Hry na podpůrné a svépomocné skupiny pečujících

Víme, že mnozí z vás pořádají v nejrůznějších koutech republiky podpůrné či svépomocné skupiny a setkávání pečujících. Těší nás, že využíváte i informačních či poradenských článků z našeho webu. Možná pro Vás budou užitečné psychologické hry – ať už k vzájemnému poznání i poznání sama sebe, učení se komunikaci či ovládání emocí nebo k tolik potřebné relaxaci.

Hry si můžete upravit podle konkrétních potřeb. Dal je dohromady náš spolupracovník, psychiatr Ivan Peška, vycházel přitom z dlouholeté praxe terapeuta.

POHYBOVÉ TECHNIKY

Na vláček

Vytvoří se trojici osob stojících za sebou, držících se rukama v pase nebo na ramenou. První je "nárazník", druhý " lokomotiva", třetí "mašinfíra". První a druhý mají zavřené oči. Poslední ze zadní pozice "stroj" řídí, rejduje. Pak se hovoří o pocitech při jízdě. Každý zvlášť. Všichni by se měli vystřídat ve všech třech pozicích, vyzkoušet si jaké je to být nárazníkem, mašinkou i tím, kdo řídí.

Poté proběhne diskuze o tom, jak se účastníci cítili.

Na oporu

Trojice. Prostřední má upažené ruce, snaží se je co nejdéle v této poloze ukřižovaného Krista udržet. Druzí dva jej sledují, aby mu mohli v případě potřeby, poklesávání rukou pomoci, podepřít jej. Hodnotí se pocity, všichni si zkoušejí jak "Krista", tak roli podpory.

Jiná verze: Před započetím se osoby uvedou do relaxovaného stavu a v něm si představují situaci, kdy se cítili být v krizi a kdy jim někdo chtěl pomoci. Přijali pomoc nebo ne? A s jakými pocity?

Po skončení techniky "na oporu" znovu navození relaxace, znovu vybavení si krizové situace – změnilo se něco? Jsou pocity jiné?
Mluví se o tom.

Pohybovka se zavázanýma očima

Chodí se po místnosti se zavázanýma očima, využívá se ostatních smyslů. Potkávání – dotýkáme se rukou, snažíme se o výraz. Bereme se za ruce, chodíme ruku v ruce, loučíme se, nacházíme další partnery. Můžeme udělat řetěz. Snažíme se vybavit si příjemné i nepříjemné pachy, chuti. Snažíme se vybavit si čichový vjem z dětství. Na závěr se všichni snaží vytvořit kruh.

Tato technika byla původně vytvořena pro výcvik herců, v 70. letech byla převzata psychoterapeuty.

Náměty pro psychogymnastiku

• Chodíte v kruhu, horní částí těla se snažíme vyjádřit druh rostliny.
• Chodíte jako na módní přehlídce.
• Vyjádřete způsobem chůze, jaký jste, jak vás vidí okolí, jaký byste chtěl být a jakého by vás chtěl mít například váš partner.
• Vyjádřete chůzí největší trápení svého života, největší mindrák…

Probírá se, co se kdo snažil vyjádřit, pocity členů skupiny.

Příběhy a moudrosti

Každý ze skupiny vypráví nějaký příběh ze života. Smyšlený nebo skutečný. Členové tipují, zda jde o výmysl nebo skutečnost. Správný tip = 1 bod.

Každý ve skupině obdrží 2 zápalky. Vedoucí zapálí o svíčku první dvě zápalky a pronese nějakou moudrost, přísloví, pořekadlo, citát, aforismus... Nechá odpálit svého souseda, ten poví moudrost… a tak se postupuje dál.

KOMUNIKAČNÍ TECHNIKY

Sociogram s listy

Účastníci mají listy stromů a na pokyn je dávají například tomu, kdo je pro ně:
- zatím nejtajuplnější bytostí,
- jim sympatický,
- s kým mají pocit blízkosti,
- komu by chtěli udělat radost.

Kdo nás obohatil

Na komunitě vydá vedoucí každému 5 kamínků, kuliček, pecek apod. Členové chodí a do levé ruky dávají po kuličce, kamínku... tomu, kdo jej za uplynulé období nějak výrazněji obohatil, kdo mu něco nového přinesl (nějaký poznatek), zprostředkoval. Sami přijímají od těch, kteří se cítí být obohaceni jimi. Kuličky a pecky a kamínky se spočítají a mluví se o tom.

Technika pro zprůhlednění

Družstva dostanou přidělena písmena abecedy, každé stejný počet. Na každé písmeno mají vymyslit formulku, jednu nebo více, kterou by bylo možno charakterizovat to, co se na skupině dělo např. při minulém setkání. Pak se formulky veřejně čtou a hovoří se o tom.

Hra na režiséra

Jeden ze skupiny je vybrán jako režisér. Má možnost vyzvat libovolné další členy ke spolupráci – jako herce, použít kulisy (nábytek apod.) a sehrát němou etudu na téma nějaké významné události ze svého života. Následuje diskuse.

Hra na autoritu

Členové skupiny si zvolí (každý) jiného člena jako "autoritu". Pak k němu přistupují a chovají se různým způsobem:
- jak to je v realitě,
- jak by si přáli, aby to bylo,
- speciálně se zaměří na zobrazení problémů při jednání s autoritami,
- zvolí si modelové způsoby – chovají se poníženě x hrdě.

Skupinové kreslení

Skupina kreslí společně na arch papíru – společné dílo. Námět může, ale také nemusí být zadán. Pak se práce vyhodnocuje a mluví se o pocitech během kreslení.

