojít ke kolizi zájmů a bylo by nutné pro dané jednání ustanovit kolizního opatrovníka.

Nicméně úhrada nákladů domácnosti a nakládání ve společném jmění manželů nebudí toliko sporu, ale naopak budí velkou nevoli soudů, že musí řešit každodenní potřeby opatrovaného, které by ale měl primárně řešit opatrovník.

Zde se obecně doporučuje vyplácet důchod na samostatný účet opatrovaného a opětovně, např. trvalým příkazem zadá disponent opatrovník úhradu nákladů domácnosti ve spravedlivém poměru (náklady na domácnost děleno počet členů v domácnosti). Tyto náklady se obhajují v souladu s dobrými mravy tak, aby nedošlo k bezdůvodnému obohacení, a většinou i bez řešení přes kolizního opatrovníka a uzavírání dohody o úhradě nákladů na domácnost, s tímto způsobem platby nebývá problém.

Pokud by však celý důchod šel na účet opatrovníka, opět se dostáváme k tomu, že třeba v případě úmrtí není jasné, jaké prostředky na účtu opatrovníka vlastně jsou, zda se jedná o úsporu opatrovaného anebo opatrovníka. V případě života opatrovaného není jasné, zda opatrovník nezpronevěřuje částky na své potřeby. Nevadí například společné nákupy jídla, ale kupování spotřebního zboží už individualizovat lze. Pokud má opatrovník zaplaceno za péči, následně na účet jde důchod opatrovaného a uhradí se jídlo a bydlení, bylo by to v pořádku. Když ale třeba opatrovník potřebuje boty, kabát nebo počítač a zaplatí to ze svého účtu – jak prokáže, komu patřily prostředky, ze kterých si kupoval věci pro svoji potřebu?

Aby k tomu nedocházelo, opět se vracíme k podmínce oddělených účtů.

Méně jednoznačné je to v případě společného jmění manželů. U manželů totiž může docházet k tomu, že jeden přináší peníze a druhý ne. A přesto se z přinášených prostředků živí oba, ale pokud by se třeba manžel opatrovník rozhodl opravovat střechu domu, ve kterém bydlí, ale opatrovaná manželka je již trvale v domově pro seniory a dům užívat už nikdy nebude, jak spravedlivé je, aby ze společného byla hrazena oprava a sníženo tak společné jmění? Možná jde o zhodnocování nemovitosti ve společném jmění, ale možná také ne. Proto by v takovýchto hraničních případech rozhodně měl být ustanoven kolizní opatrovník, případně by alespoň u velkých částek mělo při správě jmění docházet ke schválení právního jednání.

Manžela pečujícího a současně opatrovníka primárně neochrání (v rámci dědictví) ani oddělení účtů, pokud současně nedojde ke zúžení společného jmění manželů, protože zde se majetek posuzuje dohromady. U manželů se naopak neočekává oddělení účtů (správce a spravovaného) a také nejspíš nebude docházet k podezření ze zpronevěry nebo neoprávněného nakládání s cizím majetkem či snad z krádeže.

Pokud jde o manžele, nejspíš ani nebude opatrovník v kolizi, pokud určí sám sebe jako pečující osobu, protože se mezi manžely očekává vzájemná péče a taktéž tvoří společné jmění manželů a případně k sobě mají i vyživovací povinnost. Nicméně, mohly by být případy hraniční (např. když je rozdělené společné jmění, když se rozhodnutím opatrovníka má společné jmění snížit), kde už by se o kolizním opatrovnictví mělo také uvažovat, aby daná dohoda/smlouva o čemkoliv byla platně uzavřena a nemohl na ni někdo nahlížet jako neplatnou.

Obecně lze shrnout:

Tam, kde by měla být sepsána písemná smlouva, nebo i uzavřena ústní dohoda, ale na jedné straně by byl za opatrovaného podepsaný opatrovník a za sebe jako opatrovníka by byl také podepsaný opatrovník (v případě ústní dohody by opatrovník dal za opatrovaného souhlas sám sobě), pak jde o neplatnou smlouvu (dohodu). Proto musíme podpis za jednu smluvní stranu nahradit. Nedává smysl nahrazovat souhlas opatrovníka, který ho dává sám za sebe. Proto musíme nahradit souhlas opatrovaného, kterého opatrovník zastupuje. A tím se okruhem dostáváme ke koliznímu opatrovnictví, o kterém jste si právě přečetli více.

Jde o situace, které v opatrovnictví ještě nejsou tak známé a praktikované, protože opatrovnictví u nás nebývá významně odborně vedené a většina opatrovníků nemá právní vzdělání, aby se v této problematice plně orientovali.


Mgr. Radka Pešlová

Moravskoslezský kruh, prosinec 2023

Ke stažení: Vzor dohody o péči


[1] např. nejde-li o osobu žijící v rodinné (společné) domácnosti, je to posuzovaným příjmem pro dávky v hmotné nouzi, příp. nejde-li o péči o blízkou osobu, je předmětem daně z příjmu v částce, která převyšuje IV. stupeň příspěvku.
[2] § 460 občanského zákoníku, v platném znění: Dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový střet, jmenuje soud zastoupenému kolizního opatrovníka.

Moravskoslezský kruh, z. s. zahájil nový projekt.
Seriál videí s ukázkami správného a chybného postupu v různých situacích.
Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte se návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Všechna čísla novin najdete na webu.

Články

PTÁTE SE: Stala jsem se opatrovníkem. Kam je to nutné nahlásit?

1.3.2024 Dcera byla tedy omezena ve svéprávnosti, právní moci to nabylo v prosinci 2023, invalidní důchod 3. stupně ji přiznali od plnoletosti, čili od dubna. Výplata důchodu je zasílána na její účet, který v osmnácti přešel z dětského účtu na běžný. Kam všude vlastně to omezení svéprávnosti musím hlásit, že jsem opatrovník... do banky, na OSSZ, ČSSZ? více...

INFO: Pečující o nemocné příbuzné nemá kdo vystřídat

29.2.2024 Žena pečující o vážně nemocného manžela usiluje o to, aby pečovatelky a osobní asistenti mohli pomáhat i s péčí o děti. Ministerští úředníci slibují, že to s nimi projednají. Návrh novely zákona o sociálních službách nyní mají na stole poslanci. Lucie Ovsenáková z Libiše pečuje o manžela s amyotrofickou laterální sklerózou přes pět let. více...

PTÁTE SE: Souběh invalidního a sirotčího důchodu

28.2.2024 Chlapec je narozen v srpnu 2004, omezen na svéprávnosti, byl mu ustanoven opatrovník. Studuje na střední praktické škole. Od 2.9.2020 je mu vyplácen sirotčí důchod. V říjnu 2023 bylo požádáno o invalidní důchod a ČSSZ ho přiznala ID I. stupně od 2.9.2020. ČSSZ sdělila, že sirotčí důchod nemá vliv na invalidní důchod. Podle rozhodnutí z ČSSZ se ukázalo více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.