pečuj doma

Lze prodat pozemek proti vůli opatrovance?

28.7.2020

Jsem veřejným opatrovníkem. Opatrovanec vlastní pozemkové parcely, na kterých státní podnik plánuje vybudovat veřejně prospěšnou stavbu (poldr), která je už součástí územního plánu města. Státní podnik se obrátil na opatrovance (nevědí, že má opatrovníka) s tím, že by chtěl uzavřít kupní smlouvu, jejímž předmětem jsou opatrovancovi pozemky. Podnik v dopise přiložil kromě dvou kupních smluv i vypracovaný znalecký posudek a vyčíslil kupní cenu. Opatrovanec není způsobilý právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitosti každodenního života. Trpí schizofrenií a má lehkou mentální retardaci. Opatrovanec se několikrát vyjádřil, že tyto pozemky prodat nechce. Má opatrovník jednat proti vůli opatrovance? Pokud by k prodeji nedošlo, podnik zahájí řízení o vyvlastnění.

Odpověď

Nelze-li tomu rozumně odporovat, jste jako opatrovník povinna dle § 467 odst. 2 občanského zákoníku (OZ) dbát, aby způsob opatrovancova života nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby odpovídal i zvláštním opatrovancovým představám a přáním.

Pokud opatrovanec nechce nic prodat, jaký by byl rozumný důvod (rozumně odporovat) pozemky prodat? Pokud žádný rozumný důvod není (kromě toho – bylo by to rychlejší a nebrzdili bychom rozvoj města) je možné nechat nakládání s pozemkem až na vyvlastňovací řízení dle zák. č. 184/2006 Sb. I zde by podle § 10 měl za pozemky dostat úhradu/náhradu/náklady, je-li znalecký posudek, neměl by na tom být hůře. Naopak při vyvlastňovacím řízení se hradí dle uvedeného paragrafu i další náklady. 

Nicméně – pokud je Vaším důvodem, proč podepsat dohodu i proti vůli opatrovaného, to, že by to bylo rychlejší a nebrzdil by se rozvoj Vašeho města, pak lze spatřovat ve Vašem názoru jiný zájem než zájem opatrovance. To sice není vždy špatně, ale ve chvíli, kdy jste veřejný opatrovník, je zájem o Vaše město vlastně v kolizi se zájmem opatrovance. Podle § 460 občanského zákoníku tak musíte popsat situaci, střet zájmů a požádat soud o ustanovení kolizního opatrovníka ve věci jednání, zastupování, uzavření dohody o prodeji nemovitosti nebo zastupování při řízení o vyvlastnění a případně řešení navazujících otázek a opravných prostředků.

Méně právně vhodné by pak k tomu bylo uzavřít smlouvu o prodeji pozemku a žádat schválení soudu Vašeho právního jednání, kde byste pravdivě uvedla, že opatrovanec opakovaně nechce pozemky prodat; že Vám přijde vhodný rozvoj města, ale jako veřejný opatrovník jste v tomto v kolizi a ať situaci rozhodne soud schválí/neschválí. Obávám se, že soud by Vaše kolizní jednání neřešil a případně dokonce proti vůli opatrovance (bez dalšího) prodej schválil. Ale tímto jednáním obcházíte § 460 OZ a současně podnítíte nedůvěru opatrovance v to, že opatrovník má hájit jeho práva. I ze vztahu důvěry mezi opatrovníkem a opatrovancem bych volila, byť složitější, cestu kolizního opatrovníka. Současně jdete i proti § 469 OZ odst. (2) Opatrovník jedná zpravidla společně s opatrovancem; jedná-li opatrovník samostatně, jedná v souladu s vůlí opatrovance. Nelze-li vůli opatrovance zjistit, rozhodne na návrh opatrovníka soud. Nicméně z pohledu § 469 Vaše jednání nebude v konečném důsledku samostatné, bude dle § 483 OZ třeba souhlasu soudu, ale už vyjednávání o podmínkách smlouvy, ceny prodeje a dalších podmínek – bude Vaše samostatné jednání. 

Můžete ale mít za to, že prodej je výhodný, třeba protože opatrovanec bydlí v chátrajícím domě a získané prostředky by v současnosti aktuálně potřeboval na opravu, nebo má vysoké nároky na život a nyní mu docházejí úspory, nebo ... Pokud máte takové důvody, je dost možné, že jsou pro opatrovance důležité.

V těchto případech by se mohlo zdát, že jde o rozumný odpor, kdy nejde o kolizi zájmů opatrovníka a opatrovance. Přesto bych se (zvláště u osob s psychiatrickou diagnózou založenou na nedůvěře v okolí) snažila o zachování vztahu opatrovník/opatrovanec a žádala soud o ustanovení kolizního opatrovníka, neboť jako opatrovník byste jednala proti vůli opatrovance. Kdy popište, že vůle opatrovance je částečně zachovaná, že chápe, o co jde, ale že by v jeho zájmu byl prodej z těch a těch důvodů. Ale protože by se tím narušil Váš vzájemný vztah důvěry, žádáte, aby nakládání s pozemky řešil kolizní opatrovník. 

Soud by na tuto argumentaci měl přistoupit. Nicméně – postoj soudu není nikdy předem jasný a může se stát, že zrovna Váš soud preferuje jiné postupy. Jak jistě víte, opatrovnictví je velmi pestré a soudy jsou velmi tvůrčí.

Mgr. Radka Pešlová

 

               

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, a Ministerstvo práce a sociálních věcí.

 

Moravskoslezský kruh, z. s. zahájil nový projekt.
Hlaste se na kurzy pro pečující a opatrovníky, které pořádáme v červnu Brně.
Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte se návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Všechna čísla novin najdete na webu.

Články

NAŠE SALLY: Nevlastní matka překračuje dávkování léků

24.4.2024 Milá Sally, moje nevlastní matka má diagnostikovanou demenci, je jí 92 let, bydlí sama a kromě ztráty krátkodobé paměti a občasných halucinací je na svůj věk čilá. Problém je v podávání léků, není schopna zajistit si správné dávkování. Má léky preventivní na anginu pectoris a léky na demenci. Poslední měsíc sní víc léků, než má. více...

ZPRÁVY: Významná konference "Stáří spojuje" bude začátkem června

23.4.2024 Již tradiční mezinárodní konference Stáří spojuje 2024 se koná od 3. do 4. června 2024 v Praze. Hlavními tématy konference letos budou: mezigenerační vztahy, umění stárnout, ageismus, postavení seniorů ve společnosti, týrání a zanedbávání seniorů a další. Pozvání přijala řada významných českých i zahraničních expertů. více...

INFO: Zdravotně postižení budou od dubna 2025 patřit pod ČSSZ

22.4.2024 MPSV připravilo návrh zákona, jehož cílem je systémové sjednocení všech sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem pod hlavičku České správy sociálního zabezpečení. Namísto Úřadu práce ČR by tak nově o příspěvku na péči a dávkách pro osoby se zdravotním postižením rozhodovaly územní správy sociálního zabezpečení. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.