Rodiče odmítají pečovatelskou službu

Staráme se o rodiče, maminka má 88 a otec 90 let. Chodíme jim pomáhat s úklidem, vařením, nákupy, hygienou tatínka, který se už špatně pohybuje a hygienu nezvládá. Střídám se já a moje rodina a bratr se švagrovou. Ale proč píšu: I když je nás víc, začíná to být čím dál náročnější, časově, fyzicky, psychicky. Rádi bychom domluvili pečovatelky tak 2x týdně -  všechno jsme si zjistili, možností je víc. Ale rodiče jsou zásadně proti tomu, že by byl někdo cizí v bytě. Prý, kdyby přišly, nepustí je dovnitř. Můžete mi poradit, jak je přesvědčit?

Odpověď

Dovolím si nejprve malé zamyšlení. Situace, jaká vznikla u Vás, se často stává v rodinách s dobrými vztahy a pevnými vazbami mezi jednotlivými členy rodiny. Je to pochopitelné, protože jste vzájemně zvyklí si pomáhat a řešit problémy v uzavřeném kruhu rodiny. Rodiče tak prožili celý život a s pomocí Vaší, Vašeho bratra a švagrové to doposud nějak zvládali. Proto je pro ně velký, v podstatě zásadní krok, připustit změnu a umožnit vstup dalším pečujícím osobám. A proto je vstup cizího člověka do bytu, do "jejich hradu"  jimi tak těžce vnímán.

Zásadní krok v další péči čeká i Vás. A to rozvolnit péči a její část delegovat na  "cizí" pečovatelky. Je velmi pozitivní, že jste se tak rozhodli. A nyní zbývá nutnost přesvědčit Vaše rodiče. Obrňte se trpělivostí, argumenty a malinko "neústupností". Předpokládám, že vzhledem  věku rodičů budete i Vy s bratrem v generaci padesátníků či čerstvých šedesátníků. A určitě Vás potřebují i Vaše děti, či snad dokonce vnoučata. A kde v tom všem najít také třeba čas na sebe, že?

Tak tedy:

• Ujistěte rodiče, že je máte rádi a nechcete jim dělat nic naschvál.
• Řekněte jim, že je chápete a budete stále hledat řešení s nimi. Řeknete jim svůj názor na další péči o ně a vyslechněte také jejich pohled na situaci. (Je jasné, že idylické povídání to nebude. Obrňte se klidem, nerozčilujte se, zkuste zůstat nad věcí. Klidně jim dejte pár dní na promyšlení, ať Vám řeknou své představy o jejich dalším životě.) Počítejte s tím, že Vaše rozumné důvody nebudou přijaty. Uvědomte si, že i přes Váš věk jste pro ně stále jejich děti. DĚTI! A ty oni poslouchat nebudou. Navíc z tohoto důvodu těžko přijmou fakt, že i Vy potřebujete více odpočinku. Že i Vám léta přibývají.

Pokud budou tvrdošíjně odmítat pomoc od druhých lidí, zkuste:

• Objednat jim dovoz obědů. Tím si ušetříte část povinností a k rodičům začnou jezdit "cizí lidé", ale nebudou vstupovat do bytu.
• Zkuste rozhodnutí o nutnosti zajištění pečovatelské služby přenést na vyšší autoritu. Např. paní doktorka říkala, že když bereš příspěvek na péči, musí k Tobě aspoň občas přijít pečovatelka. A že si to paní doktorka přijde zkontrolovat. Nebo že Vám paní doktorka dala kontakt na vedoucí pečovatelské služby, ať vezme rodiče do péče. Určitě rodičům slibte, že při návštěvě vedoucí pečovatelské služby (chodívají na první návštěvu - tzv. sociální šetření) i při prvních návštěvách pečovatelky budete u nich.
• Zkuste zpočátku domluvit 1 hodinu týdně třeba na koupání. A po pár návštěvách rozšířit péči i na např. nákup v blízkém obchodě, procházku, drobný úklid... Často se lidé fixují na jednu pečovatelku a nechtějí změnu. Proto problémy občas vznikají i u již zavedené služby. Vše je o komunikaci. Vysvětlovat, ujišťovat, uklidňovat... 

Na druhou stranu nenechte se  "zatlačit do kouta" a rodičům ve všem uhýbat. Péče budou potřebovat čím dál více a Vám sil bohužel také nebude přibývat. Takže vytrvejte. Během mého dvacetiletého působení v domácí péči jsem silná slova o tom, že "cizí pečovatelku nebo sestru vyhodí z bytu" slyšela opakovaně. A úsměvná pro mne zůstávala otázka: "A co já? Já pro Vás nejsem cizí?" Obvykle jsem se dověděla něco v duchu: "Ne, vy jste naše, vás už známe...." A když jsem řekla: "Tak já s Vámi na tu novou pečovatelku počkám. A uvidíte, jaká ta návštěva bude.", tak se žádné drama neodehrálo.

Takže, milí tazatelé, nebojte se. Starší generace se bojí změn. Ale také společenské potupy, ztrapnění, že by to bylo hloupé někoho od paní doktorky nebo z úřadu vyhodit. Možná si na chvíli vysloužíte tichou domácnost a uražení, že jste si prosadili něco proti vůli rodičů. Ale nadhled nad svými problémy má málokdo a stárnoucí lidé se urputným prosazováním stávajícího stavu beze změn snaží pojistit v podstatě svůj život, v kterém nebudou bezmocní a staří, ale stále budou schopni o sobě rozhodovat a postarat se o sebe. 
Kéž bychom jim toto mohli dopřát.

Hodně zdraví a pevné nervy Vám všem
Mgr. Leona Zemanová