pečuj doma

Souhlas s operací opatrovance - musím přijet osobně?

24.10.2021

Prosím, může mě nutit lékař před operací mého opatrovance k tomu, abych osobně jezdila podepisovat souhlas k operaci? Chtěla jsem podepsat souhlas k operaci elektronicky, protože momentálně se do nemocnice, která je v jiném městě, než bydlím, nedostanu. S takovým přístupem jsem se ještě nesetkala. Podotýkám, že již jednou jsem do zmíněné nemocnice jela osobně, ochota z mé strany byla, ale teď se nemám jak dostavit. Mám chuť požádat o přeložení opatrovance do jiné.

Odpověď

Předně je třeba vymezit:

  • nutit dospělou osobu může zkusit kdokoli – tedy i lékař. Samozřejmě – jistá míra je přípustná, ale nesmí to jít třeba na hranu vydírání.
  • zda takovému nucení dospělá osoba podlehne, či nikoliv (protože třeba bude znát svá práva a povinnosti), je na této osobě.
  • cítit se nepohodlně z tlaku druhých, kteří často tlačí, aby si ulehčili práci (a z právní neznalosti jiných možností), není věcí pro právníka, ale spíše pro kouče, který by Vám mohl pomoci s Vaším sebevědomím, aby se Vám nepohodlnost lépe zvládala. 

Tedy na otázku, zda Vás lékař „může nutit“, lze nadneseně odpovědět: „když se necháte a vnímáte ho jako autoritu a jste ochotna ho poslouchat, tak může“. On je svobodná osoba a dle Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod ČR může vše, co mu zákon nezakazuje.
Na druhou stranu, Vy jste povinna udělat jen, co zákon přikazuje, takže na jeho „může nutit“ Vy můžete nereagovat, protože zákon nikde neříká „musíme respektovat a vyhovět každému příkazu lékaře“.

Lze obecně předpokládat, že na Vás lékař tlačí a vynucuje si Vaši přítomnost u podpisu z několika důvodů:

  1. Lékař nemůže provést neakutní a nenaléhavé ošetření pacienta (např. dle § 5 zákona o zdravotních službách), pokud mu nemůže vysvětlit, co se s ním bude dít; jak bude zákrok probíhat; jaké možnosti léčby jsou; jaká rizika představují. A pokud pacient může vše pochopit, je schopen se k tomu rozhodovat a lékaři říci „jdu do toho“. Pokud to navíc dokáže podepsat na tzv. informovaném souhlasu, je to skvělé a lékař nepotřebuje asistenci opatrovníka, a to ani pokud je opatrovaný omezen na úkony spojené se zdravotní péčí. Jde především o to – pokud opatrovaný umí porozumět a rozhodnout se – rozhoduje se (v rámci běžných záležitostí). Toto upravuje § 93, § 2638 a § 2642 občanského zákoníku, v platném znění a § 28, § 31 a § 35 zákona o zdravotních službách, v platném znění.
  2. Pokud pacient nerozumí, musí lékař poučit osobu, která je určena dle zákona (důvěrník /osobu, kterou si opatrovaný zvolil/, manžel, rodič, jiná osoba blízká, osoba, která projevuje mimořádný zájem o opatrovaného a dovozuje se, že dle rozhodnutí soudu to může být i opatrovník).
    1. Takovýto souhlas ale nelze učinit jen formálně (např. na dálku podepsat „nějaký“ papír), aniž by lékař s podepisující osobou nevedl dialog (dle § 31 zákona o zdravotních službách, v platném znění) a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu pacientovi. Obvykle to lékař nahrazuje „obecným“ tiskopisem s popisem rizik, čímž ale nenaplňuje tuto povinnost (přesto se tak děje téměř ve většině případů). Právě tím, že se dává podepsat jen formulář s popisem rizik, tak se zaužívalo, že to lze podepsat i na dálku. Není to ale v pořádku. Nejde o samotný podpis jako formalita, kterou potřebuje lékař do pacientského spisu, ale o celé poučení, co se děje.
  3. Nadto je to právě opatrovník, který má dohlédnout na to, aby zdravotnický personál dodržoval práva pacienta, případně má napomáhat plnit povinnosti pacienta, kterému je ustanoven jako opatrovník (dle § 28 a násl. zákona o zdravotních službách, v platném znění), jako by opatrovník dohlížel, pokud by se jednalo o jeho vlastní dítě nebo příbuzného.
    1. Opatrovník má dle § 466 občanského zákoníku, v platném znění, vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelné spojení, projevovat o opatrovance skutečný zájem, jakož i dbát o jeho zdravotní stav a starat se o naplnění opatrovancových práv a chránit jeho zájmy. Toto nejde dělat formálně na dálku. Možná i proto tlačí lékař na to, abyste se do nemocnice dostavila. Přestože jako opatrovník máte tyto povinnosti, není to lékař, který je může vymáhat. Vymáhat je může opatrovaný, soud a případně Váš zaměstnavatel, pokud vykonáváte opatrovnictví jako veřejný opatrovník (lékař není Váš šéf).
    2. Pokud tedy oparovaný chápe, co se děje, měla byste mu vymoci, aby s ním lékař jednal důstojně a nechal ho rozhodovat (bez Vaší přítomnosti).
    3. Pokud opatrovaný nechápe, co se děje, jste to Vy, kdo má hlídat, jakou péči a kvalitu přístupu opatrovaný dostává, a proto byste měla být alespoň občasně u něj v nemocnici. Opatrovaný není věc, se kterou si lékař může jen tak naložit, za formálního přihlížení opatrovníka, co jen na dálku podepíše papíry.

