Může dostávat opatrovanec kapesné nad rámec rozsudku?

Potýkáme se s problémem ohledně vyplácení kapesného klientovi nad rámec rozsudku. Klient má v rozsudku 200 Kč týdně. Bydlí v domově pro osoby se zdravotním postižením, ale občas jezdí za rodinou do města vzdáleného přes 100 km. Kapesné vyplácí DOZP. Při návštěvě rodiny v mu opatrovník vyplácí finance, jako další kapesné, nutné k zajištění potřeb po dobu návštěvy. Jsou to částky maximálně do 500 Kč. Soudkyně nás žádá o vysvětlení na základě jakého právního titulu jsou opatrovanci předávány finance, s nimiž je opatrovanec oprávněn samostatně nakládat. Soudkyni jsme již odpověděli, že toto kapesné bylo vypláceno v rámci zvyšování životních kompetencí a sebedůvěry klienta, tak jak nám bylo ústně doporučováno u soudních jednáních a školeních k opatrovnictví. Toto je pro soud nedostačující. Děkuji za radu.

Odpověď

Je mi líto, že soudkyně nemá pochopení pro zvyšování samostatnosti opatrovaného a chce po Vás nějaké zdůvodnění. Svým způsobem by jí mělo stačit to, co jí dáte, a pokud s ním není spokojena, tak by měla jako soudkyně činit nápravu. Protože opatrovnictví Vám nemůže odebrat, tak nemá „svým způsobem“ nástroj, jak Vás potrestat. Pokud se ale domnívá, že špatně hospodaříte s opatrovancovými penězi, může podat trestní oznámení dle § 220 či § 221 trestního zákona, ale postižitelná je primárně obec – jako veřejný opatrovník. 

Podle všeho do toho jít nechce a je dost možné, že chce mít důkaz, že ona je dobrým dozorujícím orgánem. Jestli máte oficiální výzvu, oficiálně reagujte. Pokud ale jde o ústní dialog, stůjte si za svým.

Přesto bych navrhla ještě rozšířit odůvodnění takto:

„Rozhodnutí o omezení svéprávnosti na 200 Kč týdně je sice vykonatelné rozhodnutí, ale není v žádném případě právně odpovídající, neboť opatrovanec nemá primárně v hlavě budík, kdy rozumí částce dvě stě korun jen měsíčně. Opatrovanec rozumí částce dvě stě korun jak dopoledne, tak odpoledne v pondělí, ale také v úterý a klidně i 5× denně. Proto samo omezení opatrovance není definováno v souladu s jeho schopnostmi.

Nejčastěji je rozhodování vedeno pravděpodobně snahou určit jakousi míru kapesného, které opatrovanec může bez kontroly utratit a současně mu toto neškodí. Ale toto není v pravomoci soudu, ale právě opatrovníka, který ze své práce (stýkání se s opatrovancem, sledování jeho zájmů, hájení jeho práv a dohlížení nad jeho zdravotním stavem a současně, aby jeho život nebyl v rozporu s jeho kompetencemi) je schopen dovodit, jaké běžné činnosti má řešit opatrovník a co už může přenechat opatrovanci.

Pokud se soud domnívá, že rozsah omezení opatrovance je v souladu s jeho kompetencemi, je jistě vhodné do takového rozhodnutí nezasahovat (a to ani opatrovníkem a ani zahájením řízení ex offo). Pokud se však domnívá opatrovník, že opatrovanec má vyšší kompetence a je jeho právem mít rozhodnutí o svém omezení v jiném znění, je třeba aby před podáním návrhu na soud ověřil skutečnosti, které soudu bude k návrhu na změnu dokládat. Nelze než i zde předpokládat, že vliv pozdních a neaktuálně rozhodovaných skutečností (např. i déle než rok) lze suplovat v rámci občanského práva zdravým selským rozumem a hájením práv.

Nad to – opatrovník má v rámci svého výkonu možnost schválit právní jednání, ke kterým je opatrovanec nekompetentní. S využitím § 65 občanského zákoníku tak opatrovník vždy zvažuje, zda jednání opatrovance nad jeho omezení mu škodí či nikoliv, pokud si je učiní samostatně. K jednání opatrovance „nadlimitně“ též připojuje opatrovník svůj souhlas a tím z primárně neplatného jednání dělá opatrovník jednání platné.

Opatrovník se tak opírá o ustanovení § 467 odst. 2 občanského zákoníku, že má opatrovanci vycházet vstříc, pokud tomu nelze rozumně odporovat. Opatrovník má za prokázané, že opatrovanci nakládání s vyšší částkou neškodí, podporuje to jeho sociální vazby, pomáhá mu naplňovat jeho přání a kvalitnější způsob života. Současně to naplňuje opatrovancova přání setkávat se s rodinou, jezdit na výlety atd.

Z tohoto důvodu nevnímá opatrovník pochybení při správě cizího majetku.“

A toto zdůvodnění bych doplnila podáním návrhu na změnu rozsahu omezení v rámci nakládání s finančními prostředky, kde bych doporučovala uvést všechny už původní argumenty a přidat i tyto výše popsané.

Držím pěsti, aby opatrovanec byl i nadále tak kvalitně opatrován a Vy si svoji práci ustáli.

Mgr. Radka Pešlová

 

Poradnu Moravskoslezského kruhu podporují TZMO Czech Republic s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni, a Ministerstvo práce a sociálních věcí.