Mohu pomáhat s ošetřováním maminky v nemocnici?

Již delší dobu se starám o svou starou maminku. V poslední době se její zdravotní stav výrazně zhoršil. Proto byla hospitalizována na interním oddělení naší nemocnice. Odtud byla po tom, co se její stav zlepšil, přeložena na doléčení na LDN. Protože maminka byla zvyklá na to, jak jsem se o ni starala a i já jsem to dělala ráda, chtěla bych se nějakým způsobem podílet na jejím ošetřování na LDN. Prosím poraďte mi, zda je to možné a jak postupovat v komunikaci s personálem.

Odpověď

Děkuji Vám nejen za dotaz, ale i za Vaše osobní nasazení v péči o maminku. Ano, někdy máme představu, jak budeme pečovat o svého blízkého, a případnou hospitalizaci si vůbec nepřipouštíme, či odsunujeme co nejvíce do nejzazší budoucnosti. Leč někdy nás může překvapit situace, kdy se zdravotní stav našeho blízkého zhorší natolik, že jediné řešení je hospitalizace a léčba v nemocnici. Vzhledem k tomu, že maminka je již staršího věku, lze u těchto lidí předpokládat, že jakákoliv léčba trvá delší dobu a mohou se přidružit další komplikace. To vše pak vede k oslabení organizmu a po zvládnutí léčby akutního onemocnění je dobré prodloužit hospitalizaci na oddělení následné péče či na oddělení dlouhodobě nemocných. U starého pacienta, kterému se říká také křehký geriatrický pacient, často vzniká takzvaný hospitalizmus, to je negativní přizpůsobení se pobytu v nemocnici. Jedním z důsledků tohoto stavu je i nespolupráce, pasivita, a celkové zhoršení stavu seniora, jak po stránce fyzické, tak psychické i sociální. Proto v době zákazu návštěv v době karantény vyvolané onemocněním Covid 19 hospitalizovaní lidé trpěli nejvíce sociální izolací. Věřím tomu, že ani Vám nebylo nejlépe. Ale nyní k Vašemu dotazu.

Ano, můžete se dle mého názoru podílet na péči o maminku. Doporučuji, abyste se s personálem na oddělení domluvila, v kterých činnostech budete prospěšná jak mamince, tak personálu. Může se jednat o podávání tekutin, podílení se na krmení, či pomáhat s manipulací při polohování. Pokud se zdravotní stav zhorší, je přínosné pro nemocného, když jen sedíme u lůžka, otíráme rty, vytíráme v ústech vlhkou štětičkou, držíme blízkého za ruku a povídáme si s ním. I tyto takzvaně bezvýznamné činnosti vedou k vnitřní spokojenosti a klidu nemocného starého člověka. Vy pak máte pocit, a to zcela oprávněný, že se podílíte na smysluplné činnosti a Vaše péče v nemocnici je pokračováním té domácí. V komunikaci se přizpůsobujte požadavkům a pokynům personálu, protože oni mají osvědčené své postupy, kterým je dobré se přizpůsobit.

Každopádně zkuste nabídnout svou pomoc a věřím, že z ní budou mít prospěch všichni. Jak maminka, tak personál i Vy sama. Přeji vše dobré všem zúčastněným.

Bc. Mgr. Martina Terezie Kalábová