Píšete: „Mám chuť požádat o přeložení opatrovance do jiné.“ Domýšlím, že chcete přeložit opatrovance do jiné nemocnice. Pokud je tomu tak, určitě, je-li to ku prospěchu opatrovaného, tak to můžete zařídit. Pokud je to ale jen „pro Vaše pohodlí“, máte jednat v zájmu opatrovaného. Pokud nejste schopna plnit povinnosti opatrovníka, pak byste měla tuto funkci nevykonávat a jste-li opatrovník z řad blízkých osob, můžete se této funkce vzdát; jste-li veřejný opatrovník, možná by bylo dobré změnit zaměstnání anebo se zaměstnavatelem pracovat na zlepšení Vašich pracovních podmínek, abyste mohla opatrovaného pravidelně navštěvovat.

Vaše důvody, že nemůžete za opatrovaným dojet nemusí být sobecké (nechce se Vám, je to drahé apod.), ale třeba Vám může být špatně (jste nemocná, nebo jste na finančním dně a nemáte na úhradu cesty), i tyto záležitosti Vám brání řádnému výkonu opatrovnictví a neměl by na ně opatrovaný doplatit tím, že by nikdo nehájil jeho práva (a jen podepisoval papíry, aby to formálně vypadalo „uklizeně“), zde, prosím, určitě zvažte, jak moc můžete komunikovat s lékaři na dálku, jak Vám mohou účinně vysvětlovat informace do telefonu, jak si třeba opatrovaný zapne videohovor, abyste mu viděla do tváře, a poznala, kdyby mu nebylo dobře, ale nemohl se v nemocnici bránit. Určitě to jde (podle Vašich možností a schopností opatrovaného) částečně ošetřit, ale pokud to nejde – je lepší opatrovnictví přenechat někomu, kdo bude mít prostor a schopnosti zodpovědně plnit tuto funkci.

Snad jsem Vám (byť oklikou) odpověděla na Vaši otázku.

Mgr. Radka Pešlová


§ 31 zákon o zdravotních službách
(1) Poskytovatel je povinen
a) zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách (dále jen „informace o zdravotním stavu“),
b) umožnit pacientovi nebo osobě určené pacientem klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.
(2) Informace o zdravotním stavu podle odstavce 1 obsahuje údaje o
a) příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji,
b) účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů,
c) jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacienta,
d) další potřebné léčbě,
e) omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav a
f) možnosti
1. vzdát se podání informace o zdravotním stavu podle § 32 a
2. určit osoby podle § 32 a 33 nebo vyslovit zákaz o podávání informací o zdravotním stavu podle § 33.
Informace o zdravotním stavu je pacientovi sdělena při přijetí do péče a dále vždy, je-li to s ohledem na poskytované zdravotní služby nebo zdravotní stav pacienta účelné.
(3) Informaci o zdravotním stavu podává ošetřující zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování zdravotních služeb, kterých se podání informace týká; ošetřující zdravotnický pracovník provede do zdravotnické dokumentace záznam o tom, že byla informace podána.
(4) Informace o zdravotním stavu se nepodá pacientovi, který v důsledku svého zdravotního stavu není schopen poskytované informace vůbec vnímat.
(5) Jde-li o nezletilého pacienta nebo pacienta s omezenou svéprávností, právo na informace o zdravotním stavu a právo klást otázky náleží zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi pacienta a pacientovi, je-li k takovému úkonu přiměřeně rozumově a volně vyspělý.
(6) Jestliže to zdravotní stav nebo povaha onemocnění pacienta vyžadují, je poskytovatel oprávněn sdělit osobám, které budou o pacienta osobně pečovat, informace, které jsou nezbytné k zajištění této péče nebo pro ochranu jejich zdraví.

