Musí být dědictví po opatrované na depozitním účtu města?

Naše město vykonávalo funkci veřejného opatrovníka u paní, která 29.12.2019 zemřela, tím funkce opatrovníka skončila. Soud pověřil notářku vyřízením pozůstalosti. Na depozitním účtu města zůstaly finanční prostředky a na sociálním odboru dvě vkladní knížky. Jsem přesvědčena o tom, že není žádný zákonný důvod k tomu, abychom dále měli v držení to, co patří do dědictví. Komunikovala jsem s notářkou v tom smyslu, aby vše, co po opatrované zůstalo, převzala do své úschovy. Toto však notářka odmítla s tím, že máme vyčkat na dořešení dědického řízení a pak vše předat dědici. Dle mého soudu je to špatně. Jak postupovat dál? Napsat k soudu - pokud ano, ke kterému (opatrovnický, občanskoprávní)?

Odpověď

Dle § 952 občanského zákoníku: Zanikne-li opatrovnictví pro správu jmění, platí o povinnostech toho, kdo vykonával funkci opatrovníka, ustanovení § 938 odst. 1 obdobně. Zemřel-li opatrovník, použije se obdobně ustanovení § 938 odst. 2.
V § 938 se pak dozvídáme, že neprodleně máte vydat vše soudu: (1) Po skončení výkonu funkce poručníka postoupí ten, kdo funkci vykonával, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do šesti měsíců, soudu všechno, co měl z důvodu své funkce u sebe, a předloží mu závěrečnou zprávu o výkonu poručenské funkce; její součástí je závěrečný účet ze správy jmění dítěte.
(2) Zemře-li ten, kdo vykonával funkci poručníka, postoupí jeho dědic soudu všechno, co měl zemřelý u sebe z důvodu výkonu své poručenské funkce. Není-li dědiců, má tuto povinnost každý, kdo má přístup k tomu, co měl zemřelý z důvodu výkonu své poručenské funkce u sebe.

§ 952 se však týká opatrovnictví pro správu jmění. Tím se tak nějak předpokládá, že zemřelý měl majetek. Pro vydání všeho, co má opatrovník u sebe, pokud jde jen o běžné opatrovnictví (nikoliv výslovně správu majetku), takovou úpravu nemáme. Přesto můžeme postupovat analogicky a dovozovat, že je smyslem odevzdat majetek zemřelého, pokud opatrovnictví skončilo.
Dle odst. 3 § 485 občanského zákoníku o Soupisu jmění a vyúčtování správy je zjevné, že opatrovník musí udělat vyúčtování správy: (3) Opatrovník, jehož funkce končí, doručí konečné vyúčtování správy jmění opatrovanci, opatrovnické radě a soudu, popřípadě také dalšímu opatrovníkovi nebo soudnímu komisaři jmenovanému v řízení o dědictví. Zemře-li opatrovník, vydá soudu, který jej jmenoval, listiny a další doklady týkající se opatrovance a jeho záležitostí každý, kdo má tyto listiny a doklady u sebe.
Ale nikde se nehovoří o vydání majetku, proto zase musíme analogicky využít jiná ustanovení.
Analogicky také můžeme využít § 1446 občanského zákoníku, kdy (1) Správce při ukončení správy předá spravovaný majetek beneficientovi nebo nově nastupujícímu správci v místě, kde se tento majetek nalézá, ledaže je dohodnuto něco jiného.
(2) Povinnost předat spravovaný majetek zahrnuje vydání všeho, co správce pro beneficienta v průběhu správy získal, včetně náhrad, k nimž je správce povinen podle předchozích ustanovení.

Jde celkem zásadně dovodit i z ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2999 občanského zákoníku), že by Vám majetek neměl zůstávat, je-li možné jej vydat. A protože pozůstalost řeší notář (soudním komisař), opatrovník se zodpovídá soudu, tak by bylo na místě dokumenty, prostředky a další majetek, který máte ve svém držení doručit soudu s odůvodněním:

"Výkon opatrovnictví byl ukončen smrtí. Tím také zaniká povinnost výkonu přenesené působnosti a dále se nemůžeme na obci zabývat uskladněním, účtováním a jinou správou cizího majetku, neboť k tomu nemáme zákonné zmocnění. Taktéž by šlo o nepřiměřenou zátěž samosprávy a zaměstnání úředníků by bylo na úkor výkonu činnosti pro stávající občany obce.

Jako bývalý opatrovník bychom se při dalším držení majetku, který nám nenáleží a nepřísluší spravovat dopouštěli též bezdůvodného obohacení. Při analogickém využití ust. § 952 a 938 odst. 2 občanského zákoníku předáváme:

..... /seznam/

S pozdravem"

Soud a ani notář nejsou zvyklí běžně od opatrovníků takovéto věci uschovávat, ale notář např. mívá u sebe prostředky a doklady, pokud někdo zemře na veřejném místě. Policie pak věci získané při ohledání notáři předává. Proto se nemusíte obávat – není to časté, ale notář by si měl s prostředky poradit.
Osobně bych ale dokumenty, vyúčtování i další majetek doručila doporučeně soudu.

Nad to mi dovolte poučení, že jste při správě prostředků porušili § 1414 občanského zákoníku a mísili jste svůj majetek s majetkem opatrovance. Protože prostředky vedené na účtu obce jsou stále v držení obce. A pak z toho vznikají takovéto prekérní situace. Kdyby měl opatrovanec vlastní účet (tedy i účet oddělený od správce), nedostali byste se do této situace.

Přestože Vás nyní tímto kritizuji, nejste v tomto osamoceni, část obcí takto řeší správu opatrovancova majetku z mnoha více či méně významných důvodů.

Mgr. Radka Pešlová

 

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, a Ministerstvo práce a sociálních věcí.