Příčiny skleslosti a nechutenství u seniorky

Kamarádka má maminku, které je přes 80 roků. Pohybuje se spíš jen po bytě, občas jde na vycházku, kamarádka jí pomáhá s nákupy apod. - bydlí přes chodbu. Poslední dobou je ale její maminka skleslá, přestává se zajímat o dění i o rodinu, a začala trpět i nechutenstvím. Zdravotně je na tom docela dobře, pokud vím, bere jen léky na srdce. Doporučili byste něco? Je to po osmdesátce normální?

Odpověď

Ptáte se na problém kamarádčiny maminky, která ve svém věku přes 80 let začíná vykazovat změny v chování, je skleslá, bez nálady, bez zájmu o rodinu. Trápí ji i nechutenství. Fyzicky snad kromě chronických obtíží se srdcem je v pořádku. Ptáte se, zda je to v tomto věku normální.

Jisté snížení aktivity a zpomalení tempa života samozřejmě normální je, ale to co popisujete, už úplně v normě není. Změna nálad, psychického ladění může značit začátek nastupující demence. Lidé se často mylně domnívají, že demence se rovná zapomínání, ale její problematika je mnohem náročnější a složitější. A právě změny nálad či nechuť k dosavadním aktivitám, jako v případě paní procházky a či péče o rodinu, mohou být prvními signály. Bohužel se také ve vyšším věku mohou objevit úzkostné stavy, deprese či jiné psychické obtíže.

Co bych pro paní s takovými problémy doporučila, je jednak vytrvat v nastaveném denním režimu, návštěvy i procházky dále udržovat. V rámci této péče bych doporučila i třeba pravidelně domluvit návštěvu pečovatelské služby, aby byl i „zvenku“ nastaven např. dohled nad užíváním léků, dohled nad chodem domácnosti ve smyslu, že paní pravidelně jí. Zpočátku by možná stačilo domluvit dovoz obědů a např. 2x týdně domluvit pečovatelku jako doprovod na procházku. Pečovatelky jsou „trénované“, aby si všímaly případných dalších obtíží klientů s vedením domácnosti.

A jako velmi důležitou bych viděla konzultaci s odborným lékařem, psychiatrem, který by měl rozklíčovat důvod změny chování a doporučil další léčbu. Demence není vyléčitelná, ale její postup se dá zpomalit. A pokud je paní tak šikovná, že stále chodí na procházky a stačí jí malá pomoc, byla by škoda včas nezasáhnout a nechat ji zbytečně trápit. A pokud je problém jinde, např. že má paní depresivní stavy, návštěva psychiatra je zcela namístě.

Kdyby kamarádka měla pocit, že společnost její mamince prospívá, ale rodina intenzivnější návštěvy nezvládne, je dobré uvažovat např. o návštěvách denního stacionáře. Často je dobrou pomocí právě zavedení pečovatelské služby, i když zpočátku se někteří lidé bojí „cizího člověka“ a změny ve svém životě. Však se lze domluvit, že se tato služba zkusí a po čase se dá zrušit. Z praxe vím, že se tato rada velmi osvědčila. Lidé mají ze změn strach a právě možnost volby jim zachovává možnost o sobě stále aktivně rozhodovat. 

Změny, které s u paní projevují, jsou plíživé a poměrně široké, obecné, ale v součinnosti s odbornou péčí jsou jistě ovlivnitelné. Přeji Vaší kamarádce i její mamince co nejvíc zdraví a sil.

Mgr. Leona Zemanová