Práva pacienta
§ 28
(1) Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.
(3) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo
a) na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb,
b) zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak,
c) vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
d) být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péče (dále jen „vnitřní řád“),
e) na
1. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou,
2. nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient s omezenou svéprávností“),
3. přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem,
a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence; tím není dotčen § 47 odst. 1 písm. b),
f) být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje,
g) znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb přítomny, popřípadě provádějí činnosti, které jsou součástí výuky,
h) odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka,
i) přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak,
j) přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti (dále jen „duchovní“) v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
k) na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.
(4) Pacient s omezenou svéprávností nebo který je nezletilý, může požadovat, aby při poskytování zdravotních služeb nebyla přítomna osoba podle odstavce 3 písm. e), uvádí-li, že jde o osobu, která ho týrá nebo jinak zneužívá či zanedbává. V tomto případě se postupuje podle § 35 odst. 5.
(5) Práva pacienta uvedená v odstavci 3 písm. c),e), i) a j) nemůže uplatnit pacient, kterému je poskytována záchytná služba nebo který je povinen se podrobit odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Tento pacient rovněž nemůže při uplatňování práva podle odstavce 3 písm. h) odmítnout přítomnost příslušníka Policie České republiky, příslušníka Vojenské policie, strážníka obecní policie nebo příslušníka Vězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská služba“), který na žádost poskytovatele poskytuje součinnost při poskytování záchytné služby nebo při vyšetření podle věty první.
§ 29
(1) Volba poskytovatele a zdravotnického zařízení v případě nezletilých pacientů
a) umístěných do dětských domovů pro děti do 3 let věku, do školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, do zařízení sociálních služeb poskytujících pobytové služby, byla-li soudem nařízena ústavní nebo uložena ochranná výchova, nebo dětí svěřených do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu náleží statutárnímu orgánu tohoto zařízení,
b) svěřených do pěstounské péče nebo do výchovy jiných osob náleží pěstounovi nebo jiné osobě, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen (dále jen „pěstoun nebo jiná pečující osoba“),
c) umístěných společně s matkou ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody náleží Vězeňské službě.
(2) Možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízení se nevztahuje na
a) zdravotnickou záchrannou službu a poskytovatele, ke kterému poskytovatel zdravotnické záchranné služby pacienta převáží,
b) pracovnělékařské služby,
c) nařízenou izolaci, karanténu nebo ochranné léčení,
d) osoby umístěné v policejních celách zřízených u útvarů Policie České republiky; tyto osoby si mohou na své vlastní náklady přizvat k poskytnutí zdravotních služeb zvoleného zdravotnického pracovníka,
e) osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, v zařízení pro zajištění cizinců nebo v přijímacím středisku,
f) osoby, jejichž zdravotní stav je posuzován pro účely poskytování služeb v oblasti zaměstnanosti19) a pro účely sociálního zabezpečení20),
g) vojáky v činné službě a vojáky v záloze zařazené v aktivní záloze za podmínek stanovených zákonem o vojácích z povolání,
h) případy, kdy jiný právní předpis stanoví posuzujícího poskytovatele, nebo jde-li o určení poskytovatele osobou k tomu oprávněnou na základě jiného právního předpisu,
i) záchytnou službu.
§ 30
(1) Pacient se smyslovým postižením nebo s těžkými komunikačními problémy zapříčiněnými zdravotními důvody má při komunikaci související s poskytováním zdravotních služeb právo dorozumívat se způsobem pro něj srozumitelným a dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, včetně způsobů založených na tlumočení druhou osobou. V případě osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence ustanoví tlumočníka Vězeňská služba.
(2) Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně, jde-li o tlumočení z cizího jazyka, s výjimkou slovenštiny.
(3) Pacient se smyslovým nebo tělesným postižením, který využívá psa se speciálním výcvikem, má právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav na doprovod a přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízení, a to způsobem stanoveným vnitřním řádem tak, aby nebyla porušována práva ostatních pacientů, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. Psem se speciálním výcvikem se pro potřeby věty první rozumí vodicí pes nebo asistenční pes.

           

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Statutární město Brno a Jihomoravský kraj.

 

Publikace, které jsme vydali, jsou už také ke stažení a začínáme zveřejňovat naučná videa o péči.
Senioři a pečující, přihlaste se na on-line podpůrnou skupinu 2. a 9. prosince.
Potřebujete si promluvit s terapeutkou? Zřídili jsme službu pro pečující a pozůstalé. Objednejte se.
Máte psychické problémy, které se objevily během pandemie a stále přetrvávají? Pomůže psycholožka.

Články

ZPRÁVY: Děsivé svědectví sestry z covidária Nemocnice na Bulovce

1.12.2021 Pracuje v pražské Nemocnici na Bulovce a upozornila na ubývající síly zdravotníků. Emotivní příspěvek Jany Spurné na Facebooku sdílely již tisíce lidí „Přestaňte už řešit blbosti a pomozte nám,“ apelovala na veřejnost. Zveřejňujeme příspěvek v plném znění, jak ho zdravotní sestra napsala: více...

ZPRÁVY: Omikron se může stát dárkem lidstvu? Jasno bude brzy

30.11.2021 Nová mutace koronaviru může místo zhouby přinést naději. Covid vyvolaný variantou omikron z jihu Afriky se totiž zatím chová jako méně nebezpečný, zároveň se ale jeví nakažlivější. A právě tahle kombinace by mohla nákazu konečně přesunout do kategorie běžných viróz. Jasno bude už za dva týdny. více...

PTÁTE SE: Babička začala trpět únikem moči a nechce se svěřit lékařce

30.11.2021 Vážení, potřebujeme poradit. Babička začala trpět únikem moči. Nejprve si tenhle fakt nechtěla připustit, ale později jsme ji přesvědčili a nosí plenkové kalhotky (stahovací, ne zalepovací). Problém je v tom, že kalhotky nejsou nejlevnější, bude jich potřebovat čím dál víc - a přitom se odmítá svěřit lékařce a my nemáme nikoho více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.