Kamínky – autorka Darja Kocábová

1. Hromada různotvarých kamínků. Každý člen skupiny si 10 z nich vybere a postaví z nich cokoliv libovolného. Ostatní členové skupiny pak říkají po řadě:
- co jim stavba připomíná,
- co stavba říká o povaze autora.

Autor pak povídá o tom, co stavba představuje, jak ji konstruoval, s jakými pocity, a dále komentuje to, co říkali druzí o stavbě a o tom, co stavba vypovídá o něm.

2. Je možno nyní brát ze staveb druhých účastníků kamínky a užívat je k doplnění staveb jiných. Ale má to své zásady: kamínek mohu vzít se svolením druhého, kamínek mohu darovat ze své stavby druhému, mohu být jiným obdarován. Tyto získané a darované kamínky pak je možné užít k dotvoření své stavby nebo staveb druhých. Po proběhnutí se opět o všem hovoří.

3. Kameny se opět sesypou na hromadu a skupina pak začne stavět skupinovou stavbu. Hodnotí se vše, čeho je možno si všimnout. Autorka techniky doporučuje tuto práci zachytit na film.

Na tuto techniku je třeba asi 2 hodin.

Pocity

• Dvojice se posadí proti sobě. Vzájemně se pozorují. Pak se hovoří na téma: co z partnera cítím, jak se partner cítí, co prožívá.
  
  
• Vytvoří se dvě skupiny: jedna skupina se dohodne na určité zprávě, sdělení pro skupinu druhou. Tuto zprávu pak neverbálně předávají členům skupiny druhé. Nejlépe po dvojicích. Pak se o tom hovoří.
  
  
• Autoportrét: vytvoří se dvojice. Aktéři si mají představit, že přišel životopisec, který bude psát biografii:
  a) partnera ze dvojice
  b) aktéra samotného
  Na formát A5 je třeba napsat: Co byste mohl říci životopisci a) o partnerovi, b) o sobě – tak, aby biografii mohl napsat.
  
  
• Účastníci dostanou lístečky v počtu n-1. Napíší na ně jména účastníků skupiny (vyjma sebe sama). Na lístečcích se pak pokusí popsat každého člena tak, že ke každému jménu připojí přídavné jméno, které jej charakterizuje (plachý, průbojný...). Pak se lístečky odevzdají, mluví se o tom.
  
  
• Utvoří se skupiny "sochařů" a "soch". Sochaři (menší skupina) nastavují těla členů druhé skupiny, do takové polohy, která nějak charakterizuje jejich vlastnosti. "Sochy" i "sochaři" pak sdělují své pocity.

Práce s emocemi:

• vyjádřete radost
• potlačte vztek, nenávist
• zkuste si prožít strach z něčeho, úzkost
• vyjádřete pocit velkého štěstí
• vyjádřete smutek

VYSLEN

Výchova = zdroj poselství. Dětství = studánka, v níž poselství vyvěrají.

Tato poselství jsou:
- zákazy,
- příkazy,
- konstatování,
- odsudky,
- programy.

Poselství vytvářejí životní scénáře: poraženého, vítěze, pronásledovaného, samaritána, sadaře, černé ovce.
Cílem Vyslenu je uvědomit si poselství, která nám byla vyslána "mocnými" našeho dětství.

Američtí psychologové Kahler a Carpers upozornili na pět tradičních požadavků rodičů vůči dětem (pro naše potřeby "Vyslenů"), které, jsou-li uplatněny ve výchově, vyvolávají nadměrný stres. Jsou to:

1. Výzva k perfekcionismu: Buď vždy dokonalý, perfektní!
2. Výzva k hektickému chování: Dělej všechno rychle!
3. Výzva k uspokojování požadavků druhých lidí: Všem lidem se musíš zavděčit!
4. Důraz na úsilí: Neustále se snaž – to je v životě to hlavní. Výsledek není tak důležitý (o ten se moc nestarej).
5. Výzva k vzornému chování: Buď vzorný!

Pokud se těmito introjikovanými (zvnitřněnými) výzvami řídíme vždy, všude a za všech okolností, může to mít velmi negativní důsledky pro naše psychické a zprostředkovaně i tělesné zdraví.

Realizace ve skupině:

• Členové dostanou k dispozici čtvrtku tvrdšího papíru, kterou si přeloží. Do horní půle jedné strany napíše své křestní jméno.
• Navodí se krátká relaxace (hudba, ticho), pak jsou členové vyzváni: "Vzpomeňte si, co Vám rodiče (nebo ti, kteří Vás vychovávali) nejčastěji kladli na srdce. Co mám často říkali o tom, jací máte být. Co Vám připomínali znovu a znovu, když se jim to na vás nelíbilo."
• Členové skupiny si pak navzájem své jmenovky prohlédnou a zamýšlejí se nad tím, zda a kdo s kým mají podobný Vyslen. Co je sbližuje? Jsou si nějak podobní?
• O všem, co z toho vyplynulo, se ve skupině mluví

DALŠÍ

Ideální dovolená

Každý ze skupiny namaluje ideální představu o své dovolené. Pak členové zkoumají kresby ostatních a hledají toho (ty), s nímž (nimiž) by chtěli strávit dovolenou společně. Následují reflexe.

Nápady k Ježíškovi

1. Kdyby měl Ježíšek skutečně neomezené možnosti, co bych si od něj přál/a dostat?
2. Kdybych byl/a já oním Ježíškem, co bych daroval/a dospělému člověku, na němž mně v životě nejvíce záleží?
3. Co bych, já sám/sama, už ne jako Ježíšek, přál/a lidem této planety pro příští rok.

Pro Moravskoslezský kruh

MUDr. Ivan Peška