Předchozí opatrovník způsobil dluh vůči sociální službě

Eviduji dluh u opatrovance od bývalé opatrovnice - maminky. V roce 2016 nezaplatila 6 splátek na sociálních službách. Důchod chodil jí (maminka roč. 46), ona důchod předávala dceři v domnění, že ho odesílá našemu opatrovanci do sociální služby, ona tak ale nečinila. Našla jsem zde pár korespondencí, co sociální služba zasílala bývalé opatrovnici, aby vyrovnala dluh s tím, že má uhradit nejen sociální službu, ale i zákonný zůstatek 15 %. Opravdu maminka dluží i ten zákonný zůstatek? Dle mého názoru tento zůstatek mohla použít pro potřeby syna (opatrovance). Na ten služba nárok nemá, jedině že by se ho domáhal syn opatrovanec. Ráda bych ji nejprve oslovila výzvou o uhrazení dluhu a pokud by nedošlo k domluvě, tak předžalobní výzvou.

Odpověď

bohužel se stává, že předchozí opatrovník způsobí dluh opatrovance. Nový opatrovník pak musí vymáhat práva opatrovance i po předchozím opatrovníkovi. To, že jste se rozhodla situaci řešit, je tedy ukázkově profesionální. 

Určitě je také v pořádku, že prvně chcete věci řešit smírčí cestou a následně až předžalobní výzvou, případně žalobou (nejčastěji o vydání bezdůvodného obohacení či prostředků získaných trestnou činností - krádeží). Také máte možnost podat trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku a v řízení o trestném činu se za opatrovaného připojit jako poškození s nárokem na náhradu škody.

Co se týče požadavku sociální služby, tak by bylo dobré, abyste se podívala na smlouvu o jejím poskytování z roku 2016 (kdy dluh vznikl) a vyžádala si vyúčtování služby.

Pokud byla poskytována tzv. snížená úhrada (dle § 73 odst. 3 zákona o sociálních službách), pak služba nemá nárok na 15 %. Ale může se stát, že služba v té době neměla od uživatele (jeho opatrovnice) dodanou výši příjmů a tedy měla nárok na plnou úhradu (nárok na sníženou je jen, pokud uživatel doloží výši příjmů).

Navíc se může stát, že služba v tom období hradila za uživatele třeba léky, jeho nákupy, které by si jinak platil (nebo oni by jinak platili) z patnáctiprocentního zůstatku a teď službě vznikl dluh na těchto úhradách. Služba nemá tedy nárok automaticky na oněch 15 %, ale jen na uhrazení toho, co vzniklo jako dluh. 

Pokud prostředky vyžadoval opatrovanec, řešte to s ním (v rozsahu jeho omezení nakládat s finančními prostředky). Pokud v roce 2016 něco nedostal, automaticky neznamená, že teď mu to doplatíte nad možnost nakládat s prostředky. Např. mohl nakládat každý měsíc dle rozsudku s částkou 500 Kč. Patnáctiprocentní zůstatek ale dělal třeba 1 500 Kč měsíčně. Neznamená to, že teď mu doplatíte 1 500 × počet měsíců. Ani mu nedoplatíte 500 × počet měsíců. Pokud potřebuje věci, vy prostředky získáte od bývalé opatrovnice, tak je pořídíte. Když je nezískáte, bohužel nebudou.

Nadto upozorňuji na promlčecí lhůty dané § 629 a následujícím občanského zákoníku, které byste mohla vůči dluhu sociální služby uplatnit. 

Promlčecí lhůta pro dluh vůči opatrovnici poběží ode dne, kdy poprvé mohl být vymáhán, tj. ode dne, kdy opatrovanec získal nového opatrovníka (a současně dluhy vzniklé trestnou činností mají promlčecí doby delší).

Mgr. Radka Pešlová

 

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, a Ministerstvo práce a sociálních věcí.